Od ledna v Česku lékaři zaznamenali čtyři případy spalniček, jeden loni v prosinci. Na sociální síti X o tom informoval předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. V prosinci se spalničky do Česka podle Státního zdravotního ústavu vrátily po více než dvou letech. Podle studií Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) častěji s očkováním dětí váhají rodiče s vyšším vzděláním.
Spalničky se vrátily do Česka. První případy jsou mezi neočkovanými
Česko ztratilo statut země bez spalniček v roce 2019, kdy se objevilo přes pět set případů. V letech 2021 a 2022 se v tuzemsku nicméně nevyskytly.
„Spalničky nejsou zapomenutá hrozba. V (roce) 2023 počet spalniček v Evropě a střední Asii stoupl o neuvěřitelných tři tisíce procent proti 2022. Hlavně Kazachstán, Kyrgyzstán a Rumunsko,“ napsal Chlíbek na síti X. V sousedním Rakousku bylo podle něj loni 172 případů, 72 v Německu a 32 v Polsku. Poznamenal, že české případy se týkaly lidí, kteří nebyli očkováni.
V Česku jsou děti povinně očkovány proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilus influenzae b a dětské obrně. Včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Proti infekci jsou v případě vysoké proočkovanosti chráněni i ti, kterým ze zdravotních důvodů nemůže být aplikována vakcína.
Rodiče v ohrožení dezinformacemi
Proočkovanost podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) postupně klesá. V roce 2010 to bylo 94,1 procenta a v roce 2020 už jen 88,4 procenta. Důvodem je podle odborníků klesající ochota rodičů nechat své děti očkovat. Podle Jaroslavy Marhanové z institutu SYRI jde přitom často o rodiče s univerzitním vzděláním.
Váhavost je motivována různými postoji. „Příkladem je různorodý vztah k biomedicínskému vědění,“ přiblížila vědkyně. Rodiče často argumentují zbytečností, nebo dokonce škodlivostí vakcín, případně jejich malou efektivitou. Také podle ní posuzují pouze rizika a benefity pro jedno konkrétní dítě v daný časový okamžik. Roli hraje i důvěra v sociální sítě. „V zemích, kde jim lidé věří, je zároveň vyšší míra nedůvěry vůči účinnosti vakcín,“ poznamenala.
Podle vědců k posílení důvěry v očkování pomáhá depolarizace, konkrétně vytváření prostorů, které rodičům poskytnou bezpečné místo pro diskusi ohledně jejich obav týkajících se vakcinace dětí. „Doporučujeme také klást důraz na zvyšování komunikačních kompetencí zdravotnických profesionálů v jednání s pacienty a rodiči. Vzhledem k mladé generaci je nutné používat odlišné vzorce práce s informacemi, a zejména sociálními médii,“ dodala.
Počet podaných vakcín MMR kombinujících látku proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím podle údajů ÚZIS ale postupně roste. V roce 2018 jich bylo zhruba 130 tisíc, o dva roky později 134 tisíc a předloni 209 tisíc. Ubývá ale i dětí v ročníku, v letech 2017 a 2018 jich bylo zhruba 114 tisíc, v roce 2020 kolem 110 tisíc a v roce 2022 zhruba 101 tisíc.