Mít obavu je normální, pravých odmítačů očkování je málo, říká infektolog

Nahrávám video

Češi ohledně očkování podléhají emocím, nedají tolik na racionální rozhodování, řekl v Hyde Parku Civilizace přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Problém podle něj je v tom, že samotní lékaři nedokáží smysl očkování dobře komunikovat. Ideální by podle něj bylo spolupracovat s experty z humanitních studií.

„Dělali jsme třeba studii, kde jsme se ptali lidí, jestli vědí, že existuje očkování proti chřipce, a jestli by se byli ochotni nechat naočkovat. Odpověď byla jasná: Češi naprosto jednoznačně vědí, že proti chřipce se dá očkovat,“ nastínil Trojánek. „Vědí, že nemoc existuje, ale nemají zájem se očkovat, protože chřipku považují za velmi banální onemocnění – prostě rýmu nebo kašel,“ popsal.

„Ale když my lékaři pak vidíme ty komplikace nebo nárůst příjmů do nemocnice právě v době chřipkové epidemie, tak sledujeme třeba dopady na zhoršená chronická onemocnění. Důvodem hospitalizací vlastně není často samotné onemocnění, ale až ty následné komplikace, které onemocnění vyvolá,“ vysvětluje Trojánek.

Když se ale lidem tato další rizika dobře vysvětlí, tak jsou i k očkování ochotnější, poznamenává. Podle Trojánka například existují důkazy o tom, že lidé očkovaní proti chřipce mají výrazně nižší riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. „Kdyby lidé věděli, že je toto očkování chrání proti infarktu myokardu, tak by ho zvážili více, než kdyby věděli jenom, že je to očkování proti chřipce,“ míní.

Skutečných odmítačů očkování je málo, říká Trojánek

Už v minulosti, roku 2019, Trojánek řekl: „Podle mě se vyspělá společnost pozná tak, že přijme na sebe tuto roli: Tedy to, že se nechávám očkovat, aby to chránilo ostatní, a díky očkování svých dětí do jisté míry chráním i jedince, kteří by jinak chráněni být nemohli.“

Dnes, pět let po covidové pandemii, podle něj výsledky nejsou špatné. „Myslím si, že když se podíváme napříč Evropou, tak určitě nepatříme k té východní části, což je pro nás optimistické. Ale je zajímavé, že opravdu čím více na východ, tak tím více ti lidé mají nedůvěru v základní systém zdravotnictví, v očkování a podobně,“ uvedl.

Trojánek je optimista v tom, že zpochybňování těch nejdůležitějších vakcín už není takové téma, jako třeba bylo v době před covidem. „Zásadní je dobrá komunikace a vysvětlení,“ konstatuje infektolog.

„Pravých“ odmítačů očkování, kteří by opravdu řekli vakcínám ne, je podle něj v Česku jen málo. „Více je lidí, kteří potřebují další data, chtějí nějaké dovysvětlení, anebo třeba úpravu očkovacího kalendáře a podobně. Protože mít obavu o své děti je normální,“ dodává s tím, že lékaři by s tím měli pracovat a lépe komunikovat v ordinacích.

Celý rozhovor, kde se Milan Trojánek věnoval také současné aktivitě žloutenky, odolnosti bakterií proti antibiotikům a řadě dalších témat, si můžete přehrát ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 34 mminutami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 15 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 18 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 21 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.