Mít obavu je normální, pravých odmítačů očkování je málo, říká infektolog

Nahrávám video

Češi ohledně očkování podléhají emocím, nedají tolik na racionální rozhodování, řekl v Hyde Parku Civilizace přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Problém podle něj je v tom, že samotní lékaři nedokáží smysl očkování dobře komunikovat. Ideální by podle něj bylo spolupracovat s experty z humanitních studií.

„Dělali jsme třeba studii, kde jsme se ptali lidí, jestli vědí, že existuje očkování proti chřipce, a jestli by se byli ochotni nechat naočkovat. Odpověď byla jasná: Češi naprosto jednoznačně vědí, že proti chřipce se dá očkovat,“ nastínil Trojánek. „Vědí, že nemoc existuje, ale nemají zájem se očkovat, protože chřipku považují za velmi banální onemocnění – prostě rýmu nebo kašel,“ popsal.

„Ale když my lékaři pak vidíme ty komplikace nebo nárůst příjmů do nemocnice právě v době chřipkové epidemie, tak sledujeme třeba dopady na zhoršená chronická onemocnění. Důvodem hospitalizací vlastně není často samotné onemocnění, ale až ty následné komplikace, které onemocnění vyvolá,“ vysvětluje Trojánek.

Když se ale lidem tato další rizika dobře vysvětlí, tak jsou i k očkování ochotnější, poznamenává. Podle Trojánka například existují důkazy o tom, že lidé očkovaní proti chřipce mají výrazně nižší riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. „Kdyby lidé věděli, že je toto očkování chrání proti infarktu myokardu, tak by ho zvážili více, než kdyby věděli jenom, že je to očkování proti chřipce,“ míní.

Skutečných odmítačů očkování je málo, říká Trojánek

Už v minulosti, roku 2019, Trojánek řekl: „Podle mě se vyspělá společnost pozná tak, že přijme na sebe tuto roli: Tedy to, že se nechávám očkovat, aby to chránilo ostatní, a díky očkování svých dětí do jisté míry chráním i jedince, kteří by jinak chráněni být nemohli.“

Dnes, pět let po covidové pandemii, podle něj výsledky nejsou špatné. „Myslím si, že když se podíváme napříč Evropou, tak určitě nepatříme k té východní části, což je pro nás optimistické. Ale je zajímavé, že opravdu čím více na východ, tak tím více ti lidé mají nedůvěru v základní systém zdravotnictví, v očkování a podobně,“ uvedl.

Trojánek je optimista v tom, že zpochybňování těch nejdůležitějších vakcín už není takové téma, jako třeba bylo v době před covidem. „Zásadní je dobrá komunikace a vysvětlení,“ konstatuje infektolog.

„Pravých“ odmítačů očkování, kteří by opravdu řekli vakcínám ne, je podle něj v Česku jen málo. „Více je lidí, kteří potřebují další data, chtějí nějaké dovysvětlení, anebo třeba úpravu očkovacího kalendáře a podobně. Protože mít obavu o své děti je normální,“ dodává s tím, že lékaři by s tím měli pracovat a lépe komunikovat v ordinacích.

Celý rozhovor, kde se Milan Trojánek věnoval také současné aktivitě žloutenky, odolnosti bakterií proti antibiotikům a řadě dalších témat, si můžete přehrát ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. S pomocí kombinace několika metod dokonce dokázali spočítat, kolik tvorů ho tvoří.
před 13 mminutami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.