Mít obavu je normální, pravých odmítačů očkování je málo, říká infektolog

53 minut
Infektolog Milan Trojánek
Zdroj: ČT24

Češi ohledně očkování podléhají emocím, nedají tolik na racionální rozhodování, řekl v Hyde Parku Civilizace přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Problém podle něj je v tom, že samotní lékaři nedokáží smysl očkování dobře komunikovat. Ideální by podle něj bylo spolupracovat s experty z humanitních studií.

„Dělali jsme třeba studii, kde jsme se ptali lidí, jestli vědí, že existuje očkování proti chřipce, a jestli by se byli ochotni nechat naočkovat. Odpověď byla jasná: Češi naprosto jednoznačně vědí, že proti chřipce se dá očkovat,“ nastínil Trojánek. „Vědí, že nemoc existuje, ale nemají zájem se očkovat, protože chřipku považují za velmi banální onemocnění – prostě rýmu nebo kašel,“ popsal.

„Ale když my lékaři pak vidíme ty komplikace nebo nárůst příjmů do nemocnice právě v době chřipkové epidemie, tak sledujeme třeba dopady na zhoršená chronická onemocnění. Důvodem hospitalizací vlastně není často samotné onemocnění, ale až ty následné komplikace, které onemocnění vyvolá,“ vysvětluje Trojánek.

Když se ale lidem tato další rizika dobře vysvětlí, tak jsou i k očkování ochotnější, poznamenává. Podle Trojánka například existují důkazy o tom, že lidé očkovaní proti chřipce mají výrazně nižší riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. „Kdyby lidé věděli, že je toto očkování chrání proti infarktu myokardu, tak by ho zvážili více, než kdyby věděli jenom, že je to očkování proti chřipce,“ míní.

Skutečných odmítačů očkování je málo, říká Trojánek

Už v minulosti, roku 2019, Trojánek řekl: „Podle mě se vyspělá společnost pozná tak, že přijme na sebe tuto roli: Tedy to, že se nechávám očkovat, aby to chránilo ostatní, a díky očkování svých dětí do jisté míry chráním i jedince, kteří by jinak chráněni být nemohli.“

Dnes, pět let po covidové pandemii, podle něj výsledky nejsou špatné. „Myslím si, že když se podíváme napříč Evropou, tak určitě nepatříme k té východní části, což je pro nás optimistické. Ale je zajímavé, že opravdu čím více na východ, tak tím více ti lidé mají nedůvěru v základní systém zdravotnictví, v očkování a podobně,“ uvedl.

Trojánek je optimista v tom, že zpochybňování těch nejdůležitějších vakcín už není takové téma, jako třeba bylo v době před covidem. „Zásadní je dobrá komunikace a vysvětlení,“ konstatuje infektolog.

„Pravých“ odmítačů očkování, kteří by opravdu řekli vakcínám ne, je podle něj v Česku jen málo. „Více je lidí, kteří potřebují další data, chtějí nějaké dovysvětlení, anebo třeba úpravu očkovacího kalendáře a podobně. Protože mít obavu o své děti je normální,“ dodává s tím, že lékaři by s tím měli pracovat a lépe komunikovat v ordinacích.

Celý rozhovor, kde se Milan Trojánek věnoval také současné aktivitě žloutenky, odolnosti bakterií proti antibiotikům a řadě dalších témat, si můžete přehrát ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 11 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 14 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 16 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 17 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...