Peking tvrdí, že z Jihočínského moře „odehnal“ americký torpédoborec. USA to popřely

3 minuty
Horizont ČT24: Čína údajně zahnala americký torpédoborec
Zdroj: ČT24

Čínská armáda tvrdí, že monitorovala a následně „odehnala“ americký torpédoborec, který podle ní nelegálně vplul do vod u Paracelských ostrovů v Jihočínském moři. Spojené státy však popřely, že by Čína torpédoborec vyhnala. Informuje o tom agentura Reuters. Na ostrovy si dělají nárok Čína, Tchaj-wan i Vietnam.

V prohlášení čínské armády se uvádí, že torpédoborec USS Milius nezákonně vnikl do čínských teritoriálních vod, čímž „narušil mír a stabilitu rušné vodní cesty“.

Americké námořnictvo reagovalo vlastním prohlášením. „USS Milius provádí rutinní operace v Jihočínském moři a nebyl vyhnán. Spojené státy budou i nadále létat, plout a operovat všude tam, kde to mezinárodní právo umožňuje,“ stojí v něm.

Jihočínské moře je jedním ze sporných bodů vztahů mezi Čínou a USA. Washington viní Peking, že jeho územní nároky v těchto vodách jsou nezákonné. Lodě amerického námořnictva tak v posledních letech Jihočínským mořem proplouvají čím dál častěji, aby se USA proti čínským nárokům vymezily.

Územní nároky asijských států

Na Paracelské ostrovy si kromě Číny dělají nároky i Vietnam a Tchaj-wan. Další na ropu bohatá souostroví v Jihočínském moři mají uchazečů ještě víc. Washington se snaží přítomností v mezinárodních vodách posílit jejich neutralitu – a svá spojenectví. V Manile v úterý na čtyři dny zakotvila obojživelná americká válečná loď ze stejné flotily, jako sporný torpédoborec.

„Naše oficiální návštěva má vládě a obyvatelům Filipín ukázat, že Amerika je jejich přítel a dobrý partner,“ řekl kapitán válečné lodi America Shockey Snyder.

Dodal, že cestou zahlédl čínská plavidla, ale interakce zůstaly bezpečné a profesionální. Filipíny před několika měsíci – k nelibosti Číny – otevřely Spojeným státům přístup na další čtyři vojenské základny, mimo pět stávajících. Což se Peking snaží vyvážit.

Mapa jihovýchodní Asie
Zdroj: ČT24

Po podobném incidentu z loňského léta USA uvedly, že v Jihočínském moři působí v rámci svobodné plavby a že Peking, jehož nároky jsou neoprávněné, toto právo omezuje. Čína tehdy prohlásila, že žádná práva ani svobody neporušuje, a Spojené státy obvinila, že záměrně vyvolávají napětí.

„Ve světle rychle se měnícího mezinárodního prostředí je čínská vláda připravena spolupracovat se zeměmi v sousedství, včetně Filipín,“ prohlásil náměstek čínského ministra zahraničí Sun Wej-tung.

Další americké válečné plavidlo přivítali ve středu v jihokorejském Busanu. Loď Makin Island s kapacitou téměř tří tisíc členů posádky a dvaceti „neviditelných“ letounů F-35B se zúčastní jihokorejského námořního cvičení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...