Počty lidí se žloutenkou typu E se loni oproti předešlým rokům zdvojnásobily. Na vině je zřejmě špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C, informovali odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Žloutenka, odborně hepatitida, je virová zánětlivá infekce jater.
V letech 2021 a 2022 bylo hlášeno Státním zdravotním ústavem každoročně asi tři sta nových případů žloutenky typu E. V loňském roce jich ale už bylo 684. Žloutenka typu E byla dříve častou nemocí v zemích s nízkým hygienickým standardem, kde se šířila kontaminovanou vodou nebo kvůli špatnému mytí rukou. V Evropě v posledních letech ale případů infikovaných narůstá.
Hlavním zdrojem nákazy v Evropě je nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. „Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je nutné umývat zeleninu, dostatečně upravovat maso a v zemích, kde je horší hygienický standard, pít jen balenou vodu,“ vyjmenovala lékařka Soňa Fraňková.
Nakažení žloutenkou typu E je rizikové zejména pro pacienty s oslabeným imunitním systémem, například ty, kteří jsou po transplantaci orgánů nebo podstupují chemoterapii. Pro zdravého člověka nepředstavuje tento typ žloutenky velké riziko.
Problematické je, když žloutenka typu E přejde do chronického stadia, tedy člověk ji má více než půl roku a nepodařilo se ji v akutní fázi překonat vlastní imunitou. „U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy, což znamená rychlé vazivovatění jater s tekutinou v břiše a pacient může mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována,“ dodala Fraňková.
V hematoonkologii již řadu let platí pravidlo, že u každého pacienta musí být před podáním protinádorové léčby provedeny krevní testy na virové hepatitidy. Včasné odhalení a bezodkladné zahájení léčby je důležité u zmíněné žloutenky typu E i těch dalších.
Přibývá i typu C
V Česku je nejvíce rozšířená žloutenka typu C, potýká se s ní přibližně půl procenta populace. Problematický je fakt, že 75 procent nakažených o tom neví. Minulý rok se nákaza prokázala u třinácti set lidí, dosud nejvíc. Ve většině případů se jednalo o mladé lidi. Podle lékařů z institutu může být nárůst ovlivněn stále se zvyšujícím testováním osob, které se léčí z drogové závislosti.
„Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že ji člověk může mít roky zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, tak to znamená, že už má velmi pokročilé jaterní onemocnění, které může vést až k transplantaci jater. V posledních deseti letech se dá tento typ žloutenky vyléčit přímo působícími antivirotiky,“ popsal lékař Jan Šperl. Přenáší se krví, například nitrožilní aplikací drog, nechráněným pohlavním stykem či neodborně provedeným amatérským tetováním.
