Státní zdravotní ústav strana 3 z 5

Během května vzrostl počet nakažených lymskou boreliózou o 151 případů. Celkově se tak tento rok nakazilo 567 lidí, to je o čtvrtinu víc než ve stejném období vloni. Nemoc aktuálně přenáší každé desáté klíště. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Naopak počet nakažených klíšťovou encefalitidou se oproti loňsku nemění. Podle meteorologů jsou tento týden klíšťata vůbec nejaktivnější za celou dosavadní sezonu, vloni to bylo o dva týdny dřív. Případů tak bude podle odborníků ještě výrazně přibývat.

Tabákové výrobky podle průzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) loni kouřilo 24 procent obyvatel Česka. Další desetina populace užívala elektronické cigarety, 6,6 procenta zahřívaný tabák a 2,8 procenta nikotinové sáčky. U mladých jsou nejoblíbenější elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kuřáků v populaci mírně ubývá. Jako špatné ale hodnotí to, že s alternativami cigaret častěji začínají mladí, kteří klasické cigarety nekouří.

Nová mobilní aplikace Klíšťapka, kterou vyvinuli čeští vědci spolu s lesnickými organizacemi, chce pomoct lidem předpovídat aktivitu klíšťat a riziko nákazy lymskou boreliózou. Kromě interaktivní mapy aplikace nabízí i návody na prevenci a správné odstranění přisátého klíštěte, stejně jako informace o druzích klíšťat a vysvětlení mýtů, které se s nimi pojí.

V Česku meziročně přibylo případů nákazy lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Ukazují to data krajských hygienických stanic (KHS). Podle odborníků je důvodem především klima, kvůli kterému přibývá klíšťat. Ta se v současnosti vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách, kde se jim dříve kvůli chladnějším teplotám nedařilo. Onemocnění mohou vést až k úmrtí, lidé by se proto podle lékařů měli před klíšťaty co nejúčinněji chránit.

V Česku žije podle odhadů asi 620 lidí, kteří nevědí o své nákaze virem HIV, kolem 350 z nich jsou cizinci. Diagnózu se dozvědí průměrně asi tři roky od nákazy. Vyplývá to z návrhu Národního plánu řešení problematiky HIV/AIDS na období 2023 až 2027, který má k dispozici agentura ČTK. Jedním z jeho cílů je vědět o 95 procentech nakažených, současný odhad je 83 procent. Návrh plánu by měla ve středu projednat vláda.

V době zimní chřipkové sezony v nemocnicích skončilo s vážnými komplikacemi této nemoci 312 lidí, z nichž 112 zemřelo. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Chřipková sezona byla letos podle SZÚ intenzivnější a začala dříve. Důvodem je hlavně to, že v minulých letech v chřipkovém období platila proticovidová opatření.

Za první letošní čtvrtletí se svrabem v Česku nakazilo podobné množství lidí jako za celý rok 2020. Za šíření parazita může hlavně promiskuita a nízká hygiena.

Lidí nakažených chřipkou i jinými akutními respiračními infekcemi ubývá. Ohniska podle Státního zdravotního ústavu sice ještě existují, ale jsou jen lokální. Ústav proto pro tuto sezonu ukončil vydávání pravidelných hlášení shrnujících počty nakažených.

Minulý týden došlo podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) k poklesu akutních respiračních infekcí a chřipkových onemocnění, a to prakticky ve všech věkových skupinách. Ačkoliv se ve většině krajů ještě stále vyskytují epidemická ohniska, chřipky ubylo téměř o čtvrtinu a postupně se dle SZÚ snižuje i výskyt dalších infekcí, které způsobují například RS viry, virus SARS-CoV-2 a další.

V únoru letošního roku zaznamenal Státní zdravotní ústav (SZÚ) rekordní čísla nákazy svrabem. Eviduje celkem 815 nakažených osob. V loňském únoru jich bylo jen 457, jedná se tedy o meziroční nárůst o více než 78 procent. Podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové patří mezi možné příčiny zvýšeného výskytu kožního onemocnění celkový pokles imunity populace kvůli vysokým hygienickým standardům a větší migrace a turismus.

Olomoucká policie řeší zveřejnění nepravdivé informace o přenosu vysoce infekční tuberkulózy (TBC) na Olomoucku z řad ukrajinských vojáků. Ti momentálně cvičí ve vojenském prostoru Libavá. Policie případ vyšetřuje jako šíření poplašné zprávy, za které pachateli hrozí až tři roky vězení. Příspěvek sdílela na sociálních sítích i senátorka za Kroměřížsko a právnička Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé), později jej ale smazala a omluvila se.

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom v úterý informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupu ministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

V Česku dál ubývá případů infekcí dýchacích cest. Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) klesla hlášená nemocnost na 1351 případů na sto tisíc obyvatel, zatímco na konci loňského roku to bylo 1750. Klesá hlavně počet případů mezi malými dětmi a seniory, přibylo ale nemocných dětí ve věku šest až čtrnáct let. Nejvyšší nemocnost je nyní v Jihomoravském kraji.

Případů akutních infekcí dýchacích cest v Česku dál ubývá, za týden o dvanáct procent na 1417 nemocných na sto tisíc obyvatel. Nemocnost klesá ve všech věkových skupinách a ve všech krajích, nejvyšší zůstává v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. V pondělí o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Odborníci očekávají další pokles nemocnosti, pomoci by mohlo i počasí.

Epidemie chřipky podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dál přetrvává. Nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest je za uplynulý týden asi o čtvrtinu méně než za ten předchozí. Na sto tisíc obyvatel připadá 1770 případů. Hlášené údaje ale zkreslily dny volna, ve kterých lidé k lékaři často nechodí nebo vyhledají pohotovost.

Nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest je zhruba stejně jako minulý týden, a to přibližně 2,5 tisíce na sto tisíc obyvatel. Tempo šíření takzvaných RS virů začíná postupně zpomalovat, na vzestupu je ale naopak chřipka. „Nemocnost u chřipkových onemocnění se zvýšila o 58,6 procenta u všech věkových skupin,“ informovala hygienická služba. Situace ovlivňuje i provoz některých nemocnic, hygiena prosí, aby nemocní chodili k lékaři až po dni či dvou teploty.

Lidí s respiračními chorobami v Česku přibylo za pouhý týden o třetinu. Souběžně se výrazně šíří tři onemocnění – covid, chřipka a RS virus. Zatím se plní především kapacity dětských oddělení. Na dva ze tří těchto virů se můžeme očkovat, připomíná hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly je zde generace dětí, která je vůči RS virům citlivá.

Česko překročilo hranici epidemie akutních respiračních onemocnění. Vyplývá to ze zprávy Státního zdravotního ústavu, podle kterého je nemocných přes 2300 na 100 tisíc obyvatel. To je víc než třetinový nárůst v porovnání s předchozím týdnem. Lékaři nové případy evidují ve všech krajích a věkových kategoriích, nejvíc přibývá chřipky. Formálně epidemii vyhlašuje hlavní hygienička.

Česko ztrácí ročně kvůli nemocem zhruba 85 miliard korun. Předcházet je přitom možné až osmdesáti procentům chorob. Na konferenci o efektivní podpoře zdraví to řekla ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Prevenci a správný životní styl podpořil pětiletý projekt, který se zaměřil na lidi s nižším vzděláním, z menšin či s postižením. Do preventivních programů se zapojilo na 104 tisíc osob. Na tiskové konferenci to v úterý uvedli organizátoři ze SZÚ.

Chřipka se letos na podzim objevila dříve než obvykle. Jak zjistila ČT, podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu by proto chřipková epidemie mohla přijít už v předvánočním období. Mezi lidmi se také začaly šířit další respirační nemoci.

Lidé se mohou od pondělí do neděle zdarma otestovat na HIV a žloutenku typu B a C během 9. ročníku celoevropské kampaně. Ve všech krajích se otevře 82 testovacích míst, a to v kamenných poradnách i na mobilních stanovištích. Jejich seznam je na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který akci v Česku koordinuje. Pro cizince jsou připraveny základní informace o HIV a pohlavně přenosných nemocech v deseti jazykových mutacích.

Pedagogové a školní metodici prevence mohou využívat novou digitální platformu zaměřenou na předcházení šikaně a zlepšení vztahů mezi žáky i učiteli. Zájemci v systému najdou programy a vzdělávací kurzy k prevenci rizikového chování. Databáze je přístupná zdarma. Provozovatelem Interaktivní platformy podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování (IPREV) je Univerzita Karlova v Praze.

Až devadesát procent infekcí, které ve svých ordinacích řeší praktičtí lékaři, je podle lékařky Ludmily Bezdíčkové virových a antibiotika na ně nezabírají. Přesto stále někteří pacienti jejich předepsání vyžadují. Lékaři by měli preferovat ta úzkospektrální jako penicilin, na který není alergie tak častá, jak se lidé domnívají. Často jim je navíc diagnostikovaná nesprávně. Informovali o tom zástupci Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Odborníci v Česku varují před malou proočkovaností lidí nad pětašedesát let proti chřipce. Nemoci podle jejich dat podlehne asi patnáct stovek Čechů a Češek za rok, v letech horší epidemie až pět tisíc. Loni se však nechalo očkovat pouze zhruba třiadvacet procent seniorů, což je proti západní Evropě třetina. Na tiskové konferenci to uvedl vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl, podle kterého může Česko letos čekat silnější epidemii, protože kvůli opatřením proti šíření koronaviru se chřipka v posledních dvou letech vyskytovala velmi zřídka.