Myslivci se snaží ochránit mláďata lesních zvířat před laickou veřejností. Právě proto v období, kdy se jich rodí nejvíce, spustili kampaň pod názvem „Ty nejsi moje máma“. Lidé podle nich totiž mnohdy ohrožují mláďata lesní zvěře svojí snahou je zachránit.
Ty nejsi moje máma: Myslivci varují před „zachránci mláďat“
Často si totiž myslí, že jsou opuštěná. Lidská pomoc ale může paradoxně vést ke smrti mláďat. Jedno pohlazení nebo snaha pomoci může mít podle expertů úplně obrácený výsledek.
„Mládě vypadá, že je opuštěné, ale jeho matka je v blízkosti. Ona ho hlídá, ona přesně o něm ví. Pouze se vzdálila, zase za nějaký čas se vrátí ho nakrmit,“ vysvětluje Jiří Zbořil, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Olomouc.
Pokud lidé takové (zdánlivě opuštěné, pozn. red.) mládě chytnou, tak natáhne pach člověka. Matka obvykle takové mládě opustí. To potom buď uhyne hlady, anebo se stane kořistí predátorů.
Třeba malá srnčata nebo zajíci, které objevují lidé nejčastěji, jsou v těchto týdnech nejzranitelnější. Mláďatům doneseným z přírody pak většinou nepomohou myslivci ani záchranné stanice.
„Je velmi složité namíchat správnou strukturu toho sunaru, kterým je musíme takto dokrmovat. Ne vždy se to podaří. Z těch zajíců, co jsme přijali do stanice, máme úspěšnost tak 70, 60 % odchovu,“ podotkl Petr Schäfer, vedoucí Záchranné stanice Stránské.
Jen během letošního roku se v Záchranné stanici Stránské na Rýmařovsku starali už o šest malých zajíců.
Na rozdíl od lesní zvěře by ale lidé měli pomoct třeba ptáčatům, která vypadla z hnízda. Ptáci totiž nemají čich, takže v tomto případě lidský pach nevadí. S ptactvem mají ale odborníci ještě jiný problém.
Množí se otravy ptáků
Letos zaznamenali nebývalé množství otrav. Od ledna do dubna nalezli 18 otrávených dravců, šlo většinou o extrémně vzácné a ohrožené druhy. „Takové množství otrav nepamatuji od roku 2000,“ uvedl ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek. Jednotlivé případy podle ČSO vyšetřuje policie. ČSO pro boj s traviči cvičí psa, který dokáže otrávené návnady najít.
- Traviči podle České společnosti ornitologické nejčastěji používají nervový jed karbofuran, jehož používání i skladování je v Evropě od roku 2008 zakázáno. Po požití jedu hynou zvířata za plného vědomí udušením. Nelegálně položené otrávené návnady se objevují i v dalších evropských zemích.
Ornitologická společnost loni zaznamenala 34 případů otrav ptáků, mezi nimi bylo i 12 orlů mořských a jeden orel skalní. Otrávené návnady pravděpodobně rozmisťují rybáři, myslivci či zemědělci, jimž vadí kupříkladu vydry, kuny nebo lišky. Draví ptáci, kteří se živí mršinami, pak bývají nechtěnou obětí.
Vůbec poprvé se letos v Česku otrávili dva orli královští, čtyři orli mořští a dva luňáci červení. „Dozvídáme se jen o nepatrném množství toho, co se v přírodě skutečně děje. Dopad trávení na populace dravců musí být ohromný,“ uvedl Vermouzek. Orel mořský patří mezi kriticky ohrožené druhy, v Česku hnízdí asi sto párů. Velmi vzácných luňáků červených v celé republice nehnízdí víc než stovka.