Virus spalniček umí ničit imunitní paměť organismu, který pak zapomene, jak bojovat s nemocemi, se kterými se už v minulosti setkal. To je zjednodušeně závěr výzkumu mezinárodního týmu vědců. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí. Výsledky publikovali vědci v časopise Science.
Zrádné spalničky. Tělo po nich zapomene, jak bojovalo proti běžným nemocem, zjistili vědci
Účinek spalniček se dá podle nového výzkumu přirovnat k amnézii. Poté, co se člověk touto chorobou nakazí, zapomene tělo, jak bojovalo s mikroorganismy, které dříve dokázalo bez problémů porazit. V podstatě spalničky resetují imunitní systém do původního stavu, což výrazně snižuje jeho schopnost porazit infekce, které v budoucnu potká.
Podle autorů tohoto objevu tím ještě více stoupá důležitost očkování. Spalničky jsou vysoce nakažlivou virovou chorobou, která je stále jednou z hlavních příčin dětské úmrtnosti. Celosvětově sice počet úmrtí klesá, ale v posledních letech se nemoc vrací i do zemí, kde byla v minulosti vymýcená – problém se týká také České republiky.
Většina lidí se z nákazy dokáže díky moderní medicíně vyléčit, ale nový výzkum ukazuje, že spalničky způsobují také nečekaně vážné dlouhodobé následky. A řada z nich je natolik závažných, že jejich důsledkem může být i smrt.
Vědci na to upozornili poté, co detailně zkoumali neočkované děti z protestantské komunity v Nizozemsku. Lékaři odebrali roku 2013 krev dětem během vypuknutí epidemie a pak ještě dva měsíce poté. Působení viru v krvi pak zkoumaly vědecké týmy ve Spojených státech, Nizozemí a Velké Británii. Experti se soustředili na dopad spalniček na protilátky a imunitní systém.
Smrtící zmizík
Za normálních okolností si imunitní systém pamatuje nepřátelské útočníky, kteří ho v minulosti napadli. Část této paměti je uložená v takzvaných B-buňkách, což je specializovaný typ imunitních buněk.
Problém je, že virus spalniček umí tyto buňky napadat, infikovat a ničit – a to pak způsobuje imunitní amnézii. Podle výsledků zveřejněných v odborném žurnálu Science u zkoumaných dětí došlo po spalničkách k úbytku průměrně dvaceti procent protilátek. U jednoho z dětí, které postihly spalničky výjimečně silně, došlo k úbytku 73 procent protilátek. „Spalničky jsou jako prvních deset let neléčené infekce HIV, ale vtěsnaných do několika týdnů,“ uvedl Michael Mina pro britskou stanici BBC.
Největší problém je v oblasti subsaharské Afriky
Vědci zatím nebyli schopní popsat tento problém dokonale. Protilátky totiž nejsou rovnocenné – některé jsou jen velmi málo účinné, ale jiné mohou být schopné zcela zničit nějakého mikroskopického útočníka. Pokud dojde k poškození nebo zničení této důležité protilátky, může to být opravdu zásadní problém.
Zjednodušeně řečeno pak platí, že čím více protilátek je poškozeno, tím větší pravděpodobnost je, že dojde ke zničení i té důležité, nebo dokonce klíčové protilátky.
Podle profesora Stephena Elledge, který na výzkumu pracoval, z toho vyplývá, že spalničky jsou ještě nebezpečnější, než se zdálo. „Nepřímých úmrtí na spalničky by mohlo být až pětkrát více, a to kvůli imunitní amnézii,“ uvedl.
Největší problém je podle lékařů v oblasti subsaharské Afriky, kde podvyživené děti trpí následky spalniček nejsilněji. Vědci zatím neví, jak dlouho vymazání imunitní paměti trvá – podle dosavadních výsledků se zdá, že nejhorší dopady se objevují dva až tři roky od infekce. Bude ale třeba dalšího podrobného výzkumu, který by měl tento fenomén prověřit a popsat v delším časovém horizontu a na větší skupině dětí.
