Desítky tisíc dětí v Česku nejsou očkované proti spalničkám

V Česku jsou podle ministerstva zdravotnictví desítky tisíc dětí, které nejsou očkované proti spalničkám. Například z ročníku 2020 jich eviduje více než 14 tisíc, které do dvou let věku vakcínu nedostaly. Země tak nedosahuje potřebné proočkovanosti přes 95 procent, v roce 2020 byla jen 87 procent, uvedli zástupci resortu a lékaři. Letos se nemocí nakazilo 28 lidí, téměř polovina těchto případů souvisí s nákazou jednoho neočkovaného dítěte v zahraničí. Loni úřady evidovaly jednoho nemocného, v roce 2019 jejich počet přesáhl pět set. Další nárůst odborníci očekávají na podzim.

„Spalničky jsou opravdu infekce, která může probíhat a probíhá komplikovaně,“ upozornil přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Nejčastěji jde o respirační nebo neurologické komplikace, může dojít i k úmrtí. Nemoc nemá žádnou účinnou léčbu, lékaři mírní jen příznaky.

Mezi ty podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové patří vzestup teploty, rýma, kašel a zánět spojivek, poté přichází vyrážka, která se po několika dnech objeví na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.

Dříve museli být nemocní vždy hospitalizovaní, od letošního roku je možná i domácí léčba s pravidelnou kontrolou lékaře, například přes mobilní aplikace. „Nejzávažnější případy spalniček postihují ty nejmenší děti,“ dodal ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví a pověřený hlavní hygienik Matyáš Fošum. Riziko úmrtí u nich je jeden z tisíce nakažených – v Česku k němu došlo naposledy v roce 1980.

O statut země bez spalniček přišlo Česko v roce 2019 poté, co počet případů za rok přesáhl 500. Takový počet už podle Světové zdravotnické organizace znamená, že nejde o náhodný výskyt nebo případy dovezené ze zahraničí, ale o systematické šíření – proto České republice status odebrala. Zvýšené počty případů spalniček se navzdory povinnému očkování dětí vracely pravidelně už dříve, například před deseti lety bylo 229 případů, stovky jich byly také v letech 2017 až 2019.

MMR vakcína

Nemoc se v populaci nešíří, pokud je proočkováno 95 procent populace, čehož Česko už několik let nedosahuje. Předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Chlíbek v květnu na sociální síti X uvedl, že 85 procent všech případů je u neočkovaných dětí.

Očkování proti spalničkám patří mezi povinná. Je součástí takzvané MMR vakcíny, která chrání také proti zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. Podle Fošuma rodiče často ale očkování odkládají až před dobu nástupu do mateřské školy, pro přijetí do ní je povinné.

Nemoc je podle Radomíry Limberkové, vedoucí národní referenční laboratoře zaměřené mimo jiné na spalničky ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ), minimálně desetkrát nakažlivější než chřipka. Při posledních epidemiích se stovkami nakažených v letech 2014 a 2017 až 2019 se nakazily i desítky zdravotníků. Ministerstvo proto podle Fošuma apeluje na přeočkování zdravotníků, nemocnicím rozeslalo dopisy, v nichž vyzvalo k překontrolování očkování, případně hladiny protilátek zdravotníků.

Problém nejen v Česku

S nárůstem počtu případů se od loňska potýkají i další evropské země, za poslední rok počet případů v EU překročil deset tisíc. Nejhorší situace je podle Limberkové v současné době v Rumunsku, kde hranice proočkovanosti klesla k 70 procentům a tamní nakažení tvoří zhruba polovinu všech letošních případů, došlo i k úmrtím. Podle Fošuma například na Ukrajině překračuje proočkovanost 96 procent.

Letošní ohniska začala importy ze zahraničí neočkovanými osobami, na začátku roku z Ázerbájdžánu, Uzbekistánu a Ruska. Květnových 13 případů spojoval import u sedmileté neočkované dívky z Německa. Podle Limberkové u těchto ohnisek už uplynula inkubační doba. „Musíme být připraveni na to, že se situace na podzim může zhoršit,“ dodala.

Mnoho druhů nakažlivých nemocí přibývá

Podle Státního zdravotního ústavu v Česku meziročně přibylo záškrtu, neštovic mpox, legionelózy nebo spalniček. Více než v prvních pěti měsících loňského roku je kromě černého kašle, jehož počty úřady reportují každý týden, také nemocí způsobených klíšťaty. Naopak méně je případů svrabu nebo salmonelózy. Vyplývá to z hlášení lékařů do konce května.

Záškrt neboli difterie se v ČR nevyskytoval od roku 1996, nemoc se vrátila předloni. Nákaza, proti které je očkování povinné, se nejčastěji projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami v krku, které vedou k dušení. V roce 2022 SZÚ zaznamenal pět jeho případů, loni sedm a letos 11 včetně jednoho úmrtí.

Přibylo také legionelózy způsobené bakteriemi, které se mohou vyskytovat ve vodovodním potrubí. Loni nárůst odborníci spojovali se snahou šetřit na energiích, protože dostatečný ohřev vody legionely ničí. Letos se zatím nakazilo 174 osob, loni 340 za celý rok.

Předloni se v Evropě objevily případy mpox, dříve označované jako opičí neštovice a vyskytující se zejména v Africe. V roce 2022 jich bylo 71 případů, loni žádný a letos 11. Nákaza se projevuje vyrážkou, často v oblasti genitálií, a příznaky podobnými chřipce. Nejčastěji se přenáší při sexu, předloni v ČR nejvíc u mužů majících sex s muži.

Vlivem dřívějšího nástupu teplého počasí se lékaři častěji než loni setkávají s nemocemi přenášenými klíšťaty. Klíšťové encefalitidy zaznamenali 69 případů, loni za stejné období 37 a za celý rok přes 500. Lymské boreliózy bylo do konce května 785 případů, loni 567 a za celý rok přes 3200.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 9 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
před 16 hhodinami

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
včera v 18:50‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
včera v 08:00‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
včera v 03:29‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.