Napětí v Jihočínském moři se stupňuje. Čínské letectvo vyslalo varování americkým válečným lodím, které se ve sporných vodách účastní vojenských manévrů. Do těch se po jejich boku zapojila i australská a japonská plavidla. Zbrojení v oblasti, o kterou vede spory šestice zemí, je jedním z nejproblematičtějších bodů americko-čínských vztahů.
Americké letadlové lodě se v Jihočínském moři objevily krátce poté, co Washington přitvrdil vůči Pekingu. Jeho nároky považuje za nezákonné a stojí za zeměmi jihovýchodní Asie, které s Čínou vedou spory. „Svět nedovolí, aby Peking udělal z Jihočínského moře svou námořní říši. Spojené státy stojí za svými spojenci v jihovýchodní Asii a budou chránit jejich suverénní právo na přístup k pobřežním přírodním zdrojům,“ uvedl v prohlášení zahraničí USA Mike Pompeo.
Podle Pekingu ale Spojené státy zvyšují napětí a sledují jiné zájmy. „Vysíláním jednotek a pořádáním velkých vojenských cvičení USA sledují postranní motivy, aby demonstrovaly sílu. Cílem je vrazit klín mezi státy v oblasti a prosazovat zbrojení,“ kontroval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.
Vzápětí odhalily satelitní snímky ostrova Woody, kde se nachází největší čínská základna na Paracelském souostroví, přítomnost osmi čínských stíhaček, což je dosud vůbec největší počet. „Předváděním vojenských schopností se Čína snaží zvýšit kredit a odradit Ameriku od vměšování se do sporů v Jihočínském moři. Je to určité varování,“ komentuje analytička Global Studies Institute v Hongkongu Sze Fun Lee.
Zbrojení v Jihočínském moři se stupňuje a znepokojuje okolní státy. Ještě v roce 2014 byl na ostrově Woody jen písek, o dva roky později už tam stál čínský přístav a ranvej. Součástí námořního záchranného střediska je také utajený výzkum a ropná infrastruktura.
Jihočínské moře je jedním z nejvýbušnějších míst v Asii. Pod 3,5 milionu kilometrů čtverečních vodní plochy se nachází zásoby ropy a plynu. Vedou tudy i důležité námořní trasy. Nároky na stovky ostrovů a korálových útesů si dělá šest zemí. Čína je nejagresivnější. Mezinárodní soud v Haagu prohlásil její nároky za neoprávněné, Peking ale rozsudek neuznává.
