Státní zdravotní ústav strana 2 z 5

Česko v uplynulém roce zaznamenalo nejvíc případů spály za posledních deset let. Podobným tempem přibylo i nakažených svrabem nebo legionelózou. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle statistik přibylo i případů záškrtu a černého kašle.

Česká republika stále zůstává zemí, kde je málo nakažených virem HIV a nemocných s AIDS. Platí to jak v rámci světa a Evropy, tak z pohledu relativního počtu nových případů, konstatuje nová zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Významný vliv v počtu nových případů má ale stále vliv uprchlíků z Ukrajiny, kterou napadlo Rusko.

Přes nárůst počtu případů nákazy covidem-19 se v Česku významně nezvyšují počty hospitalizovaných v těžkém stavu. Intenzivní péči jich potřebuje méně než čtyřicet, informoval o tom náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Od září se proti covidu-19 nechalo očkovat téměř tři sta tisíc obyvatel České republiky, zejména starších pětašedesáti let. Proti chřipce je očkováno 560 tisíc lidí.

Uplynulé tři roky se vždy na konci října začínaly nemocnice plnit pacienty s covidem-19. Letos ale počty hospitalizovaných stoupají jen nepatrně. Nákaza se podle lékařů i expertů stává méně nebezpečnou, zejména díky očkování a překonání nemoci.

V Česku se objevují ohniska vysoce nakažlivého černého kašle u neočkovaných dětí včetně těch ve školním věku. Případů bylo za letošní rok do konce září nahlášeno 127, což je oproti loňskému roku dvojnásobek. Informoval o tom v pátek Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počty případů jsou nicméně zatím nižší než v letech před epidemií covidu-19. Nejrizikovější je podle odborníků nákaza pro malé děti, které ještě nemají dokončené očkování, které je v tuzemsku povinné a vyžaduje se i pro přijetí do mateřské školy. Nemoc se podle SZÚ více šíří i v dalších evropských zemích.

Vyváženost stravy podle průzkumu společnosti Edenred řeší 62 procent Čechů, v Evropě jsou to více než tři čtvrtiny. Většina lidí si přitom myslí, že dokáže rozeznat zdravé jídlo od nezdravého, často se ale prý mýlí. Informace v pondělí zazněly na tiskové konferenci Hospodářské komory ČR. Podle odborníků se špatnou stravou souvisí až čtvrtina úmrtí, náklady související s léčbou obezity přitom tvoří až desetinu výdajů na zdravotnictví. Obézní je údajně necelá pětina Čechů, nadváhou prý trpí až tři čtvrtiny populace.

Pandemie koronaviru byla testem, nastavila určité zrcadlo – a některé komunity, včetně Česka, v něm nedopadly úplně dobře, prohlásil ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka v Interview ČT24. Biochemik zároveň nevidí, že by si z toho stát vzal nějaké ponaučení. Jedním z problémů podle něj je neexistence zdravotnické autority typu německého Insitutu Roberta Kocha.

Očkování proti covidu-19 a chřipce je na podzim dle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nejvhodnější u vlastního praktického lékaře. Obě vakcíny je možné aplikovat v jednom dni. Lidé, kteří mají vyšší riziko při nákaze, by se podle ministra měli i letos na podzim proti těmto nemocem očkovat. Podle něj jde zejména o seniory, chronicky nemocné nebo lidi s oslabenou imunitou. Česko se podle ředitelky Státního zdravotního ústavu Barbory Mackové nachází na začátku sezony respiračních onemocnění včetně chřipky a covidu. Případů je asi sedm set na sto tisíc obyvatel.

Řada Čechů se momentálně léčí s respiračními onemocněními, jako jsou nachlazení, chřipka, angína, ale také covid-19. Podle lékařů je však sezona těchto potíží teprve na začátku, její start lehce posunulo teplejší počasí. Lidé by však už teď měli podle odborníků dbát na prevenci, tedy mít dostatečný příjem vitaminů, omezit rizikové kontakty a v případě déletrvajících problémů vyhledat lékaře. Podle České lékařské komory je pak také vhodné nechat se naočkovat.

Podle odborníků mohou nové kroky v prevenci rakoviny děložního čípku, jako je rozšíření očkování nebo častější testování, ročně zabránit v Česku úmrtí tří set žen. Až osm set dalších nemusí vůbec onemocnět. V tiskové zprávě o tom během středy informovala Všeobecná fakultní nemocnice (VFN). Podle statistik v současné době onemocní asi 2700 žen ročně. Léčených a vyléčených je zhruba 31 tisíc.

V letošním roce rekordně přibylo případů spály. Za prvních osm měsíců prodělalo nemoc 5 335 pacientů, což je nejvíce od roku 2011. Nejvíce nemocných bylo letos v březnu. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle odborníků je důvodem promořování populace běžnými infekcemi po rozvolnění proticovidových opatření.

V Česku v posledních dvou letech přibylo případů záškrtu. Jen během letošního roku dříve v Česku vymýcenou nemoc prodělalo pět osob. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu. Záškrt se vloni v Česku vyskytl poprvé od roku 1995. Jedním z důvodů, proč se nemoc znovu objevila, je podle vakcinologů snižující se proočkovanost, vyvanutí protilátek i migrace obyvatel. Odborníci teď proto zvažují zavedení povinného přeočkování v dospělosti.

Regulační orgány Evropské unie doporučily schválit aktualizovanou vakcínu proti covidu-19 od společnosti Pfizer a jejího německého partnera BioNTech. Nová verze očkování s názvem 22UAy.DE je zaměřena na variantu omikronu XBB.1.5, která v současné době převažuje.

Lékaři letos zjistili nejvíce případů žloutenky typu C za posledních deset let. Od ledna do července to bylo celkem 798 případů, meziročně o 73 procent více ve srovnání se stejným obdobím loni. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle některých odborníků to může souviset s rozšiřováním plazmaferetických center, kam za úplatu chodí darovat plazmu lidé z rizikové populace, kteří se snaží získat finanční prostředky. Díky nárůstu počtu odběrů se totiž zároveň zachytí více případů hepatitidy.

Úplný zákaz koupaní je momentálně už v pěti rybnících a biotopech v Česku. Dalších jedenáct ploch bylo hygieniky označeno za nevhodné – koupání v nich se tak nedoporučuje dětem, těhotným nebo lidem s oslabenou imunitou. Jako nejčastější příčinu znečištění uvádí ministerstvo zdravotnictví zvýšené hodnoty ukazatele sinic a chlorofylu-a.

Lidí nakažených svrabem v Česku přibývá. Čísla jsou nejvyšší za posledních dvacet let. Od ledna do konce června lékaři nahlásili 4 873 případů. Loni jich přitom za celý rok bylo 5 276. Ukazují to data Státního zdravotního ústavu. Svrab se přenáší přímým kontaktem s nemocným, s jeho oblečením nebo ložním prádlem. Projevuje se zarudlými pupínky a silným svěděním.

Na Státní zdravotní ústav (SZÚ) se obrátila řada rodičů s podezřením, že „repelentní náramky“, které jsou podle výrobců určené pro osobní ochranu proti komárům a klíšťatům, příliš nefungují. Vědci čtyři běžné výrobky tohoto druhu prozkoumali a zjistili, že neposkytují žádnou ochranu.

Během května vzrostl počet nakažených lymskou boreliózou o 151 případů. Celkově se tak tento rok nakazilo 567 lidí, to je o čtvrtinu víc než ve stejném období vloni. Nemoc aktuálně přenáší každé desáté klíště. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Naopak počet nakažených klíšťovou encefalitidou se oproti loňsku nemění. Podle meteorologů jsou tento týden klíšťata vůbec nejaktivnější za celou dosavadní sezonu, vloni to bylo o dva týdny dřív. Případů tak bude podle odborníků ještě výrazně přibývat.

Tabákové výrobky podle průzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) loni kouřilo 24 procent obyvatel Česka. Další desetina populace užívala elektronické cigarety, 6,6 procenta zahřívaný tabák a 2,8 procenta nikotinové sáčky. U mladých jsou nejoblíbenější elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kuřáků v populaci mírně ubývá. Jako špatné ale hodnotí to, že s alternativami cigaret častěji začínají mladí, kteří klasické cigarety nekouří.

Nová mobilní aplikace Klíšťapka, kterou vyvinuli čeští vědci spolu s lesnickými organizacemi, chce pomoct lidem předpovídat aktivitu klíšťat a riziko nákazy lymskou boreliózou. Kromě interaktivní mapy aplikace nabízí i návody na prevenci a správné odstranění přisátého klíštěte, stejně jako informace o druzích klíšťat a vysvětlení mýtů, které se s nimi pojí.

V Česku meziročně přibylo případů nákazy lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Ukazují to data krajských hygienických stanic (KHS). Podle odborníků je důvodem především klima, kvůli kterému přibývá klíšťat. Ta se v současnosti vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách, kde se jim dříve kvůli chladnějším teplotám nedařilo. Onemocnění mohou vést až k úmrtí, lidé by se proto podle lékařů měli před klíšťaty co nejúčinněji chránit.

V Česku žije podle odhadů asi 620 lidí, kteří nevědí o své nákaze virem HIV, kolem 350 z nich jsou cizinci. Diagnózu se dozvědí průměrně asi tři roky od nákazy. Vyplývá to z návrhu Národního plánu řešení problematiky HIV/AIDS na období 2023 až 2027, který má k dispozici agentura ČTK. Jedním z jeho cílů je vědět o 95 procentech nakažených, současný odhad je 83 procent. Návrh plánu by měla ve středu projednat vláda.

V době zimní chřipkové sezony v nemocnicích skončilo s vážnými komplikacemi této nemoci 312 lidí, z nichž 112 zemřelo. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Chřipková sezona byla letos podle SZÚ intenzivnější a začala dříve. Důvodem je hlavně to, že v minulých letech v chřipkovém období platila proticovidová opatření.

Za první letošní čtvrtletí se svrabem v Česku nakazilo podobné množství lidí jako za celý rok 2020. Za šíření parazita může hlavně promiskuita a nízká hygiena.