Květen je na východě Asie obdobím, kdy nastupuje letní monzun, a začíná tedy období dešťů. Jeho počátek se v Číně označuje jako meiyu, což doslova znamená „švestkové deště“. Na podobě těchto srážek je závislá úroda pro miliardu lidí, v souvislosti se změnou klimatu se ale v posledních letech vyskytují extrémní úhrny srážek způsobující záplavy a sesuvy půd.
Pojmenování souvisí s dozráváním švestek (případně blum) v jižní částí Číny v oblasti jižně od řeky Yangtze. Dříve si totiž tamní obyvatelé mysleli, že právě vlhkost odpařená z ovocných stromů a plodů vyvolává tuto sezonu dešťů.
V podobném smyslu se o těchto deštích mluví taky v Japonsku, kde se nazývají baiu nebo tsuyu, což je označení pro švestku nebo blumu, v Koreji se pak tyto deště označují chagma. V různých regionech ale nastupují monzunové deště od jihu postupně od května do srpna, a v dané oblasti pak přetrvávají čtyřicet až padesát dnů.
První na řadě je tedy mezi květnem a červnem Tchaj-wan a jižní Čína, ale i oblast Okinawy. Od června zasáhnou deště údolí Žluté řeky i hlavní japonské ostrovy a konečně někdy na přelomu července a srpna dorazí až na Korejský poloostrov a severovýchod Číny.
Švestkové deště souvisejí s téměř stacionární frontou, která se táhne od východních břehů Číny přes Tchaj-wan až do Japonska. A právě vazba na tradiční označení dešťů vedla i k pojmenování této fronty jako meiyu, respektive baiu.
Vznik meiyu fronty je poměrně složitá záležitost, při které se uplatňuje více faktorů. Nicméně zjednodušeně řečeno, jde v zásadě o oblast styku kontinentálního, a tedy suchého vzduchu přicházejícího od západu, a teplého, vlhkého vzduchu směřujícího z Jihočínského moře, tedy od jihu. Na rozdíl od front, které známe z našeho středoevropského prostoru, však na meiyu-frontě nepanuje prakticky žádný rozdíl teploty, ale pouze výrazný gradient vlhkosti.
Na frontě se pak vytvářejí intenzivní deště, často spojené s vertikálně mohutnou kupovitou oblačností. Zejména díky přílivu tropického vlhkého vzduchu od jihozápadu se vytvářejí rozsáhlé srážkové systémy prostoupené bouřkami, které pak přinášejí pořádné lijáky. Sezona švestkových dešťů v dané oblasti končí, když se prosadí teplý vzduch spojený s tvorbou subtropického hřebene vysokého tlaku, který odtlačí frontu k severu.
Déšť přináší život i smrt
Celkově deště z těchto systémů přispívají až ke 45 procentům ročních úhrnů srážek. Fronta se během pozdního jara a léta posouvá k severu jen pozvolna, záleží na aktivitě vzduchových hmot po obou stranách fronty. V některých případech se meiyu-fronta udržuje nad určitými oblastmi po řadu dní a přináší až katastrofální úhrny srážek následované rozsáhlými povodněmi i mohutnými sesuvy půdy v kopcovitých oblastech.
A nemusíme chodit daleko do historie, loni v červnu a červenci byly švestkové deště mimořádně intenzivní. V některých oblastech spadlo přes tisíc litrů vody na metr čtvereční, což vedlo k nejhorším povodním za 30 až 60 let. Desítky řek tehdy dosáhly vůbec nejvyšších úrovní v historii měření a ekonomické škody výrazně přesáhly 10 miliard dolarů.
Na druhou stranu, na deštích z východoasijského monzunu závisí úroda pro víc než miliardu lidí. Z tohoto důvodu se zkoumání jeho proměnlivosti věnuje značná pozornost. V některých letech může meiyu-fronta určité oblasti „přeskočit“ a ty pak trpí suchem. Ukazuje se mimo jiné zajímavá souvislost mezi jevy El Niño a La Niña během předcházející zimy. Zatímco při fázi El Niño jsou švestkové deště častější a vydatnější, při La Niña je tomu naopak.
V souvislosti se změnou klimatu pak dochází rovněž ke změně jak intenzity, tak i množství srážek. Ubývá případů, kdy se vyskytují mírné trvající deště, zato roste extremita srážkových situací. Počet povodňových epizod se za posledních 60 let téměř zdvojnásobil. Do budoucna se navíc očekává, že úhrny srážek v zóně meiyu-fronty budou stoupat, a to jak u průměrných, tak i extrémních srážek. Nárůst intenzity dešťů v těchto oblastech přitom bude zřejmě výraznější než v jiných monzunových oblastech naší planety.
Období švestkových dešťů sice zní poeticky, ale z turistického hlediska se úplně nehodí pro návštěvu daných oblastí. Nemusí sice vždycky dojít na povodně, ale trvalý intenzivní déšť, teplo a vysoká vlhkost vzduchu nejsou pro každého úplně ty ideální podmínky pro poznávaní pamětihodností.
Mimochodem průměrná doba výskytu švestkových dešťů v Japonsku, které trvají zhruba od 10. června do 20. července, měla vliv i na výběr termínu konání letních olympijských her, které proto mají začít 23. července.
