V Česku jsou podle ministerstva zdravotnictví desítky tisíc dětí, které nejsou očkované proti spalničkám. Například z ročníku 2020 jich eviduje více než 14 tisíc, které do dvou let věku vakcínu nedostaly. Země tak nedosahuje potřebné proočkovanosti přes 95 procent, v roce 2020 byla jen 87 procent, uvedli zástupci resortu a lékaři. Letos se nemocí nakazilo 28 lidí, téměř polovina těchto případů souvisí s nákazou jednoho neočkovaného dítěte v zahraničí. Loni úřady evidovaly jednoho nemocného, v roce 2019 jejich počet přesáhl pět set. Další nárůst odborníci očekávají na podzim.
Desítky tisíc dětí v Česku nejsou očkované proti spalničkám
„Spalničky jsou opravdu infekce, která může probíhat a probíhá komplikovaně,“ upozornil přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Nejčastěji jde o respirační nebo neurologické komplikace, může dojít i k úmrtí. Nemoc nemá žádnou účinnou léčbu, lékaři mírní jen příznaky.
Mezi ty podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové patří vzestup teploty, rýma, kašel a zánět spojivek, poté přichází vyrážka, která se po několika dnech objeví na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
Dříve museli být nemocní vždy hospitalizovaní, od letošního roku je možná i domácí léčba s pravidelnou kontrolou lékaře, například přes mobilní aplikace. „Nejzávažnější případy spalniček postihují ty nejmenší děti,“ dodal ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví a pověřený hlavní hygienik Matyáš Fošum. Riziko úmrtí u nich je jeden z tisíce nakažených – v Česku k němu došlo naposledy v roce 1980.
O statut země bez spalniček přišlo Česko v roce 2019 poté, co počet případů za rok přesáhl 500. Takový počet už podle Světové zdravotnické organizace znamená, že nejde o náhodný výskyt nebo případy dovezené ze zahraničí, ale o systematické šíření – proto České republice status odebrala. Zvýšené počty případů spalniček se navzdory povinnému očkování dětí vracely pravidelně už dříve, například před deseti lety bylo 229 případů, stovky jich byly také v letech 2017 až 2019.
MMR vakcína
Nemoc se v populaci nešíří, pokud je proočkováno 95 procent populace, čehož Česko už několik let nedosahuje. Předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Chlíbek v květnu na sociální síti X uvedl, že 85 procent všech případů je u neočkovaných dětí.
Očkování proti spalničkám patří mezi povinná. Je součástí takzvané MMR vakcíny, která chrání také proti zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. Podle Fošuma rodiče často ale očkování odkládají až před dobu nástupu do mateřské školy, pro přijetí do ní je povinné.
Nemoc je podle Radomíry Limberkové, vedoucí národní referenční laboratoře zaměřené mimo jiné na spalničky ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ), minimálně desetkrát nakažlivější než chřipka. Při posledních epidemiích se stovkami nakažených v letech 2014 a 2017 až 2019 se nakazily i desítky zdravotníků. Ministerstvo proto podle Fošuma apeluje na přeočkování zdravotníků, nemocnicím rozeslalo dopisy, v nichž vyzvalo k překontrolování očkování, případně hladiny protilátek zdravotníků.
Problém nejen v Česku
S nárůstem počtu případů se od loňska potýkají i další evropské země, za poslední rok počet případů v EU překročil deset tisíc. Nejhorší situace je podle Limberkové v současné době v Rumunsku, kde hranice proočkovanosti klesla k 70 procentům a tamní nakažení tvoří zhruba polovinu všech letošních případů, došlo i k úmrtím. Podle Fošuma například na Ukrajině překračuje proočkovanost 96 procent.
Letošní ohniska začala importy ze zahraničí neočkovanými osobami, na začátku roku z Ázerbájdžánu, Uzbekistánu a Ruska. Květnových 13 případů spojoval import u sedmileté neočkované dívky z Německa. Podle Limberkové u těchto ohnisek už uplynula inkubační doba. „Musíme být připraveni na to, že se situace na podzim může zhoršit,“ dodala.
Mnoho druhů nakažlivých nemocí přibývá
Podle Státního zdravotního ústavu v Česku meziročně přibylo záškrtu, neštovic mpox, legionelózy nebo spalniček. Více než v prvních pěti měsících loňského roku je kromě černého kašle, jehož počty úřady reportují každý týden, také nemocí způsobených klíšťaty. Naopak méně je případů svrabu nebo salmonelózy. Vyplývá to z hlášení lékařů do konce května.
Záškrt neboli difterie se v ČR nevyskytoval od roku 1996, nemoc se vrátila předloni. Nákaza, proti které je očkování povinné, se nejčastěji projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami v krku, které vedou k dušení. V roce 2022 SZÚ zaznamenal pět jeho případů, loni sedm a letos 11 včetně jednoho úmrtí.
Přibylo také legionelózy způsobené bakteriemi, které se mohou vyskytovat ve vodovodním potrubí. Loni nárůst odborníci spojovali se snahou šetřit na energiích, protože dostatečný ohřev vody legionely ničí. Letos se zatím nakazilo 174 osob, loni 340 za celý rok.
Předloni se v Evropě objevily případy mpox, dříve označované jako opičí neštovice a vyskytující se zejména v Africe. V roce 2022 jich bylo 71 případů, loni žádný a letos 11. Nákaza se projevuje vyrážkou, často v oblasti genitálií, a příznaky podobnými chřipce. Nejčastěji se přenáší při sexu, předloni v ČR nejvíc u mužů majících sex s muži.
Vlivem dřívějšího nástupu teplého počasí se lékaři častěji než loni setkávají s nemocemi přenášenými klíšťaty. Klíšťové encefalitidy zaznamenali 69 případů, loni za stejné období 37 a za celý rok přes 500. Lymské boreliózy bylo do konce května 785 případů, loni 567 a za celý rok přes 3200.
