Výpadky dodávek ropy a plynu trápí i Čínu, která proto zahájila diplomatickou ofenzivu. Druhá největší ekonomika světa, životně závislá na energetickém dovozu, hostí v rychlé sledu politické návštěvy z celého světa. Čínský prezident Si Ťin-pching přijal za dva týdny nejméně pět státníků. Od španělského premiéra Pedra Sáncheze po zástupce Blízkého východu.
Čínský prezident předložil čtyřbodový návrh na zajištění a podporu míru a stability na Blízkém východě. Jeho prvním bodem je držet se zásady mírového soužití. Přestože Čína odmítá takzvané jednostranné kroky, což je kód pro americké akce, vyhýbá se otevřené kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož návštěvu za pár týdnů očekává.
Peking může mít zájem na tom, aby byly Spojené státy zaneprázdněny jinde a nesoustředily se na vzájemné soupeření, podotýká zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Čínští představitelé ale dávají najevo, že nechtějí narušit současnou stabilitu vztahů.
Energetická krize kvůli situaci na Blízkém východě zasáhla Asii tvrdě. Regionu, který po desetiletí poháněl globální ekonomický růst, hrozí zdražování potravin a přerušování výroby. Čína se sice prezentuje jako stabilní síla, ale zemím nenabízí pomoc. Zároveň omezila vývoz paliv.
„Chceme uspokojit domácí poptávku a nechceme, aby hotové produkty směřovaly do zahraničí, než začne být nedostatek na domácím trhu. To je pochopitelné,“ vysvětluje profesor politické ekonomie na pekingské University of International Business and Economics John Kung.
Aktivní je také Japonsko
Naopak Japonsko už státům jihovýchodní Asie slíbilo peníze na zajištění energií. Tím zároveň chrání vlastní dodavatelské řetězce. „Celková částka činí deset miliard dolarů. V přepočtu na objem nakoupené ropy v asijských zemích to odpovídá 1,2 miliardy barelů, což je zhruba roční objem dovozu sdružení ASEAN,“ uvedla japonská premiérka Sanae Takaičiová.
Nejkonkrétnější veřejný krok Číny směrem k Íránu zatím přichází skrz spolupráci s Ruskem. Obě země blokují mezinárodní tlak na Teherán a slibují hlubší koordinaci.
