Jihočínské moře strana 2 z 3

Dvěma velkým výzvám podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena čelí současný světový řád. Jedním z nich je ruská invaze na Ukrajinu, druhým je čínská snaha o odklon světa od západních hodnot. Spojené státy a jejich spojenci tak podle něj musí investovat do konkurenceschopnosti. Nelze totiž spoléhat na to, že Čína svou trajektorii změní, uvedl Blinken v projevu.

Ruský útok proti Ukrajině zásadním způsobem mění mocenské poměry i pravidla vztahů mezi státy, a to i na druhé straně planety. Postup Moskvy a kroky Západu proti ní s napětím sleduje Peking. Naposledy ho rozčílilo americké schválení prodeje protiraketového systému Patriot Tchaj-wanu. Čína proto zatím agresivně posiluje své postavení v asijském regionu.

Australská rozvědka zmařila pokus o vměšování nejmenované zahraniční vlády do parlamentních voleb, které jsou plánovány na první polovinu letošního roku. Informoval o tom šéf australské zpravodajské služby ASIO Mike Burgess.

Dvě světové supervelmoci zřejmě závodí o to, která jako první najde a vyloví ze dna Jihočínského moře vrak stíhačky s utajovanými technologiemi. Po nehodě při přistání na letadlové lodi se ve sporných vodách potopil nejmodernější letoun americké armády F-35C. Podle některých expertů je lákadlem, které si Peking nemůže nechat ujít.

Spojené státy striktně odmítají teritoriální nároky Číny v Jihočínském moři. Podle Washingtonu jsou nezákonné a Peking se jimi podvodně pokouší získat kontrolu nad mimořádně důležitými námořními cestami. Podle nejnovější americké analýzy tím Peking hrubě porušuje mezinárodní právo. Čína tento výklad námořních zákonů odmítá a naopak obviňuje Ameriku, že jí právoplatné vlastnictví upírá.

Tchaj-wan ohlásil největší narušení své vzdušné obranné zóny ze strany Číny od října, uvedla agentura Reuters. Do blízkosti ostrova se podle tchajwanského ministerstva obrany vydalo 39 čínských letounů. Tchaj-pej jako varování vyslala do vzduchu stíhačky a pro monitorování čínských strojů nasadila systémy raketové obrany.

Vláda v Pekingu používá ve svém tlaku na Tchaj-wan i netradiční metody. K souostroví Ma-cu vzdálenému jen pár kilometrů od jí ovládaného území vysílá stovky lodních bagrů, které těží písek ze dna okolních vod. Ničí tak živobytí tamních rybářů, získávají surovinu potřebnou pro rozšiřování vlastních pobřežních měst a vyčerpávají tchajwanskou pobřežní stráž nutností neustálých zásahů. Netradičních metod geopolitické přetlačované je v regionu k vidění víc.

Počet obětí tajfunu Rai, který ve čtvrtek zasáhl Filipíny, vzrostl na 375. S odvoláním na policii o tom informuje agentura AFP. Šestapadesát osob se pohřešuje a na pět stovek je raněných, doplnila policie. Statisíce Filipínců musely opustit domovy. Rai je nejsilnější bouří, která letos zasáhla toto souostroví na jihovýchodě Asie.

Počet obětí tajfunu Rai, který ve čtvrtek zasáhl Filipíny, překonal stovku. Agentura AFP píše o 108 mrtvých, zatímco podle agentury AP celková bilance vystoupila na nejméně 146. Řada lidí je stále pohřešována a záchranné práce pokračují. Rai je nejsilnější bouří, která letos souostroví zasáhla. Své domovy kvůli ní muselo opustit přes tři sta tisíc lidí, které úřady preventivně evakuovaly. V sousední Malajsii se kvůli záplavám způsobeným silným deštěm muselo evakuovat 21 tisíc lidí.

Filipíny obvinily čínskou pobřežní stráž z ostřelování jejich člunů zásobujících filipínské vojáky z vodních děl. Incident se stal v úterý ve sporných vodách Jihočínského moře u atolu Second Thomas, který je součástí Spratleyho ostrovů. Filipínský ministr zahraničí Teodoro Locsin akci ostře odsoudil a podle agentury AFP vyzval Peking, aby „zařadil zpátečku“.

Čínská armáda postavila v poušti na severozápadě země napodobeniny americké letadlové lodi a dalších válečných plavidel USA. Chce je pravděpodobně využívat jako terče při vojenských cvičeních. Na základě satelitních snímků o tom v pondělí informovaly agentury AP a Reuters. Čínské ministerstvo obrany zveřejněné snímky nechce komentovat.

Na následky silných záplav a sesuvů půdy v úterý zahynulo na Filipínách devět lidí. Tajfun, který prochází oblastí Jihočínského moře, doprovází vítr o síle 110 kilometrů v hodině. Úřady v Hongkongu vydaly varování před bouří třetího nejvyššího stupně. Metropole následně přerušila autobusová a trajektová spojení. Ve městě byly uzavřeny školy a firmy povolily zaměstnancům práci z domova. Přípravy na příchod živlu způsobily i rychlé vykoupení zásob obchodů a supermarketů.

Patnáct amerických námořníků utrpělo v sobotu lehčí zranění, když jaderná ponorka USS Connecticut narazila v Jihočínském moři do „neznámého objektu“. S odvoláním na americké námořnictvo o tom informoval server BBC News. Podle námořnictva je plavidlo třídy Seawolf plně funkční a jaderná pohonná jednotka nebyla poškozena. Ponorka zamířila k americkému ostrovu Guam.

Tchajwanské letectvo poslalo svá letadla do vzduchu kvůli 52 čínským strojům, jež opět narušily tchajwanský vzdušný prostor. Za minulé čtyři dny tak vniklo do tchajwanského prostoru téměř 150 čínských letounů. Tchajwanské ministerstvo obrany, které citovala agentura Reuters, oznámilo, že pondělní skupina byla největší.

Čína vyslala dva dny po sobě dosud největší množství bojových letounů do vzdušné obranné zóny Tchaj-wanu. Po pátečních 38 strojích v sobotu narušilo tchajwanský vzdušný prostor celkem 39 letadel, která přiletěla ve dvou vlnách. Informovalo o tom tchajwanské ministerstvo obrany. Vedení ostrova již dříve počínání Pekingu odsoudilo, v neděli tak učinily i Spojené státy. Čína, která považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii, se k manévrům dosud nevyjádřila.

Tchaj-wan hlásí dosud největší narušení své vzdušné obranné zóny ze strany čínského letectva. Ve dvou vlnách do ní v pátek, na výročí založení komunistické Čínské lidové republiky, proniklo dohromady 38 letounů. V sobotu pak Peking podle Tchaj-peje k ostrovu vyslal dalších 20 vojenských letadel. Tchaj-wan se proti incidentům ohradil, Čína zprávy zatím nekomentovala, uvedla agentura Reuters.

Bezpečnostní pakt AUKUS, který minulý týden uzavřely Spojené státy, Velká Británie a Austrálie, naznačuje rostoucí americký zájem o region východní Asie, kde se stále asertivněji prosazuje i konkurenční Čína. Vytváření západní protiváhy Pekingu se ale neděje jednotně – své zájmy v regionu má totiž i Francie, která součástí amerického paktu není a anglosaskou iniciativu kritizuje.

Po sedmi měsících spolu telefonicky jednali prezidenti Spojených států a Číny, mezi nimiž vládnou v poslední době napjaté vztahy. Joe Biden a Si Ťin-pching mimo jiné mluvili o „odpovědnosti obou zemí zajistit, aby vzájemné soutěžení nepřerostlo v konflikt“, uvedl v prohlášení podle agentury Reuters Bílý dům.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v úterý obvinila Čínu, že používá nátlak a zastrašování, aby prosadila své nároky na oblast Jihočínského moře. Jedná se o zatím nejostřejší výroky Harrisové na adresu Pekingu během její týdenní cesty do jihovýchodní Asie. Viceprezidentka právě končí návštěvu Singapuru a přesouvá se do Vietnamu.

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Na tiskové konferenci po skončení summitu to řekl britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

Květen je na východě Asie obdobím, kdy nastupuje letní monzun, a začíná tedy období dešťů. Jeho počátek se v Číně označuje jako meiyu, což doslova znamená „švestkové deště“. Na podobě těchto srážek je závislá úroda pro miliardu lidí, v souvislosti se změnou klimatu se ale v posledních letech vyskytují extrémní úhrny srážek způsobující záplavy a sesuvy půd.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Čínská armáda oznámila, že se její letadlová loď s doprovodnými plavidly účastní námořního cvičení poblíž Tchaj-wanu. Čína ostrovní zemi považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Manévry s cílem „ochrany čínské suverenity“ Peking prý hodlá provádět v budoucnu pravidelně.

Filipíny protestují proti tomu, že se v jejich výlučné ekonomické zóně rozptýlily stovky plavidel čínské námořní milice. Peking, který si navzdory verdiktu mezinárodního soudu nárokuje v Jihočínském moři rozhlehlé oblasti, tvrdí, že se lodě jen skrývaly před špatným počasím.