Kontroverzní filipínský prezident Rodrigo Duterte oznámil, že Filipíny odstoupily od zakládací smlouvy Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Ten začal prošetřovat, jestli nejsou v rámci Duterteho protidrogové kampaně páchány zločiny proti lidskosti. Filipínská policie v únoru uvedla, že v rámci této operace zemřely během roku a půl čtyři tisíce lidí, podle lidskoprávních aktivistů je ale obětí mnohem víc.
Manila oznámila „rozvod s Haagem“, příliš zkoumal její drsné protidrogové tažení
Dutertemu se nelíbily poznámky zástupců OSN
Přestože filipínský parlament v roce 2011 ratifikoval zakládající smlouvu ICC, podle prezidenta Duterteho smlouva zatím není součástí místních zákonů. „Oznamuji, že Filipíny stahují svou ratifikaci římského statutu s okamžitým účinkem,“ sdělil veřejnosti.
Své rozhodnutí zdůvodnil útoky představitelů OSN na svou osobu a porušováním procedur ze strany ICC. Komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn minulý týden řekl, že Duterte by se měl nechat vyšetřit psychiatrem.
ICC je první stálý nezávislý mezinárodní trestní tribunál. Jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů po celém světě. Pravomoci soudu doposud neuznává celá řada států, mezi nimi například Rusko, Čína nebo i Spojené státy.
Zabíjení bez soudu
Zahájení předběžného vyšetřování údajných zločinů proti lidskosti, ke kterým mělo docházet během filipínských policejních razií, oznámila začátkem února prokurátorka ICC Fatou Bensoudaová. Reagovala tak na stížnosti, že na Filipínách dochází k zabíjení bez soudu.
„Zatímco některé vraždy jsou připisovány střetům gangů, mnoho incidentů podle některých informací zahrnovalo mimosoudní zabíjení během policejních protidrogových operací,“ citovala Bensoudaovou agentura Reuters.
Duterte: Zákony zabíjení bez soudu nezakazují
Podle Duterteho ale ICC nemůže údajné incidenty vyšetřovat, protože místní zákony zabíjení bez soudu přímo nezakazují. „Ve všech koutech Asie se děje tolik masakrů, a vy se vozíte po mně. Raději to vyjasněte, protože jinak odstoupím od ICC,“ varoval už dříve prezident.
Podle oficiálních statistik zemřely v posledních devatenácti měsících během protidrogových operací filipínské policie zhruba čtyři tisíce lidí. Aktivisté za lidská práva ale tvrdí, že skutečný počet obětí může být mnohem vyšší. Podle britského listu The Guardian zpráva, kterou soudu předložil filipínský právník Jude Sabio, uvádí, že bilance je více než osm tisíc mrtvých.
Na Filipínách se od ledna jedná o možné změně ústavy schválené před třiceti lety. Cílem kontroverzních úprav základního zákona je zavést systém federální vlády a umožnit působení v úřadu hlavy státu na dvě funkční období. Kritici změn varují před opakováním éry ze 70. let, kdy zemi vládl diktátor Ferdinand Marcos.