Sněmovna ve středu schválila nový stavební zákon. Má nahradit ten dosavadní z roku 2006 a má zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si od něj mimo jiné slibuje, že zajistí dodržování stanovených lhůt. Cílem resortu také je, aby občan díky digitalizaci nemusel na úřad chodit.
Sněmovna zákon schválila proti původnímu vládnímu návrhu tak, že veškeré stavební úřady přejdou pod stát. Budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako třeba finanční úřady. Část opozice ale tento princip odmítá a tvrdí, že to ochromí stavební řízení. Neuspěl návrh ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN, aby část úřadů zůstala při obcích.
Pro nový zákon ve středu hlasovalo 92 poslanců, zapotřebí jich bylo 88. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesli Piráti. Zákon odmítli podpořit poslanci KSČM, kterým vadilo to, že prošel návrh, který ruší požadavek na přímé osvětlení a větrání u obytných místností.
Nyní zákon dostane k projednání Senát. Platit má od 1. července 2023, ale už od ledna příštího roku se budou moci začít nabírat noví úředníci. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) již dříve řekla, že do státní správy by ze současných stavebních úřadů mohlo přejít 5000 až 6000 lidí. Podle MMR ubude úředníkům až čtyřicet procent agendy.
Zákon počítá s elektronizací agendy
Rozlišovat se budou stavby drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Jejich seznam bude obsahovat příloha k zákonu. Stavbou bude také výrobek, který bude plnit její funkci. O povolení se bude žádat u všech kromě těch jednoduchých. Stavebník bude moci svépomocí budovat ty drobné a jednoduché, ale pokud sám nebude odborně způsobilý, bude si muset u některých z nich zjednat stavební dozor.
U staveb pro bydlení bude muset zajistit stavbyvedoucího, stejně jako pokud bude odstraňovat objekt, v němž je azbest.
Zákon počítá i s elektronizací agendy. Například žadatelé budou moci vkládat dokumentaci přes portál stavebníka elektronicky. Podle ministryně budou obíhat dokumenty, nikoli žadatelé.
U jednoduchých staveb bude muset úřad rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy zahájil řízení. Stavebními úřady budou také ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti, a to u záměrů, které souvisí s jejich úkoly. Účastníky řízení budou také obce, na jejichž území se záměr má uskutečnit.
Nejvyšší státní stavební úřad bude v Ostravě
Ministryně Dostálová již dříve řekla, že stát nebude budovat žádné nové úřední budovy na zelené louce. Bude se snažit vyjednat se starosty, aby úředníci zůstali tam, kde jsou nyní. To ale zpochybňují opoziční politici. Podle nich nemají úřady často dostatek vhodných prostor.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že se nepočítá se stavbou budov pro zaměstnance, ale jen s pronájmem jiných prostor, třeba od Správy železnic, která má k dispozici asi 1200 nádražních budov.
Ministerstvo pro místní rozvoj nakonec variantu čistě státní stavební správy podpořilo. Do zákona se dostala formou komplexního pozměňovacího návrhu ze sněmovního hospodářského výboru, kde ho podpořila skupina poslanců v čele s Martinem Kolovratníkem (ANO).
Podle schválené podoby vznikne Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady. Ty krajské pak budou mít jednotlivá územní pracoviště a budou rozhodovat v první instanci. Stavebníci se budou odvolávat právě k odvolacímu stavebnímu úřadu, který bude mít na starosti také povolování třeba dálnic nebo letišť.
Úředníci by si mohli vzájemně pomáhat na těch úřadech, kde by se sešlo víc záměrů. Podle ministryně se také odstraní hrozba takzvané systémové podjatosti, kdy úředníci stavebních úřadů pod obcemi mohli být obviňování z podjatosti, protože jsou zaměstnanci obecních úřadů a rozhodují ve věcech, na nichž může mít obec zájem.
Na stavebních úřadech budou muset například pracovat minimálně čtyři lidé. MMR uvádí, že v současné době je 16 procent úřadů, kde pracuje jen jeden člověk. Může se pak stát, že kvůli jeho nemoci pracoviště nefunguje.
Opozice má zákon za paskvil
Nový stavební zákon nezjednoduší a nezrychlí stavební řízení a má řadu závažných nedostatků, tak se k němu staví zástupci koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN). Na návrhu podle opozičních politiků neexistuje společenský konsenzus.
„To, co dnes prošlo, není stavební zákon, ale stavební ruleta,“ řekl místopředseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Martin Kupka (ODS). Podle předsedy výboru Ivana Bartoše (Piráti) ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) nemluví pravdu, když hovoří o konsenzu nad návrhem.
Výsledkem je podle poslance KDU-ČSL Marka Výborného stavební paskvil, u nějž nikdo v současnosti nedokáže říct, co přesně bylo schváleno. Věří, že ze Senátu se vrátí zákon ve verzi, která by situaci ještě mohla zachránit. Podle Heleny Langšádlové (TOP 09) zákon nepřiměřeně zasahuje do soukromého vlastnictví.
„Takto významný zákon by měl být schválen napříč politickým spektrem,“ řekla poslankyně STAN Věra Kovářová. Vláda podle ní takovou možnost promarnila a proti přijaté podobě jsou obce, města, kraje i Nejvyšší správní soud. „Jediný, kdo je pro, je ministryně a nějaká zájmová skupina,“ dodala.
Kraje považují zákon za neefektivní
S podobou stavebního zákona nesouhlasí kraje. Podle nich nijak nezrychlí stavební řízení a navíc ani nebude efektivní. Rada Asociace krajů se proto rozhodla, že své připomínky ke stavebnímu zákonu předá Senátu, který jej bude projednávat.
„Stavební zákon by přinášel vznik úřadu, který by z našeho pohledu nezrychloval řízení a ještě by byl drahý a neefektivní. Přínos pro lidi v tom nevidíme. To, že se má stavební řízení zjednodušit a zrychlit, je pravda a bez diskuse. Podporovali jsme pozměňovací návrhy skupiny poslanců kolem (místopředsedy sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj) Martina Kupky (ODS) a Pirátů. Vláda na to nereflektovala a ta podoba, která je teď, je pro nás nepřijatelná. A hlavně nepovede k tomu, co občané potřebují,“ uvedl předseda rady Martin Kuba (ODS).
O chráněných oblastech stavební úřady rozhodovat nebudou
Sněmovna v souvislosti se schvalováním stavebního zákona zároveň odmítla pozměňovací návrh, který v národních parcích a chráněných krajinných oblastech přesouval kompetence v ochraně přírody na stavební úřady. Návrh sice doporučil schválit hospodářský výbor, kritizoval ho ale i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ozvali se proti němu například zástupci národních parků. Vadilo jim, že o stavebních záměrech v nejpřísněji chráněných lokalitách by už nerozhodovaly správy chráněných území, ale stavební úřady.
Návrh vznesl poslanec ODS Jan Bauer. Argumentoval v něm například tím, že i stavební úřad bude při rozhodování vázán požadavky zákona o ochraně přírody a krajiny. Neznamená to podle něj rezignaci na zájmy na ochraně přírody a krajiny.
Vládní návrh počítá s tím, že stavební úřady budou v rámci rozhodování o povolení záměrů podle stavebního zákona posuzovat rovněž některé zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny. Rozsah jejich kompetencí se bude lišit ve „volné krajině“ a ve zvláště chráněných územích nebo jejich ochranných pásmech, evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a vojenských újezdech, uvádí vláda.
Bauerův návrh kritizovali již dříve zástupci ministerstva životního prostředí. Minulý týden před ním varoval i ministr Brabec. Podle něj by návrh zásadně omezil pravomoci správ národních parků a chráněných krajinných oblastí. Uvedl, že v nich existuje řada míst, kde se vlastníci pozemků i finanční skupiny snaží opakovaně vymanit z podmínek, které jim nastavují úřady.
„Nejvíce je to asi patrné na Šumavě nebo v Krkonoších a je to logické, protože ty pozemky v širším okolí mají obrovskou cenu. Těch se zájmem o nové projekty jsou stovky a doslova čekají na to, až se rozvolní ten režim a bude tam možnost stavět,“ varoval Brabec.
Obytné místnosti bez denního světla
Řadu pozměňovacích návrhů však sněmovna přijala, některé z nich dokonce přes nesouhlasné stanovisko ministryně Dostálové. Například přes její nesouhlas prošel zmíněný pozměňovací návrh, který z definice obytné místnosti vypouští požadavek na přímé denní osvětlení a přímé větrání. Kvůli tomu zákon odmítli podpořit poslanci KSČM. Místopředseda jejich klubu Leo Luzar to označil mimo jiné za skandální a návrat do středověku.
Návrh předložili poslanci ANO Martin Kolovratník, Adam Kalous a sociální demokrat Petr Dolínek, navrhli v něm novou definici obytné místnosti, z níž vypadl požadavek na přímé denní osvětlení a přímé větrání. Obytná místnost by nemusela mít okno. Uvádějí například, že požadavek na přímé osvětlení není možné v každé místnosti zajistit.
„Trvání na požadavku výhradně denního osvětlení znemožňuje nejen novou bytovou výstavbu v klasických uličních profilech center měst, kam byty a bydlení patří, ale i v prolukách, kde dříve byly, a dokonce i prosté rekonstrukce bytů, pokud vyžadují povolení,“ uvedli ke svému návrhu.
Návrh byl jedním z důvodů, proč zákon nepodpořil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Abychom akceptovali nějaké špeluňky nebo sklepy jako byty, to mi připadá jako krok zpět. To je něco, co je pro mě sociálně špatně a neúnosné,“ řekl novinářům.
Výstavba ve veřejné zeleni
Poslanci také přes nesouhlas ministryně Dostálové schválili další Dolínkův návrh, který má usnadnit výstavbu sociálních a hygienických zařízení v parcích a ve veřejné zeleni. Do určitých rozměrů by mělo jít o drobnou stavbu, která by nevyžadovala povolení. Ministryně upozorňovala na to, že s návrhem nesouhlasí ani ministerstva vnitra nebo kultury.
Sněmovna přes nesouhlas ministryně přijala i návrh skupiny poslanců SPD, aby úřady v případě pokut přihlížely k tomu, komu je udělují. U fyzických osob by měly úřady přihlížet k jejich osobním poměrům a u právnických osob a podnikatelů k povaze jejich činnosti. Půjde například o to, jestli jde o stavební firmu, nebo o firmu, jejíž podnikání je stavebnictví vzdálené.
Starostové rádi agendu přenechají, míní Dostálová
Sama ministryně, jejíž je zákon vlajkovou lodí, byla ve středu hostem Interview ČT24. „Nejvyšší stavební úřad má svoji hierarchii. Pod nejvyšším stavebním úřadem bude speciální stavební úřad (…), a pak budou krajské stavební úřady,“ popisuje ministryně.
Starostové podle ní rádi stavební agendu přenechají. „Hovořila jsem více než se stovkou starostů, kde je dnes stavební úřad. Všichni říkali, že vzhledem k tomu, že dnes si stát za výkon státní správy v obcích platí, tak i nadále budeme obcím platit za pronájem prostor, režii, všechny spisové věci a tak dále. Oni s tím počítají, říkají, že by to pro ně byl významný výpadek v příjmech. Zatím jsem se nesetkala ani s jedním starostou, který by mně řekl, že ne,“ popisuje Dostálová.
„Potřebujeme kolem pěti tisíc úředníků. Ze studie, která si nechala udělat opozice, vyplynulo, že 40 procent už je připraveno přijít. Věřím, že úředníky budeme mít zabezpečené,“ předpovídá hladkou změnu ministryně. I proto, aby taková byla, tak přechod k novému systému má být až k 1. 7. 2023.
„Tím, že to máme maximálně digitalizováno i v rámci čerpání evropských fondů – kde je takzvaná auditní stopa – je jasné, kdo a kdy spis otevřel a proč,“ vylučuje Dostálová možnost korupce při stavebních řízeních.
„Bude to velmi otevřené, každý občan se bude moci pomocí takzvaného rodného čísla stavby podívat na to, v jaké aktuální pozici a stavu je jeho žádost.“ K prvnímu červenci 2023 má být tedy dle jejích slov „plná digitalizace“.
Samotné územní plánování zůstane v přenesené působnosti, ale do budoucna ho chce ministryně předat do samostatné působnosti a technické řízení do působnosti státu. „Vznikne pracovní skupina, která do budoucna připraví novelu stavebního zákona,“ předpokládá Dostálová.
