Peking využívá svá vojenská cvičení v blízkosti Tchaj-wanu k přípravě invaze, uvedl šéf tchajwanské diplomacie Joseph Wu. Čína podle něj hledala záminky pro zahájení manévrů a jedním z nich byla návštěva šéfky Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové. Plánované armádní cvičení v úterý ráno spustil také Tchaj-wan. Jeho ministerstvo obrany oznámilo, že dělící linii v Tchajwanském průlivu v úterý překročilo šestnáct čínských bojových letadel.
Peking se připravuje na invazi, uvedl Tchaj-wan a spustil manévry
Zpravodajka ČT Šámalová: Čína se snaží změnit status quo v Tchajwanském průlivu (zdroj: ČT24)
Peking zahájil vojenské manévry bezprecedentního rozsahu v okolí Tchaj-wanu minulý čtvrtek bezprostředně poté, co Pelosiová ostrov navštívila navzdory čínské kritice. Americká politička svou cestu na Tchaj-wan nyní označila za „naprosto užitečnou“ a uvedla, že Spojené státy nemohou dovolit Číně, aby izolovala samosprávný ostrov. „Nebudou přece říkat, kdo může jet na Tchaj-wan,“ řekla Pelosiová podle Reuters v rozhovoru pro americkou televizi NBC.
Podle tchajwanské diplomacie byly manévry dlouho připravené a návštěva americké političky vytvořila jen záminku pro jejich spuštění. Peking by podle Wua nebyl schopen v tak krátkém čase připravit bezpilotní letouny, kyberútoky a dezinformační kampaně.
„Skutečným záměrem Číny je změnit status quo v Tchajwanském průlivu a v celém regionu,“ dodal šéf tchajwanské diplomacie, podle kterého manévry čínské armády pokračují i v úterý.
Jak upozornila zpravodajka ČT v jihovýchodní Asii Barbora Šámalová, Tchajwanská úžina je velmi důležitou námořní komunikací, kterou proplouvá padesát procent světové kontejnerové dopravy.
Okolo středové oblasti 180 kilometrů širokého průlivu se podle zdroje agentury Reuters drželo ráno okolo dvaceti plavidel čínského a tchajwanského námořnictva. Několik čínských lodí také podniklo misi u východního pobřeží ostrova. Podle pozdějšího prohlášení tchajwanského ministerstva obrany středovou linii přeletělo 16 čínských stíhaček.
„Čína provádí vojenské cvičení a nácvik raketových útoků velkého rozsahu. Ve snaze oslabit morálku tchajwanské veřejnosti také podniká kybernetické útoky, ekonomický nátlak a šíří dezinformace. Po ukončení manévrů může Čína ve snaze změnit status quo v Tchajwanském průlivu uskutečňovat podobné akce rutinně,“ sdělil Wu.
Čínský zástupce pro otázky Tchaj-wanu k tomu řekl, že Wu patří k „zatvrzelým“ zastáncům nezávislosti Tchaj-wanu. Jeho výroky podle něj „zamlžují fakta a jsou nepravdivé“.
Manévry zahájil i Tchaj-wan
Agentura AFP dříve oznámila, že tchajwanské ozbrojené síly v úterý brzy ráno spustily vlastní cvičení, které simulovalo obranu ostrova před čínskou invazí. Manévry, které byly podle zástupce armády plánované a nejsou odpovědí na současné zvýšení napětí, zahrnovaly dělostřeleckou ostrou palbu. Druhé kolo s nasazením několika stovek vojáků a čtyřiceti houfnic plánuje tchajwanská armáda na čtvrtek.
„Tchajwanská armáda je v pohotovosti, musí zdokonalovat svůj výcvik. I když pochopitelně bez pomoci a podpory USA a dalších spojenců v regionu by proti mnohem větší čínské armádě nemohla uspět,“ dodává Šámalová.
Čína považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti varovala, že pokud se ostrov pokusí vyhlásit nezávislost, nebude váhat použít vojenskou sílu, aby jej dostala pod svoji úplnou kontrolu.
Zpravodajka připomněla, že Čína by invazí na Tchaj-wan poškodila své ekonomické zájmy a riskovala by další zhoršení vztahů s USA a Evropskou unií. „Na druhou stranu ale někteří odborníci říkají, že (čínský prezident) Si Ťin-pching bude muset vyslyšet výzvy čínských nacionalistů a bude muset něco udělat, aby si zachoval tvář. Jakmile na podzim vstoupí do třetího funkčního období, mohl by dát příkaz k invazi na některé malé ostrůvky, které patří Tchaj-wanu a jsou blízko k čínské pevnině,“ dodala Šámalová.
Obavy z vojenského střetu vzrostly, když Čína minulý týden vypálila rakety, které vůbec poprvé přeletěly hlavní tchajwanský ostrov. Pět čínských balistických raket také dopadlo do japonské výlučné ekonomické zóny.