Psi štěkají na různá zvířata rozdílně. Nejvýrazněji hlásí divočáky, popsali čeští vědci

Štěkot loveckých psů se v reakcích na různá zvířata liší. Vyplývá to z výzkumu vědců České zemědělské univerzity v Praze. Nejodlišnější byl v testu štěkot, který hlásil nejnebezpečnějšího zvířecího figuranta – prase divoké. Výsledky tak podle autorů potvrzují předpoklady mysliveckých kynologů. Studii vydal odborný časopis Scientific Reports.

Podle České zemědělské univerzity kynologové dlouhodobě diskutují o tom, že lovečtí psi rozdílně hlásí různá zvířata, díky čemuž mohou jejich majitelé odhadnout, jakou zvěř pes sleduje. Zástupci univerzity podotkli, že o chování psů a jejich kooperaci s člověkem se sice ví mnoho, právě tomuto konkrétnímu typu hlasové komunikace ale vědci zatím nevěnovali větší pozornost – ačkoliv je důležitý pro lov.

Nyní vědci z katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU porovnávali štěkání jezevčíků a teriérů na čtyři různé druhy zvířat: divoké prase, lišku, králíka a kura domácího.

Jak se štěká na lišku

„Výsledky ukazují, že štěkání je možné kategorizovat podle druhů zvířat. Nejvíce odlišné bylo štěkání na nejnebezpečnější z testovaných zvířat, prase divoké. Stejnou reakci vykazovali i psi, kteří se s divokým prasetem nikdy dříve nesetkali,“ popsal vedoucí týmu Richard Policht.

Štěkání na lišku, která může ohrožovat menší plemena, se téměř nelišilo od štěkání na „bezpečné“ druhy – králíka a kura. Podle vědců to napovídá, že pro typ štěkotu je klíčová spíše velikost zvířete než možné nebezpečí, kterou dané zvíře představuje pro psa.

„Vzájemné porozumění signálům během lovu, ať už mezi lovícími vlky nebo mezi loveckými psy a člověkem, tak může zvýšit efektivitu lovu,“ dodal Policht. Lovecká spolupráce psů a lidí má podle odborníků zřejmě původ v kooperativním chování vlků.

Policht dodal, že tým testoval celkem 19 psů obou pohlaví a z teriérů to byli hladkosrstý foxteriér, velšteriér a jagdteriér. „Nahráváni byli v zimě a na jaře, venku v terénních podmínkách, další rok trvaly akustické a statistické analýzy,“ uvedl.

Vědci chtějí pokračovat tím, že otestují nelovecké psy. „Třeba vysloveně jezevčíky 'gaučáky' a podobně,“ sdělil Policht. Plánují také pouštět nahraná štěkání jiným psům a sledovat jejich reakce. „Předtím to bylo o naší schopnosti rozeznávat štěkání na různou zvěř a příště by to bylo o tom, jak to rozlišují samotní psi,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.