Německá vláda prosadila povinnou vakcinaci pro děti, které chodí do škol. Opatření má zabránit zejména šíření spalniček, jež se kvůli dezinformacím vyvolávajícím odpor k očkování znovu šíří Evropou. Rodičům, kteří by svým odmítavým přístupem ohrožovali vlastní děti i zranitelné lidi v okolí, hrozí pokuta v přepočtu přes šedesát tisíc korun.
Vláda nový vakcinační zákon odůvodňuje vlnou spalniček, která prošla Berlínem před pěti lety. Vysoce nakažlivou nemoc tehdy dostalo okolo šesti set lidí. Choroba podle úřadů navíc v rozmezí deseti let zavinila smrt nejméně 280 lidí.
„Ochrana před spalničkami je ochrana dětí,“ prohlásil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). Zákon má podle něj chránit ty nejslabší. Povinné očkování má platit i pro personál v jeslích či školách, pro zaměstnance zdravotnických zařízení i pro obyvatele a pracovníky v ubytovnách pro žadatele o azyl.
Část rodičů nový vakcinační zákon odmítá a podala stížnost k Ústavnímu soudu. Povinné očkování nevítá ani lékař Stefan Schmidt-Troschke. „V Německu se výskyt spalniček snižuje a naopak roste ochota rodičů očkovat. Když se ale stát do vakcinace snaží tvrdě zasahovat, vzrůstá ostražitost obyvatel,“ popisuje.
Lékařka a matka Eva Dunglová se naopak zákona zastává. „Bojím se jít třeba do ordinace pediatra. Stačí, aby tam jedno dítě bylo nakažené, a dostanou to všichni, kdo s ním přijdou do styku,“ popisuje Dunglová.
Bojí se, že nedokáže ochránit svého syna, kterému je půl roku. Očkování proti spalničkám ještě podstoupit nemůže, a tak jeho zdraví závisí na tom, jestli vakcinací prošly děti v jeho okolí. Podle Dunglové zemře na spalničky každé šedesáté dítě.
Proočkování musí dosáhnout 95 procent
V Německu se letos nakazilo spalničkami 501 lidí, vyplývá z internetové databáze Institutu Roberta Kocha. Německá vláda upozorňuje, že spalničky patří mezi nejnakažlivější nemoci. K zastavení šíření infekce je potřeba, aby nejméně 95 procent obyvatel proti nim mělo imunitu. Německo však dosud potřebných očkovacích kvót nedosáhlo, poznamenala agentura DPA.
Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho, ruce a nohy.
Nákaza se v poslední době opět šíří Evropou i mnohými mimoevropskými regiony, a to především kvůli lidem, kteří očkování odmítají. Světová zdravotnická organizace (WHO) na konci srpna zrušila status zemí, v nichž byly vymýceny spalničky, České republice, Británii, Řecku a Albánii.
Předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Prymula v srpnu řekl, že příčinou současné epidemie je vyvanutí imunity z vakcíny v dospělosti spolu s nízkou proočkovaností a nákazami ze zahraničí. Podle Prymuly je proočkovanost v Česku v současné době pod devadesáti procenty populace.
Mezi státy s největším nárůstem případů patří například Madagaskar, Filipíny či Venezuela, kde je omezená dostupnost očkování, ale i státy jako Ukrajina či Francie, kde mají lidé ve vakcinaci nízkou důvěru.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v září v Bruselu uspořádal globální summit o očkování, na němž se zdravotničtí experti shodli, že dezinformace a nárůst nedůvěry v očkování patří k zásadním rizikům ohrožujícím zdraví a životy lidí na všech kontinentech.
