Jednu z nejpřeplněnějších věznic světa mají Filipíny: Hlava na hlavě, vedro a beznaděj

V nenápadné části Quezon City poblíž filipínské Manily leží jedno z nejpřeplněnějších vězení světa. Více než čtyři tisíce trestanců se ve vedru tísní v prostoru plánovaném pro pouhých pár set kriminálníků. Nebývalému náporu čelí zařízení od chvíle, kdy se dostal k moci nový prezident Rodrigo Duterte. Ten slíbil tvrdé tresty obchodníkům s drogami. Organizace OSN ho kritizovala za to, že podporuje zabíjení podezřelých – bez soudu.

Filipíny nechaly věznici v Quezon City s kapacitou 800 osob postavit v roce 1953, organizace OSN dokonce tvrdí, že by v ní nemělo setrvávat více než 278 trestanců. Už na počátku roku přitom na místě zůstávalo 3600 lidí – pouhých pár týdnů poté, co se ujal moci nový prezident, vzrostlo číslo na 4053, píše na webu americká televize CNN.

Duterte byl zvolen v květnu a od té doby už bylo podle britského listu The Guardian zabito 1800 podezřelých z obchodu s drogami. Jejich životy přitom nemají na svědomí jen policisté, ale i civilisté, kteří se cítí povzbuzeni Duterteho ostrou rétorikou, upozorňují média.

Vězení ve filipínském Quezon City
Zdroj: Reuters/Romeo Ranoco

Ti, kteří skončili za mřížemi, přežívají v Quezon City v tristních podmínkách. Šedesát procent mužů je zde právě kvůli drogovým deliktům. Většina z nich by mohla zatím trávit čas doma, kdyby zaplatila kauci, 129 dolarů si ale nemohou dovolit.

Všichni ve stejném žlutém tričku tráví v přeplněném žaláři čas vsedě, v podřepu nebo vestoje. O soukromí si mohou nechat jen zdát. Spí napěchovaní na palandách v rozpadajících se celách.

„Jídlo je hrozné. Je tu těžké najít místo na spaní, zvlášť když prší,“ říká 29letý Alex Beltran, který je ve vězení zatím měsíc. Život v zařízení je podle něj „tvrdší pro nově příchozí“. Jeho spoluvězeň Romeo Payhoi ale tvrdí, že se cítí „bezpečněji tady než na ulici, kde vás policisté zabijí“.

Tři čtvrtiny trestanců jsou členy nějakého gangu, nejvíc „zástupců“ zde má Sique-sique Sputnik – asi 935 lidí. Věznici mají rozdělenou na svá území, která si vyznačují malbami na stěnách. Na všechny trestance přitom dohlíží pouhých dvacet dozorců.

Filipínské vězení
Zdroj: ČTK/AP/BULLIT MARQUEZ

Stovky příbuzných navštěvují vězně přímo uvnitř zařízení. To, že jsou svobodní, ukazuje pouze razítko. Třeba Ameena-Tara Janceová navštěvuje svého manžela, který se zotavuje z mrtvice, šest dnů v týdnu už šest let. Jeho případ má soud projednávat v říjnu, dvojice má ale pocit, že konec je v nedohlednu. „Neexistuje žádná spravedlnost,“ říká žena.

Vývoj na Filipínách se znepokojením sledují ochránci lidských práv a také římskokatolická církev. Duterte ale kritiku nepřijímá a již dříve pohrozil, že nechá osoby podezřelé z kriminální činnosti pozabíjet a poskytne ochranu policistům, jimž bude za jejich boj proti kriminalitě hrozit soudní stíhání.