Spolek Stop sečení srnčat hledá další dobrovolníky, kteří na loukách pomohou s jejich hledáním před senosečí. Pilotů dronů se hlásí dostatek, dobrovolníků, kteří procházejí louky, je zatím méně než minulý rok. Za devět dní v terénu zatím spolek zachránil asi tři desítky mláďat. České televizi to řekla koordinátorka kampaně Pavla Benettová. Loni se spolku podařilo včas najít a přemístit osmdesát srnčat.
Piloti se hlásí, dobrovolníků na hledání srnčat před senosečí ale stále není dost
„Zatím jsme byli v terénu devět dní, kvůli počasí. Za tu dobu jsme zachránili takových třicet srnčat,“ informuje Benettová s tím, že loni bylo dobrovolníků víc. „Letos je to tak do třiceti dobrovolníků, doufám, že se přidají. Pořád je to málo,“ doplňuje.
Zaregistrovaní dobrovolníci získají termíny a místa sečení od myslivců a zemědělců například na webu Senoseč Online. Vznikají také samostatné místní skupiny dobrovolníků na sociálních sítích. Ty zakládají přímo myslivci nebo samotní dobrovolníci s cílem se sjednotit a najít co nejvíc mláďat.
Letos výrazně pomáhají drony
„Když se za jeden den seče ve třech honitbách 100 až 150 hektarů, tak dva nebo tři drony by mohly zvládnout třeba 60 až 70 hektarů prolétat. Stejně je třeba ale ještě dobrovolníků, kteří potom přes den chodí,“ vysvětluje Benettová. Dobrovolníci chodí průběžně přes den a převážně na těch plochách, které se nestihnou prolétat dronem a tam, kde se bude sekat později.
Licenci na létání s drony si udělalo sedm členů spolku, čtyři létají aktivně. Na výzvu se přihlásilo dalších deset dobrovolníků. U těch teď spolek zjišťuje, zda splňují kritéria. Poté je bude zaučovat. „Většinou jsou to lidé, kteří už drony v ruce měli a není to pro ně nic nového, takže by nám tímto způsobem mohli pomoci, nejen tuhle sezonu, ale i tu příští,“ doufá Benettová. Drony s termovizí používá spolek vlastní.
Drony využívají i zemědělci a další. „Myslivci drony při takzvaném vyhánění srnčat využívají poměrně běžně a vítají je,“ informuje PR konzultant Českomoravské myslivecké jednoty (ČJJM) Vlastimil Waic.
Mluvčí Zemědělského svazu ale upozorňuje na ceny takových služeb. „Je to vázané na certifikát a ty služby jsou hodně drahé,“ říká Vladimír Pícha.
Spolek Stop sečení srnčat chce rozšířit svou činnost. „Dva drony jsme koupili díky veřejné sbírce. Určitě ale budeme chtít nastřádat ještě na další,“ potvrzuje koordinátorka kampaně Benettová. „Jsme závislí na tom, co nám dá veřejnost – na darech. Někdy nám i myslivci jako poděkování za pomoc dají nějaký příspěvek na účet,“ komentuje financování dronů Benettová.
Méně rušivé je louku zapachovat
„Méně rušivé je to, když se ta louka preventivně zapachuje. Myslivci se na ní projdou se psy ideálně den před senosečí, v důsledku toho srny ta srnčata vůbec neodloží, protože cítí nebezpečí a pach psů a lidí,“ vysvětluje Waic s tím, že je to lepší než srnčata hledat a z louky pak odnášet.
„Žací lišty jsou vybaveny senzory – infra nebo pohybu –, které dokážou minimalizovat to riziko,“ uvádí další způsoby Pícha. Pomoci může také jezdec na koni, který má z výšky lepší přehled.
Během sečí zemře podle spolku ročně na šedesát tisíc srnčat. Mnoho ploch se nestihne projít. „Je to smutné kvůli mláďatům, ale i kvůli srnám – ty mají velice silný mateřský pud. Vrací se na louku, hledají a naříkají – a to je strašný výjev,“ uzavírá Benettová.
