Když v roce 79 našeho letopočtu vybuchl italský vulkán Vesuv, oblaky popela zavalily města Pompeje a Herculaneum. Nánosy sopečného prachu pohřbily i obyvatele a majetek, včetně svitků a textů v knihovnách. Vědci jsou si teď ale díky extrémně silným paprskům jisti, že se jim pradávné papyry podaří přečíst.
Většina textů z knihovny v Herculaneu zuhelnatěla, zkáze odolaly pouze dva celé svitky a čtyři útržky. I ty jsou ovšem na manipulaci příliš křehké a vědci je proto otevřou pouze digitálně–- pomocí synchotronu, urychlovače částic v anglickém hrabství Oxfordshire.
„Každý ze svitků prosvítíme silným světlem a získáme tím početné dvojrozměrné obrázky. Z toho znovu složíme trojrozměrný obraz,“ vysvětlil postup Laurent Chapon ze společnosti Diamond Light Source, jež technologii využívá. Systém podle něj funguje podobně jako počítačová tomografie (CT) používaná v nemocnicích pro získání podrobných snímků vnitřních orgánů člověka.
„I když na každém jednotlivém listu papyru vidíte text, abychom svitek otevřeli, musel by být poddajný a pružný, což už dávno není,“ citoval list The Guardian Brenta Sealese z univerzity v americkém Kentucky, jehož tým bude mít na starosti analýzu dat získaných v Anglii. „Knihovna v Herculaneu je jedinou, která se ze starověku dochovala, a její svitky jsou proto neobyčejně hodnotné. Starověké texty jsou velmi vzácné a zatím neexistuje jiný způsob, jak je přečíst,“ dodává Seales.
Smrtící Vesuv
Masivní erupce Vesuvu pohřbila kromě Herculanea a přístavních Pompejí také římské osady Stabie a Oplontis. Zachovalost zasypaných měst i tragické osudy jejich obyvatel činí dodnes Pompeje a jejich okolí zajímavé pro turisty. Lokalita přitáhne každoročně více než 2,5 milionu návštěvníků.
Vesuv je stále činný, naposledy však vybuchl v roce 1944. Erupce byla tehdy viditelná z 15 kilometrů vzdálené Neapole a zničila kolem 80 letounů americké armády, která si nedaleko sopky během druhé světové války postavila základnu.
