Filipínci rozhodovali o složení parlamentu. Volby jsou však hlavně testem obliby prezidenta Duterta

Na Filipínách se v pondělí konaly parlamentní a místní volby, které se pokládají za referendum o prezidentovi Rodrigu Duterteovi po třech letech v úřadu. Nejostřeji sledovaný je souboj o Senát, který v poslední době hrál klíčovou roli při blokování některých kontroverzních iniciativ hlavy státu. Pokud si Duterte zajistí podporu i v horní parlamentní komoře, bude moci snáze prosadit svůj plán na znovuzavedení trestu smrti, snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 12 let či ústavní změny, uvedla agentura AP.

K volbám se registrovalo 62 milionů Filipínců, kteří rozhodovali o složení poloviny 24členného Senátu, celé Sněmovny reprezentantů, která má bezmála 300 poslanců, a místní samosprávy. Podle předvolebních průzkumů prezidentovi spojenci opozici výrazně porazí. Výsledky se očekávají v pátek či v průběhu příštího týdne, napsal zpravodajský server BBC.

Filipínská opozice, ale také Spojené státy, Evropská unie a další země kritizují prezidenta Duterteho především kvůli jeho krvavé protidrogové kampani, zejména v chudinských městských oblastech. Nacionalisté mu zase vyčítají přílišnou vstřícnost k Číně na úkor územních nároků Filipín v Jihočínském moři. Pokud si stoupenci prezidenta zajistí většinu v obou parlamentních komorách, bude pro něj snazší svou politiku dále prosazovat.

Odpůrci hlavy státu se snaží zachovat systém brzd a protivah a obávají se možného posílení diktatury. Prezident je v zemi přesto velmi populární. Podle serveru BBC ho v nedávném průzkumu veřejného mínění kladně ohodnotilo 79 procent dotázaných. 

Ve volbách kandidovaly i Duterteho děti

Hlasovací místnosti se otevřely v 6:00 místního času (0:00 SELČ) a uzavřeny byly v 18:00 místního času (12:00 SELČ). Na bezpečnost voleb dohlíželo množství vojáků a policistů, žádné závažnější incidenty nebyly hlášeny.

Ve volbách do místních zastupitelstev kandidovalo i několik Duterteho dětí, včetně dcery Sary, která se uchází o znovuzvolení starostkou města Davao. Ve stejném úřadu zahájil svůj politický vzestup koncem 80. let také její otec. Experti předpokládají, že by se Sara mohla stát v roce 2022 Duterteho nástupkyní v prezidentské funkci. Podle stávající ústavy se totiž Duterte o druhý mandát ucházet nemůže.

Dalším z kandidátů je prezidentův syn Sebastian, který se uchází o funkci místostarosty města Davao a nemá žádného protikandidáta. Nejstarší Duterteův syn Paolo usiluje o jedno z křesel v dolní komoře parlamentu.

Politoložka: Ve filipínských volbách rozhodují spíše osobnosti než programy

„Ve filipínských volbách zpravidla rozhodují spíše osobnosti než volební programy jednotlivých stran. Podpora prezidenta je tedy nesmírně důležitá,“ říká politoložka Maria Ela Atienzaová z Filipínské univerzity.

To potvrdila i jedna z účastnic voleb, 51letá Myrna Cruzová. „Hlasovala jsem pro řadu kandidátů podporovaných prezidentem Dutertem, protože jeho vláda dělá dobře svou práci,“ řekla agentuře AFP Cruzová při odchodu z volební místnosti. „Podporuji jeho program, včetně protidrogového tažení; doufám však, že krveprolití skončí,“ dodala.

„Kandidáti spojení se zavedenými politiky mívají také více peněz na kampaň a jsou více vidět v médiích,“ uvedl Renato Reyes z Nového vlasteneckého spojenectví, které sdružuje filipínské levicové organizace. „Pro jiné kandidáty, zvlášť ty, kteří jsou kritičtí k establishmentu, je to opravdu složitý boj,“ dodal.

Tažení proti drogám si vyžádalo tisíce mrtvých

Prezident Duterte proslul svým neformálním vystupováním a kontroverzními výroky. Do čela Filipín byl zvolen v roce 2016 na šestileté období, k čemuž mu dopomohl právě slib vymýtit v zemi nelegální obchod s drogami. 

Jeho postupy ale vyvolaly kritiku ze strany Západu i mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňují na mimosoudní zabíjení, jehož oběťmi se stávají převážně drobní překupníci či narkomani. Tažení si vyžádalo za necelé tři roky na pět tisíc mrtvých. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 39 mminutami

USA znovu útočily na Írán, zásahy hlásila města na jihu země

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásil výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 7 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 9 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 9 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.