V Česku přibývá případů příušnic. Během prvních dvou měsíců roku hygienici zaznamenali 223 nakažených. To je skoro třikrát víc než za celý loňský rok. Vyplývá to z dat, která ČT poskytly krajské hygienické stanice a Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nejvíce případů je v současnosti v Plzeňském kraji. Očkování proti příušnicím je v Česku povinné.
„Pacienti s příušnicemi nyní přicházejí na naši ambulanci často. V loňském roce byli ve Fakultní nemocnici Plzeň hospitalizováni tři pacienti s příušnicemi. Od přelomu roku ale počet narůstá, na Klinice infekčních nemocí a cestovní medicíny bylo hospitalizováno již devět pacientů ve věkovém rozmezí sedmnáct až padesát let,“ sdělila mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová. V Plzeňském kraji, kde je infekce v posledních dvou měsících nejrozšířenější, zasáhla především mladé lidi ve věku patnáct až 24 let.
Proti nemoci se v České republice povinně očkuje kombinovanou vakcínou MMR, tedy společně proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Podle epidemiologů ale proočkovanost populace v posledních letech prudce klesla, nemoc se tak šíří snadněji.
„U dětí narozených v roce 2020 je proočkovanost 88,4 procent, dřív ale bývala až 94 procent,“ podotkl epidemiolog a vakcinolog Roman Chlíbek. „Vakcína se podává ve dvou dávkách – po jednom roce života a pak v pěti letech, předpokládá se dlouhodobá ochrana,“ doplnil.
Chlapcům hrozí snížená plodnost
Nemocné zprvu trápí bolesti svalů, nechutenství, nevolnost, bolesti hlavy a příznaky zánětu horních cest dýchacích. Po několika dnech se přidává i napětí v oblasti příušních slinných žláz. Postupně dochází ke vzniku bolestivého otoku a k bolestem ucha.
Podle Národního zdravotnického informačního portálu infekce v dětském věku většinou proběhne bez dalších komplikací a bez nutnosti léčby, při mírném průběhu nemoc sama odezní. Nejobávanější komplikací ale bývá zánět mužských pohlavních žláz, který může u chlapců a mužů vést ke snížení plodnosti, někdy až ke sterilitě.
Onemocnění je vysoce nakažlivé a šíří se vzdušnou cestou prostřednictvím respiračních kapének, které vznikají při mluvení, kašlání a kýchání nemocného jedince nebo kontaktem s kontaminovanými předměty.
Epidemie příušnic se objevují obvykle ve dvou až pětiletých intervalech. Podle dat SZÚ v posledních několika letech nemoc téměř vymizela, třeba v roce 2016 ale ústav evidoval skoro šest tisíc nemocných.
