Českem se šíří příušnice. Za prvních sedm měsíců roku hygienici zaznamenali 610 nakažených. To je v porovnání s celým loňským rokem víc než šestinásobek, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Příušnice se projevují bolestí svalů, nechutenstvím, nevolností, bolestí hlavy nebo příznaky zánětu horních cest dýchacích. Nejvíce případů v současnosti hlásí Plzeňský kraj. Nemoc se šíří navzdory faktu, že očkování proti nim je v Česku povinné.
Nejhorší situace je v Plzeňském kraji. „V loňském roce byli hospitalizováni tři pacienti s příušnicemi, letos již šestnáct,“ informovala mluvčí plzeňské fakultní nemocnice Gabriela Levorová (ODS a TOP 09-SPOLEČNĚ DO KRAJE). „Co se týče celkově ošetřených, tento nárůst je velký. V roce 2023 registrujeme 73 pacientů s příušnicemi, v roce 2024 již 403 nemocných za sedm měsíců,“ doplnila.
„Nárůst počtu případů příušnic v Česku není neobvyklý, protože onemocnění se objevuje obvykle v dvouletých až pětiletých intervalech,“ vysvětlila epidemioložka SZÚ Monika Liptáková. ČT už v minulosti informovala, že je podle epidemiologů na vině také nižší proočkovanost populace. Ta v posledních letech klesla, nemoc se tak šíří snadněji.
Proti nemoci se v Česku povinně očkuje kombinovanou vakcínou MMR, tedy společně proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Tu dětem pediatři aplikují po prvním roce života a poté znovu před začátkem školní docházky.
Příznaky jsou nejdřív podobné viróze
Nemocné zprvu trápí bolesti svalů, nechutenství, nevolnost, bolesti hlavy a příznaky zánětu horních cest dýchacích. Po několika dnech se přidává i napětí v oblasti příušních slinných žláz. Postupně dochází ke vzniku bolestivého otoku a k bolestem ucha.
Podle Národního zdravotnického informačního portálu infekce v dětském věku většinou proběhne bez dalších komplikací a bez nutnosti léčby a při mírném průběhu nemoc sama odezní. Nejobávanější komplikací ale bývá zánět mužských pohlavních žláz, který může u chlapců a mužů vést ke snížení plodnosti, někdy až ke sterilitě.
Onemocnění je vysoce nakažlivé a šíří se vzdušnou cestou prostřednictvím respiračních kapének, které vznikají při mluvení, kašlání a kýchání nemocného jedince nebo kontaktem s kontaminovanými předměty.
