Psi štěkají na různá zvířata rozdílně. Nejvýrazněji hlásí divočáky, popsali čeští vědci

Štěkot loveckých psů se v reakcích na různá zvířata liší. Vyplývá to z výzkumu vědců České zemědělské univerzity v Praze. Nejodlišnější byl v testu štěkot, který hlásil nejnebezpečnějšího zvířecího figuranta – prase divoké. Výsledky tak podle autorů potvrzují předpoklady mysliveckých kynologů. Studii vydal odborný časopis Scientific Reports.

Podle České zemědělské univerzity kynologové dlouhodobě diskutují o tom, že lovečtí psi rozdílně hlásí různá zvířata, díky čemuž mohou jejich majitelé odhadnout, jakou zvěř pes sleduje. Zástupci univerzity podotkli, že o chování psů a jejich kooperaci s člověkem se sice ví mnoho, právě tomuto konkrétnímu typu hlasové komunikace ale vědci zatím nevěnovali větší pozornost – ačkoliv je důležitý pro lov.

Nyní vědci z katedry myslivosti a lesnické zoologie ČZU porovnávali štěkání jezevčíků a teriérů na čtyři různé druhy zvířat: divoké prase, lišku, králíka a kura domácího.

Jak se štěká na lišku

„Výsledky ukazují, že štěkání je možné kategorizovat podle druhů zvířat. Nejvíce odlišné bylo štěkání na nejnebezpečnější z testovaných zvířat, prase divoké. Stejnou reakci vykazovali i psi, kteří se s divokým prasetem nikdy dříve nesetkali,“ popsal vedoucí týmu Richard Policht.

Štěkání na lišku, která může ohrožovat menší plemena, se téměř nelišilo od štěkání na „bezpečné“ druhy – králíka a kura. Podle vědců to napovídá, že pro typ štěkotu je klíčová spíše velikost zvířete než možné nebezpečí, kterou dané zvíře představuje pro psa.

„Vzájemné porozumění signálům během lovu, ať už mezi lovícími vlky nebo mezi loveckými psy a člověkem, tak může zvýšit efektivitu lovu,“ dodal Policht. Lovecká spolupráce psů a lidí má podle odborníků zřejmě původ v kooperativním chování vlků.

Policht dodal, že tým testoval celkem 19 psů obou pohlaví a z teriérů to byli hladkosrstý foxteriér, velšteriér a jagdteriér. „Nahráváni byli v zimě a na jaře, venku v terénních podmínkách, další rok trvaly akustické a statistické analýzy,“ uvedl.

Vědci chtějí pokračovat tím, že otestují nelovecké psy. „Třeba vysloveně jezevčíky 'gaučáky' a podobně,“ sdělil Policht. Plánují také pouštět nahraná štěkání jiným psům a sledovat jejich reakce. „Předtím to bylo o naší schopnosti rozeznávat štěkání na různou zvěř a příště by to bylo o tom, jak to rozlišují samotní psi,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 1 hhodinou

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 3 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 5 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026
Načítání...