Jihočínské moře strana 3 z 3

Na Aljašce skončilo první osobní jednání představitelů Spojených států a Číny od lednové inaugurace amerického prezidenta Joea Bidena, které začalo nebývale ostrým střetem před zástupci médií. Šéf americké diplomacie Antony Blinken však po rozhovorech prohlásil, že diskuse byly velice upřímné a že se zájmy obou velmocí v některých otázkách shodují. Jang Ťie-čch' z vedení čínské komunistické strany schůzku označil za upřímnou a prospěšnou, poznamenal však, že neshody v některých tématech přetrvávají.

Čína od soboty zavádí cla na vína z Austrálie až do výše 212 procent. Sama přitom odebírá víc než třetinu australského vinného vývozu. Vztahy obou zemí se vyhrotily kvůli australské žádosti o mezinárodní vyšetřování původu koronaviru. Ohrožuje to vzájemnou dohodu o volném obchodu, která má v prosinci po pěti letech projít revizí.

Novým předsedou vládní japonské Liberálnědemokratické strany (LDP) byl zvolen dosavadní mluvčí vlády Jošihide Suga, oznámila agentura Reuters. Suga se tak stane i novým japonským premiérem. Parlament by o tom měl hlasovat ještě tento týden. Jednasedmdesátiletý Suga je pokládán za dlouholetého spojence Šinzóa Abeho, který z premiérské funkce odstoupil minulý měsíc kvůli špatnému zdraví.

Austrálie se připojila ke Spojeným státům s prohlášením, že považuje nároky Číny v Jihočínském moři za nezákonné. USA tento měsíc odmítly nároky Číny na velkou část Jihočínského moře. To vyvolalo kritiku Pekingu, který tvrdí, že pozice USA zvyšuje napětí v regionu.

Napětí v Jihočínském moři se stupňuje. Čínské letectvo vyslalo varování americkým válečným lodím, které se ve sporných vodách účastní vojenských manévrů. Do těch se po jejich boku zapojila i australská a japonská plavidla. Zbrojení v oblasti, o kterou vede spory šestice zemí, je jedním z nejproblematičtějších bodů americko-čínských vztahů.

Spojené státy od pondělí považují za nelegitimní takřka všechny významnější nároky Pekingu týkající se vod Jihočínského moře. Oznámil to americký ministr zahraničí Mike Pompeo, podle kterého Čína daný region bere jako své „námořní impérium“ a nárokuje si kontrolu nad oblastmi, které nemohou být přisouzeny žádné zemi. Agentura AP píše o eskalaci diplomatické strategie Washingtonu a předpovídá další nárůst hněvu na čínské straně.

Gibon hainanský je nejohroženějším primátem na světě. Žije ve volné přírodě na jediném místě –⁠ na ostrově Chaj-nan v Jihočínském moři. V případě ztráty svého přirozeného prostředí nemá žádnou alternativu. Jeho domov se zároveň stal jeho pastí, nyní mu ale svitla nová naděje.

V Pekingu v pátek začalo každoroční zasedání čínského zákonodárného sboru. Parlament se vzhledem k pandemii covidu-19 sešel po zhruba dvouměsíčním odkladu. Úvodem čínský premiér Li Kche-čchiang oznámil, že si země letos nestanoví cíl růstu HDP. Klíčovým bodem je také zveřejnění vojenského rozpočtu. Kontroverze pak budí záměr Pekingu zavést nový zákon o národní bezpečnosti v Hongkongu. 

Filipínský prezident Rodrigo Duterte formálně oznámil vypovězení smlouvy s Washingtonem, která americké armádě dovoluje manévrovat na území Filipín. Ministr zahraničí Teodoro Locsin na Twitteru potvrdil, že ambasáda USA výpověď formálně přijala. Ukončení dohody podle něj vstoupí v platnost 180 dní od podání oznámení, informovala agentura Reuters. Filipíny dosud byly spojencem USA ve strategické oblasti Jihočínského moře, kde roste vliv Číny.

Tajfun Phanfone, který se v posledních dvou dnech přehnal přes Filipíny, za sebou zanechal nejméně šestnáct obětí. Podle agentury AFP to oznámily filipínské úřady. Agentura Reuters s odvoláním na krizové složky píše o třinácti potvrzených obětech. Tajfun se zároveň z Filipín přesunul nad Jihočínské moře, nejvážněji zasažené oblasti ale byly ve čtvrtek ráno stále bez internetu či telefonního spojení.

Řeka Mekong je životodárnou silou pro víc než šedesát milionů lidí žijících v jejím povodí. O největší tok jihovýchodní Asie se čím dál víc zajímá Čína, která s ním má obchodní plány. Na řece staví hráze, které však podle obyvatel na dolním toku nenávratně mění tamní ekosystém.

Čína bude moci umístit své ozbrojené síly na námořní základně v Kambodži. Umožňuje to tajná dohoda těchto zemí. Takové ujednání by Číně poskytlo větší schopnost prosazovat sporné územní nároky a ekonomické zájmy v Jihočínském moři, což by ohrozilo spojence USA v jihovýchodní Asii. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedl list The Wall Street Journal (WSJ), představitelé Číny a Kambodže ale existenci dohody odmítli.

Čínský císař se považoval za syna nebes. Žádného jiného světového vládce nevnímal jako sobě rovného. Moc jich totiž za dlouhá staletí nepoznal, protože Čína je svět sám pro sebe. Tak jí to dala do vínku příroda.

Na Filipínách se v pondělí konaly parlamentní a místní volby, které se pokládají za referendum o prezidentovi Rodrigu Duterteovi po třech letech v úřadu. Nejostřeji sledovaný je souboj o Senát, který v poslední době hrál klíčovou roli při blokování některých kontroverzních iniciativ hlavy státu. Pokud si Duterte zajistí podporu i v horní parlamentní komoře, bude moci snáze prosadit svůj plán na znovuzavedení trestu smrti, snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 12 let či ústavní změny, uvedla agentura AP.

Čína ukázala nová vojenská plavidla. Do přehlídky k sedmdesátému výročí jejího námořnictva se zapojilo třináct dalších zemí. Prezident Si Ťin-pching při té příležitosti vyzval ostatní státy ke spolupráci a ukončení sporů.