Zrádné spalničky. Tělo po nich zapomene, jak bojovalo proti běžným nemocem, zjistili vědci

Virus spalniček umí ničit imunitní paměť organismu, který pak zapomene, jak bojovat s nemocemi, se kterými se už v minulosti setkal. To je zjednodušeně závěr výzkumu mezinárodního týmu vědců. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí. Výsledky publikovali vědci v časopise Science.

Účinek spalniček se dá podle nového výzkumu přirovnat k amnézii. Poté, co se člověk touto chorobou nakazí, zapomene tělo, jak bojovalo s mikroorganismy, které dříve dokázalo bez problémů porazit. V podstatě spalničky resetují imunitní systém do původního stavu, což výrazně snižuje jeho schopnost porazit infekce, které v budoucnu potká.

Podle autorů tohoto objevu tím ještě více stoupá důležitost očkování. Spalničky jsou vysoce nakažlivou virovou chorobou, která je stále jednou z hlavních příčin dětské úmrtnosti. Celosvětově sice počet úmrtí klesá, ale v posledních letech se nemoc vrací i do zemí, kde byla v minulosti vymýcená – problém se týká také České republiky. 

Většina lidí se z nákazy dokáže díky moderní medicíně vyléčit, ale nový výzkum ukazuje, že spalničky způsobují také nečekaně vážné dlouhodobé následky. A řada z nich je natolik závažných, že jejich důsledkem může být i smrt.

Vědci na to upozornili poté, co detailně zkoumali neočkované děti z protestantské komunity v Nizozemsku. Lékaři odebrali roku 2013 krev dětem během vypuknutí epidemie a pak ještě dva měsíce poté. Působení viru v krvi pak zkoumaly vědecké týmy ve Spojených státech, Nizozemí a Velké Británii. Experti se soustředili na dopad spalniček na protilátky a imunitní systém.

Smrtící zmizík

Za normálních okolností si imunitní systém pamatuje nepřátelské útočníky, kteří ho v minulosti napadli. Část této paměti je uložená v takzvaných B-buňkách, což je specializovaný typ imunitních buněk.

Problém je, že virus spalniček umí tyto buňky napadat, infikovat a ničit – a to pak způsobuje imunitní amnézii. Podle výsledků zveřejněných v odborném žurnálu Science u zkoumaných dětí došlo po spalničkách k úbytku průměrně dvaceti procent protilátek. U jednoho z dětí, které postihly spalničky výjimečně silně, došlo k úbytku 73 procent protilátek. „Spalničky jsou jako prvních deset let neléčené infekce HIV, ale vtěsnaných do několika týdnů,“ uvedl Michael Mina pro britskou stanici BBC.

Největší problém je v oblasti subsaharské Afriky

Vědci zatím nebyli schopní popsat tento problém dokonale. Protilátky totiž nejsou rovnocenné – některé jsou jen velmi málo účinné, ale jiné mohou být schopné zcela zničit nějakého mikroskopického útočníka. Pokud dojde k poškození nebo zničení této důležité protilátky, může to být opravdu zásadní problém.

Zjednodušeně řečeno pak platí, že čím více protilátek je poškozeno, tím větší pravděpodobnost je, že dojde ke zničení i té důležité, nebo dokonce klíčové protilátky.

Podle profesora Stephena Elledge, který na výzkumu pracoval, z toho vyplývá, že spalničky jsou ještě nebezpečnější, než se zdálo. „Nepřímých úmrtí na spalničky by mohlo být až pětkrát více, a to kvůli imunitní amnézii,“ uvedl.

Největší problém je podle lékařů v oblasti subsaharské Afriky, kde podvyživené děti trpí následky spalniček nejsilněji. Vědci zatím neví, jak dlouho vymazání imunitní paměti trvá – podle dosavadních výsledků se zdá, že nejhorší dopady se objevují dva až tři roky od infekce. Bude ale třeba dalšího podrobného výzkumu, který by měl tento fenomén prověřit a popsat v delším časovém horizontu a na větší skupině dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podívejte se, kde padaly teplotní rekordy

Velkou část Evropy tento týden sužuje vlna veder. V Česku předpovídali meteorologové největší horko ve středu, teploty se ale budou držet kolem 30 stupňů Celsia až do neděle.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vnímání veder zhoršují tepelné ostrovy

Zatímco klima se výrazně změnilo, citlivost člověka na vysoké až extrémní teploty zůstává stejná. Myslet by na to měli třeba architekti – použitím nevhodných materiálů vytvářejí takzvané tepelné ostrovy, které situaci jen zhorší, což ukázalo i měření štábu ČT s expertem v terénu. Rozdílné povrchy totiž různě absorbují světelné záření. Čím víc ho pohltí, tím jsou teplejší. A záleží i na barvě – proto je třeba tmavý asfalt nebo černá košile ve vedrech tou horší variantou, zatímco teplota hustého trávníku zůstává relativně nízká. Podle odborníků je tak důležité nejen sázet víc zeleně, ale také postupně nahrazovat současné materiály takovými, které světlo lépe odrážejí.
před 8 hhodinami

Oppenheimer jako napůl Prometheus, napůl Sheldon Cooper dal lidem sílu jádra

Příběh Roberta Oppenheimera, který dal světu technologii schopnou ničit, ale také zahřát, je podobný antické tragédii. Kromě mytologického titána Promethea připomínal také postavu z moderního sitcomu Sheldona Coopera.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Američtí meteorologové oslepnou, námořnictvo jim vezme data o hurikánech

Hurikánová sezona v USA by letos měla být podle předpovědí meteorologů aktivnější, než je obvyklé. V klíčových momentech ale vědci nebudou mít zásadní údaje pro předpověď pohybu, síly a nebezpečnosti bouří. Americké námořnictvo na konci července přestane data ze svých družic civilním meteorologům poskytovat.
před 12 hhodinami

Astronomové objevili zřejmě třetího mezihvězdného návštěvníka

Věda zatím znala jen dvě tělesa, která se do sluneční soustavy dostala zpoza jejích hranic. Teď astronomové informovali o možném třetím. Objekt už protnul oběžnou dráhu Jupiteru.
před 16 hhodinami

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
před 17 hhodinami

Ve vedrech trpí i volně žijící zvířata

Netopýři pijící z injekčních stříkaček, malí dravci vypadlí z hnízd... Ve středisku péče o zvířata ve francouzském regionu Gironde bylo kvůli vlně veder nutné se postarat o něco vyšší počet zvířat, než je obvyklé, což podle místních ošetřovatelů dokazuje, jak volně žijící zvířata v horku trpí, napsala agentura AFP.
před 17 hhodinami

Tuvalu se potápí. Roste zájem o klimatické vízum v Austrálii

O první takzvané klimatické vízum v Austrálii už žádá přes čtyři tisíce obyvatel tichomořského souostroví Tuvalu, což je asi 42 procent populace. Píše to japonská agentura Kjódó. V důsledku změn klimatu se zvyšuje hladina oceánu, což ohrožuje existenci souostroví.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...