Členové vlády by do budoucna mohli dobrovolně předat poslanecký mandát náhradníkům, dokud by měli angažmá v kabinetu. Zavedení tohoto klouzavého mandátu obsahuje novela ústavy, kterou sněmovna schválila nejmenším potřebným počtem 120 hlasů ze 157 přítomných poslanců.
Dolní komora přijala také související změnu jednacího řádu a volebního zákona, která má stanovit pravidla pro nastupování náhradníků za poslance, kteří by se mandátu vzdali na dobu členství ve vládě. Normy nyní posoudí Senát, který dlouhodobě usiluje o další úpravy ústavy, zejména o prodloužení své měsíční lhůty pro projednávání zákonů na dvojnásobek.
Ústavní novelu připravili Piráti a podepsali se pod ni také poslanci SPD, STAN a vládního hnutí ANO, které obdobnou změnu ústavy slibovalo ve volebním programu. Kritici z řad ČSSD, KSČM či ODS se obávali toho, že v případě přijetí ústavní změny se ještě zvýší absence ministrů na jednání sněmovny.
Občanští a sociální demokraté spolu s komunisty patřili mezi šestatřicet poslanců, kteří se hlasování o ústavní změně zdrželi. Proti přijetí byl pouze Václav Klaus mladší (Trikolóra). Novela ústavy byla schválena hlasy ANO, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, STAN a TOP 09.
Novely mají zachovat možnost být členem vlády i poslancem. Poslanec, který nastoupí do ministerského kabinetu, by se svého postu ve sněmovně mohl podle předlohy vzdát buď oznámením na schůzi dolní komory, nebo doručením notářského zápisu o tomto prohlášení do rukou jejího předsedy. Stejné formy už platí pro vzdání se poslaneckého mandátu.
Náhradník za člena vlády by se stal zastupujícím poslancem se všemi právy a povinnostmi běžného člena dolní komory. Byl by členem sněmovních výborů a komisí, což člen vlády být jako poslanec nemůže, a měl by mít právo vystupovat a hlasovat. V roli zastupujícího poslance by podle novel neztratil postavení náhradníka pro případ nabytí plnohodnotného mandátu.
