V Královéhradeckém kraji už rok funguje virtuální tržiště, které propojuje regionální zemědělce a potravináře s místními školními jídelnami. Kraj se jeho prostřednictvím snaží dostat dětem na talíř co nejvíce regionálních a kvalitních potravin. Podle novely vyhlášky o školním stravování by měly jídelny od 1. září 2026 povinně využívat minimálně dvě procenta biopotravin a deset procent ovoce a zeleniny by mělo být sezonních.
Mrkev, jablka a hrušky do kuchyně mateřské školy ve Věkoších putovaly jen několik kilometrů. Z regionálních potravin se školka snaží vařit co nejvíce. „Regionální nákupy v naší školce se mohou vyšplhat ke třiceti až čtyřiceti procentům,“ uvedla vedoucí jídelny Jitka Kolářová.
Část surovin, ze kterých ve Věkoších vaří, je také v biokvalitě. Největší položku tvoří brambory, z okolí odebírají i mléčné výrobky, ovoce nebo například čerstvé výhonky, které v Hradci Králové pěstuje Miroslav Hlubuček. „Máme tady tři školky, kam dodáváme do jídelen,“ řekl. Zelenými výhonky jídelna dětem zpestřuje především svačiny. Co se týče oblíbenosti, vede podle něj jednoznačně hrášek.
Do školky se sto padesáti strávníky výhonky pravidelně dováží. U některých dodavatelů má ale jídelna s dovážkami problémy, například s vejci. „Pro mě je 360 kusů vajec velké množství, pro farmáře je to ale tak malá položka, že mi je nepřivezou,“ popsala Kolářová.
Objednávkový portál tržiště, který sdružuje nabídky regionálních producentů a dodavatelů pro veřejná stravovací zařízení, funguje od loňského ledna. Mezi školními jídelnami nyní kraj spustil náborovou kampaň. „Už jich máme padesát, což si myslím, že je slušné číslo. Co se týče dodavatelů, těch máme zhruba třicet s nejrůznějším sortimentem,“ přiblížila Martina Saláková Šafková z odboru regionálního rozvoje Královéhradeckého kraje.
Kraj by byl rád, aby se do projektu zapojily všechny krajské školy. Povinné to ale není. „Chceme, aby to bylo na dobrovolné bázi, aby zkrátka jídelny byly přesvědčené o tom, že odebírat regionální produkty je správná cesta,“ doplnila Saláková Šafková. Podle kraje některé jídelny využívají portál především pro prvotní kontakt s dodavateli a část transakcí pak přesouvají mimo něj.
Nová pravidla školního stravování
Od září loňského roku platí novela vyhlášky o školním stravování, která klade důraz na vaření z kvalitních surovin a vyšší podíl ovoce a zeleniny. Školní jídelny by měly využívat minimálně dvě procenta biopotravin a deset procent ovoce a zeleniny by mělo být sezónních.
Jídelny by měly také omezit sladké nápoje a množství soli v pokrmech. Snížit by se měly i průměrné porce masa, naopak mírně přibýt by mělo ryb nebo luštěnin. Minimálně jednou za dva týdny by žáci měli dostat rybu nebo bezmasé jídlo. Podle nového potravinového koše mohou jídelny zatím vařit dobrovolně, povinně pak od 1. září 2026.
Pro více než polovinu jídelen je ale podle průzkumu, který provedli zástupci Asociace společného stravování (ASPOS), složité zajistit potraviny, které vyhláška vyžaduje.
Efektivní cesta ke zlepšení kvality školního stravování
Podle ředitele a odborného garanta programu Skutečně zdravá škola Toma Václavíka představuje spolupráce školních jídelen s lokálními zemědělci jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zlepšovat kvalitu školního stravování a zároveň podporovat udržitelný rozvoj regionu.
Podobná spolupráce jako v Královéhradeckém kraji podle jeho informací funguje i v kraji Jihočeském. „Nejde jen o samotný nákup surovin, ale o budování funkčního místního potravinového systému, který má přínos pro zdraví dětí, místní ekonomiku, životní prostředí i vzdělávání,“ řekl.
Zemědělcům podle Václavíka zapojení do místního systému školního stravování umožňuje získat stabilního a dlouhodobého odběratele. Důležitým benefitem je také možnost prodávat produkci bez složitých mezičlánků v dodavatelském řetězci.
Vzdělávací rozměr
Z hlediska výživy přináší podle Václavíka lokální čerstvá produkce výrazně vyšší kvalitu. „Kratší doba mezi sklizní a spotřebou znamená vyšší obsah vitamínů, minerálních látek i lepší chuťové vlastnosti. Suroviny nemusí absolvovat dlouhé skladování ani přepravu na velké vzdálenosti, což se pozitivně odráží na chuti, vůni i vzhledu pokrmů. Děti tak přirozeně přijímají pestřejší a kvalitnější stravu,“ vysvětlil.
Z pohledu programu Skutečně zdravá škola je klíčový také vzdělávací rozměr celé spolupráce. „Propojení školy s místními farmáři umožňuje exkurze, besedy i praktické vzdělávací aktivity. Žáci lépe rozumějí tomu, odkud jídlo pochází, jak se pěstuje a proč je důležité neplýtvat. Školní stravování se tak stává součástí širšího vzdělávání o zdravém životním stylu, udržitelnosti a odpovědném vztahu ke krajině,“ uzavřel.
V Česku je téměř devět tisíc provozoven školního stravování, denně se v nich stravují téměř dva miliony dětí. Z toho školních jídelen, tedy vyvařoven s výdejnou, je zhruba 5900, vyplývá ze statistik ministerstva školství. Státní zdravotní ústav od podzimu organizuje k novele vyhlášky o školním stravování v jednotlivých krajích metodické semináře. Školením prošly zhruba dva tisíce pracovníků jídelen, další se školí v průběhu ledna a února.
