Australská rozvědka zmařila pokus o vměšování nejmenované zahraniční vlády do parlamentních voleb, které jsou plánovány na první polovinu letošního roku. Informoval o tom šéf australské zpravodajské služby ASIO Mike Burgess.
Zmařili jsme zahraniční pokus o vměšování do voleb, tvrdí australská rozvědka
„Bohatý člověk s přímým napojením na zahraniční vládu a její tajné služby“ plánoval, že bude jistým politikům kandidujícím v australských volbách poskytovat dary a zajišťovat jim pozitivní zpravodajství v médiích, oznámil Burgess v každoročním projevu, v němž jsou hodnoceny aktuální hrozby pro Austrálii. „Budu mu říkat Loutkář,“ řekl.
Burgess neupřesnil, jaká zahraniční země za snahami o ovlivňování australské politiky stojí, varoval ale, že „špionáž a cizí vměšování předčily v Austrálii terorismus jako hlavní bezpečnostní hrozbu“.
Země již dříve přijala zákony, aby omezila vnější vliv na svou domácí politiku, zakázala zahraniční dary pro politiky a politické strany a požaduje po lobbistech, aby zveřejňovali svou případnou spolupráci se zahraničními subjekty.
V roce 2019 australské tajné služby vyšetřovaly podezření, že čínská špionážní skupina se snažila najmout agenta, který by kandidoval ve volbách. V roce 2017 rezignoval na svou funkci politik opoziční labouristické strany, který předtím vyzýval Austrálii, aby respektovala nároky Pekingu na území Jihočínského moře. Byl obviněn z ohrožení národní bezpečnosti v souvislosti s finančním skandálem, který se týkal dotací spojených s čínskou realitní firmou.
Čína není jediná hrozba
Australské parlamentní volby se musí uskutečnit do 21. května letošního roku. Ani šéf parlamentního bezpečnostního výboru James Paterson neprozradil, jaká vláda je v případu „Loutkáře“ ze špionáže podezřelá. „Zahraniční špionáž a hrozba vměšování skutečně přicházejí především ze strany čínské komunistické strany, není to ale jediná hrozba,“ konstatoval.
Plán takzvaného Loutkáře měl být financován z offshorového účtu v řádu statisíců dolarů a měl využívat místního australského zaměstnance s dobrými styky. Ten měl určit a oslovit slibné kandidáty, kteří by o plánu nic netušili.
„Plán Loutkáře neměl jen dostat příslušné kandidáty do mocenských pozic, ale také vyvolat pocit zavázanosti, který pak mohl být zneužíván,“ přiblížil Burgess. Kdyby tajné služby plán nepřekazily, mohli se do týmů vítězných kandidátů dostat spojenci cizí mocnosti, kteří by ovlivňovali australské politiky například při hlasování a také by shromažďovali informace ve prospěch zahraniční vlády.
