Filipínský prezident Rodrigo Duterte formálně oznámil vypovězení smlouvy s Washingtonem, která americké armádě dovoluje manévrovat na území Filipín. Ministr zahraničí Teodoro Locsin na Twitteru potvrdil, že ambasáda USA výpověď formálně přijala. Ukončení dohody podle něj vstoupí v platnost 180 dní od podání oznámení, informovala agentura Reuters. Filipíny dosud byly spojencem USA ve strategické oblasti Jihočínského moře, kde roste vliv Číny.
USA oslabují v přetahované o Jihočínské moře. Filipínský prezident vypověděl americké vojáky
„Je načase, abychom se začali spoléhat sami na sebe. Posílíme vlastní obranu a nebudeme se spoléhat na jinou zemi,“ citoval Duterteho zdůvodnění filipínský prezidentský mluvčí. „Prezident nebude brát ohled na žádnou snahu USA o záchranu dohody ani nepřijme žádné oficiální pozvání k návštěvě Spojených států,“ řekl také mluvčí.
Dohoda označovaná jako VFA (Visiting Forces Agreement with the United States) podepsaná oběma zeměmi v roce 1998 umožňuje tisícům amerických vojáků pobývat na Filipínách a zasahovat tam v případě humanitární krize.
Jednotky obou zemí se tam rovněž každoročně účastní společných cvičení – v říjnu loňského roku například nacvičovaly rychlý zásah v případě krizových situací a přírodních katastrof.
Duterte viní Američany z tajných operací
Duterte americké jednotky již dříve obvinil, že na Filipínách provádějí tajné operace. V pondělí například prohlásil, že v jeho zemi skladují jaderné zbraně. Přítomnost americké armády podle něj navíc z Filipín činí potenciální cíl agrese. Opakovaně vyhrožoval, že americké vojáky ze země vyžene.
Podle webu listu The New York Times uspíšilo prezidentův krok rozhodnutí USA zrušit vízum bývalému filipínskému policejnímu šéfovi, jenž vedl drsné státní protidrogové tažení, během něhož zemřely tisíce lidí a které podle kritiků provázely i policejní vraždy bez soudu.
Čínské lodě budují základnu na Spratlyho ostrovech, 2015
Podle filipínských nacionalistů USA neučinily nic, aby zamezily Číně budovat v Jihočínském moři umělé ostrovy s raketovými základnami. Kritici dohody také tvrdí, že Američany působící v zemi příliš zvýhodňuje a že jim například poskytuje imunitu před trestním stíháním.
Šéf diplomacie se bojí čínské agrese
O výhodách amerických jednotek jsou naopak přesvědčeni filipínští ministři obrany a zahraničí, kteří při slyšení v senátu minulý týden jejich přítomnost chválili. Příznivci smlouvy například uvádějí, že USA Manile na základě VFA poskytly od roku 1998 vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (asi 30 miliard korun).
Duterte, který je příznivcem užších vztahů s Čínou a Ruskem, se však navzdory senátnímu slyšení rozhodl smlouvu ukončit. Někteří senátoři se pokusili prezidentův krok blokovat, protože podle nich nemá právo bez souhlasu komory zrušit mezinárodní dohodu, kterou předtím Senát ratifikoval.
Filipínský ministr zahraničí Locsin se navíc domnívá, že odchod jednotek jenom podpoří nároky Číny na celé Jihočínské moře. O jeho části usilují i Filipíny, Malajsie, Brunej a Vietnam.
Spory v Jihočínském moři
Jihočínské moře je strategicky důležité především proto, že přes jeho vody plují lodě s dobrou polovinou všeho zboží, které se po světovém oceánu vozí. A čínská ekonomika je na tamními vodami procházejícím dovozu surovin z Blízkého východu a Afriky a vývozu zboží do Evropy závislá.
Peking využívá mělčin a neobydlených ostrůvků ve Spratlyho a Paracelském souostroví, které během několika let pomocí přesunu milionů tun písku vytáhl z hladin a postavil na nich své vojenské základny.
Pro USA byl dosud vztah s Filipínami „neprůstřelný“
Ukončení smlouvy může podle NY Times ohrozit alianci, která je klíčová pro americké zájmy v oblasti, zatímco ambice Číny rostou a v situaci, kdy existuje napětí také ohledně americké vojenské přítomnosti v Japonsku a Jižní Koreji i kolem severokorejského jaderného programu.
Washington dosud označoval vztah s Manilou za „neprůstřelný“ a zrušení VFA je podle něj „vážným krokem s významnými důsledky“, uvedla americká ambasáda. „Budeme pečlivě zvažovat, jak nejlépe dál postupovat, abychom podporovali naše sdílené zájmy,“ dodal úřad.
Americká vojenská přítomnost v západním Pacifiku