V České republice se ve školních jídelnách denně připraví více než jeden a půl milionu obědů. Přibližně osm až deset procent si ale žáci nevyzvednou. Podle průzkumu agentury Ipsos vzrostl v některých jídelnách počet nevydaných porcí poté, co se změnily jídelníčky podle loňské novely vyhlášky o školním stravování. Aby školy nemusely pokrmy vyhazovat, nabízejí je například v projektu Zachraň oběd, jihlavská Střední škola stavební nově v krabičkách v automatu.
V jihlavské školní jídelně Stoupy nabízejí tři druhy obědů a postupně se do nich snaží zapracovat zdravější potraviny. „Vaříme celozrnné těstoviny, více ovoce, zeleniny, aby to měli pestřejší,“ říká vrchní kuchařka jídelny Aneta Vystrčilová.
„Myslím, že je to hodně dobré, mnohem lepší než na základce. A je velký výběr – ze tří jídel,“ pochvaluje si studentka Alžběta Boudová. Jen občas se stane, že jí nechutná. A podle kuchařek si příliš nestěžují ani ostatní.
Přesto denně jídelně zbyde asi padesát porcí. Po změně jídelníčku až o deset víc. „Obědy, které se neprodají, nám odváží smluvní firma. Měsíčně za to zaplatíme zhruba šest tisíc korun,“ řekla vedoucí jídelny Stoupy Markéta Hažmuková.
Do druhého dne vyprodáno
Školní jídelna Žižkova už obědy nelikviduje, začala je nabízet v krabičkách v automatu před jídelnou. Nakoupit museli šokový zchlazovač a přístroj na uzavření krabiček. Dlouhodobě by to ale mělo být výhodnější než likvidace. „Jde zatím o zkušební provoz. Snažíme se vychytat všechny chyby a nastavit to,“ řekla ředitelka Střední školy stavební Jihlava Markéta Metelková.
Krabička s obědem stojí 65 korun, koupit si ji může kdokoli. „Předchozí den jsme tam doplnili padesát obědů a do rána se vyprodaly,“ přiblížil vedoucí školní jídelny Žižkova Eugen Nahalka.
Možností, jak uvařené jídlo zachránit, je ale víc. První školy už se zapojily i do projektu Zachraň oběd, který propojuje jídelny například se sociálními službami.
Testovací provoz
Novela vyhlášky o školním stravování je platná od září 2025. Změny se zavádějí postupně – školy mají na úpravy čas do 1. září 2026. Nově mají podle vyhlášky servírovat například méně brambor a omezit by se měly sladké nápoje. Snížit by se měly průměrné porce masa, protože nově se do jeho váhy nepočítají kosti, naopak mírně přibýt by v jídelníčku měly ryby či luštěniny.
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se zásadně mění hlavně to, jak se jednotlivé složky do doporučených dávek započítávají. Dříve bylo například možné sladký džus či sirup započítat jako váhu ovoce a použitý kečup jako plnou dávku zeleniny.
Výhrady proti vyhlášce má Asociace společného stravování (APSOS), která sdružuje i školní jídelny. Letos v lednu publikovala průzkum zpracovaný společností Ipsos. Podle něj se u asi 37 procent jídelen, které nová pravidla testují, snížil počet strávníků a více než šedesát procent zařízení hlásí více odpadu.
Vyhláška má zastánce i odpůrce
Na stranu odpůrců vyhlášky se postavil například ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Českému rozhlasu v lednu řekl, že o tom, co budou děti jíst, nemá rozhodovat stát, ale rodina. Proti změnám vystupují i školské odbory. Naopak vyhlášku podporují například Unie rodičů, Asociace školních jídelen ČR nebo Svaz měst a obcí.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), jehož úřad vyhlášku připravil, na síti Instagram v lednu uvedl, že v plánu není vyhlášku rušit, ale upravit ji tak, aby fungovala lépe. „Cílem je, aby vyhláška byla funkční a dlouhodobě udržitelná a abychom ve školních jídelnách zajistili kvalitní a chutné stravování, které bude mít pozitivní dopad na zdraví dětí,“ řekl.
Ani ministr školství Robert Plaga (za ANO) vyhlášce jednoznačnou podporu nevyjádřil. Jeho úřad sdělil, že se případné změny musí odvíjet od pilotního provozu. „Zpětná vazba kuchařských týmů by měla ukázat jak to, jestli jde podle vyhlášky vařit, tak i přinést informace o tom, jak jsou jídla přijímána ze strany žaček a žáků,“ uvedl úřad.
