Čína se mstí Austrálii za Huawei, koronavirus i Ujgury. Vysoká cla vydává za antidumpingová

Nahrávám video

Čína od soboty zavádí cla na vína z Austrálie až do výše 212 procent. Sama přitom odebírá víc než třetinu australského vinného vývozu. Vztahy obou zemí se vyhrotily kvůli australské žádosti o mezinárodní vyšetřování původu koronaviru. Ohrožuje to vzájemnou dohodu o volném obchodu, která má v prosinci po pěti letech projít revizí.

Úroda australského ječmene je letos slibná, vyhlídky na zisk z ní ale mlhavé. Největší obchodní partner Austrálie uvalil na dovoz osmdesátiprocentní cla. Čína omezila také dovoz masa, vína a dřevo zakázala úplně. „Stalo se a musíme s tím žít. Hledáme jiné trhy a využijeme to doma,“ konstatuje australský farmář Matthew Madden.

Peking se Canbeře mstí za politiku australské vlády a skrze obchodní bariéry ji tlačí ke změně. Oficiálně Čína zdůvodňuje vysoká cla jako antidumpingová opatření. Čínské velvyslanectví ale předalo Austrálii seznam jejích prohřešků.

Celkem 14 položek zahrnuje vyloučení Huawei ze sítí 5G, podporu Tchaj-wanu a Hongkongu, obhajobu lidských práv v Sinť-iangu, rušení víz čínským vědcům a novinářům, zablokování investičních dohod a žádost o mezinárodní vyšetřování původu koronaviru.

„Někteří lidé v Austrálii s mentalitou studené války a ideologickými předsudky pohlížejí na vývoj v Číně jako na hrozbu a podnikají chybné kroky. Zavinili propad čínsko-australských vztahů a složitou situaci,“ stěžuje si mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťiang.

Podle profesora ekonomie Michala Mejstříka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy může australskou pozici posílit příští americká administrativa, kterou nyní připravuje zvolený prezident Joe Biden. „Bude záležet na novém americkém prezidentovi, který je určitě připraven vstupovat do mezinárodních dohod aktivněji,“ míní Mejstřík.

Číně vadí i vojenská spolupráce amerických spojenců

Peking dráždí také vojenská spolupráce v Tichomoří s americkými spojenci. Napětí v Jihočínském moři je jedním z důvodů, proč Austrálie uzavřela vojenskou dohodu s Japonskem. „Austrálie a Japonsko jako liberální demokracie mají mnoho společného a máme strategické zájmy,“ okomentoval úmluvu australský premiér Scott Morrison.

„Taková dohoda je opravdu užitečná a povzbudivá pro všechny v regionu,“ podotkl velitel sedmé flotily námořnictva Spojených států William Merz.

Zastrašování ze strany Číny nezasahuje pouze obchod. Z východoasijské velmoci museli ve spěchu odjet dva australští novináři poté, co si pro ně přišla policie. Ta na základě nejasného obvinění z porušení státní bezpečnosti zadržela i australskou občanku, která je známou moderátorkou čínské státní televize.

Naposledy Číňany podráždil dětský pořad australské televize. Zaznělo v něm totiž, že hmyz, krysy a vlasy jsou běžnou součástí čínských jídel. Někteří Číňané na sociálních sítích žádají omluvu za rasismus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 18 mminutami

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 32 mminutami

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
07:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rodném domě Adolfa Hitlera v Rakousku nyní sídlí policejní stanice

Rakouská vláda doufá, že přeměnou budovy na policejní stanici zabrání tomu, aby se stala poutním místem neonacistů.
před 1 hhodinou

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.