Mít obavu je normální, pravých odmítačů očkování je málo, říká infektolog

53 minut
Infektolog Milan Trojánek
Zdroj: ČT24

Češi ohledně očkování podléhají emocím, nedají tolik na racionální rozhodování, řekl v Hyde Parku Civilizace přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Problém podle něj je v tom, že samotní lékaři nedokáží smysl očkování dobře komunikovat. Ideální by podle něj bylo spolupracovat s experty z humanitních studií.

„Dělali jsme třeba studii, kde jsme se ptali lidí, jestli vědí, že existuje očkování proti chřipce, a jestli by se byli ochotni nechat naočkovat. Odpověď byla jasná: Češi naprosto jednoznačně vědí, že proti chřipce se dá očkovat,“ nastínil Trojánek. „Vědí, že nemoc existuje, ale nemají zájem se očkovat, protože chřipku považují za velmi banální onemocnění – prostě rýmu nebo kašel,“ popsal.

„Ale když my lékaři pak vidíme ty komplikace nebo nárůst příjmů do nemocnice právě v době chřipkové epidemie, tak sledujeme třeba dopady na zhoršená chronická onemocnění. Důvodem hospitalizací vlastně není často samotné onemocnění, ale až ty následné komplikace, které onemocnění vyvolá,“ vysvětluje Trojánek.

Když se ale lidem tato další rizika dobře vysvětlí, tak jsou i k očkování ochotnější, poznamenává. Podle Trojánka například existují důkazy o tom, že lidé očkovaní proti chřipce mají výrazně nižší riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. „Kdyby lidé věděli, že je toto očkování chrání proti infarktu myokardu, tak by ho zvážili více, než kdyby věděli jenom, že je to očkování proti chřipce,“ míní.

Skutečných odmítačů očkování je málo, říká Trojánek

Už v minulosti, roku 2019, Trojánek řekl: „Podle mě se vyspělá společnost pozná tak, že přijme na sebe tuto roli: Tedy to, že se nechávám očkovat, aby to chránilo ostatní, a díky očkování svých dětí do jisté míry chráním i jedince, kteří by jinak chráněni být nemohli.“

Dnes, pět let po covidové pandemii, podle něj výsledky nejsou špatné. „Myslím si, že když se podíváme napříč Evropou, tak určitě nepatříme k té východní části, což je pro nás optimistické. Ale je zajímavé, že opravdu čím více na východ, tak tím více ti lidé mají nedůvěru v základní systém zdravotnictví, v očkování a podobně,“ uvedl.

Trojánek je optimista v tom, že zpochybňování těch nejdůležitějších vakcín už není takové téma, jako třeba bylo v době před covidem. „Zásadní je dobrá komunikace a vysvětlení,“ konstatuje infektolog.

„Pravých“ odmítačů očkování, kteří by opravdu řekli vakcínám ne, je podle něj v Česku jen málo. „Více je lidí, kteří potřebují další data, chtějí nějaké dovysvětlení, anebo třeba úpravu očkovacího kalendáře a podobně. Protože mít obavu o své děti je normální,“ dodává s tím, že lékaři by s tím měli pracovat a lépe komunikovat v ordinacích.

Celý rozhovor, kde se Milan Trojánek věnoval také současné aktivitě žloutenky, odolnosti bakterií proti antibiotikům a řadě dalších témat, si můžete přehrát ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 5 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...