Ministerstvo zahájilo proces k vyhlášení CHKO v oblasti soutoku Moravy a Dyje

Lokalita Soutok na jihu Moravy se může dočkat vyššího stupně ochrany. Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti. Devadesát dnů bude sbírat připomínky a pak je vyhodnotí. CHKO následně musí vyhlásit vláda. Završily by se tím desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.

„Začínáme vyhlašovací proces, kterému předcházely stovky jednání. CHKO znamená opravdu systémový přístup k ochraně přírody a krajiny, aby hodnotné věci zůstaly zachovány pro naše děti a vnoučata, a zároveň to nejde proti zájmu turistického ruchu. Naopak jej dokáže podpořit a usměrnit takovým způsobem, aby turistický ruch mohl fungovat,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Moravská Amazonie si zaslouží vyšší stupeň ochrany. Odborníci po tom volají už delší dobu. Ještě to bude dlouhý proces a věřím, že se v něm podaří případné připomínky obcí vypořádat,“ doplnil hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).

Celková výměra budoucí chráněné oblasti je téměř sto třicet kilometrů čtverečních a kromě nejjižnějšího cípu jižní Moravy zahrnuje návrh také oblast kolem řeky Moravy k Hodonínu a podél Dyje severně od Břeclavi k Novým Mlýnům, což je podstatná část Lednicko-valtického areálu.

Návrh vymezení CHKO (aktuální verze po červnu 2023)
Zdroj: AOPK ČR

„Návrh nové chráněné krajinné oblasti, stejně jako každá jiná změna, přirozeně vzbuzuje různé otázky. Věříme, že vysvětlováním, osobním jednáním a sdílením zkušeností z jiných CHKO se dařilo různé neodůvodněné obavy uvádět na pravou míru. Podařilo se například vysvětlit, že vyhlášení CHKO nepřinese žádná omezení vstupu. Počítáme také s tím, že by se obdobně jako v Litovelském Pomoraví cíleně tlumily komáří kalamity,“ sdělil Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny, který je zmocněncem pro CHKO Soutok.

Nadějný kompromis

Vyhlášení procesu vítají ekologické organizace, které dlouhodobě upozorňují, že z území mohou zmizet staré porosty i desítky vzácných druhů rostlin a živočichů. Podle Hnutí Duha je stávající návrh nadějným kompromisem.

„Zřízení chráněné krajinné oblasti zajistí jasnou a přehlednou správu území. Přinese příležitosti financovat revitalizační projekty nebo způsoby hospodaření šetrnější k přírodě. Ochrana přírody Moravské Amazonie bude také pojistkou před potenciálními destruktivními stavebními či jinými projekty, jež by zdejší krajinu devastovaly,“ uvedlo hnutí v tiskové zprávě.

První přírodní rezervace byly na Soutoku vyhlášeny už v roce 1949 – současné národní přírodní rezervace (NPR) Ranšpurk a NPR Cahnov-Soutok. Snaha o vyhlášení CHKO trvá od roku 1972.

Původním záměrem bylo rozšířit již existující CHKO Pálava, k tomu nedošlo zejména kvůli nesouhlasu některých místních samospráv. V současnosti je v oblasti vyhlášená Evropsky významná lokalita a další maloplošně chráněné oblasti.

Do aktuálního návrhu zahrnuli pracovníci AOPK požadavky obcí, spolků či majitelů pozemků, předjednávací fáze skončila v červnu. Jak by měla CHKO vypadat, jaké jsou její hranice a jaká bude ochrana přírody, lze nalézt na webu AOPK ČR

Plány na vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) se začaly jasněji rýsovat po roce 1990. Poměrně blízko k vyhlášení měla CHKO Soutok před zhruba deseti lety za vlády premiéra Petra Nečase (ODS), v září 2012 ale ministerstvo životního prostředí nakonec od záměru odstoupilo, důvodem byl odpor lidí a samospráv proti projektu.

Sedmá CHKO od roku 1990

Programové prohlášení současné vlády Petra Fialy (ODS) z ledna 2022 původně obsahovalo záměr vyhlásit v oblasti dokonce národní park – vedle už déle chystaného národního parku Křivoklátsko – nakonec ale už loni v červnu ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že bude znovu usilovat o vyhlášení CHKO. Oblast v jihovýchodním cípu České republiky by se mohla stát chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) někdy v průběhu roku 2024.

Chráněná krajinná oblast Soutok by se po svém vyhlášení stala sedmou novou CHKO od roku 1990 po Litovelském Pomoraví (1990), Broumovsku (1991), Železných horách (1991), Poodří (1991), Českém lesu (2005) a Brdech (2016). S rozlohou 12 700 hektarů (127 kilometrů čtverečních) by patřila mezi nejmenší chráněné krajinné oblasti v ČR – největší CHKO Beskydy má 1160 a naopak nejmenší CHKO Blaník jen 40 kilometrů čtverečních. Podobně velká jako plánovaný Soutok je CHKO Český kras s rozlohou 132 kilometrů čtverečních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na silnici u Trutnova je kvůli stavbě D11 kyvadlový provoz, mohou vznikat kolony

Na frekventované silnici I/37 mezi obcemi Kocbeře a Výšinka na tahu od Jaroměře do Trutnova a východních Krkonoš začíná kvůli stavbě dálnice D11 kyvadlový provoz. V místě se podle policie dají čekat kolony a řidiči by svou cestu měli raději plánovat s časovou rezervou. Omezení potrvá rok, do července 2027.
před 31 mminutami

K Barrandovskému mostu se vrátí Rovnováha. Stát to bude 13 milionů

Praha postaví repliku rozměrné betonové plastiky Rovnováha, která se v pátek zřítila u Barrandovského mostu. Pražští radní v pondělí schválili uvolnění 13 milionů korun na její zhotovení. Provoz na Barrandovském mostu už je po pátečním zřícení díla bez omezení. Uzavřená zůstává pouze menší oblast pod mostem, kde dělníci pokračují v úklidu.
před 1 hhodinou

Po konci vládní regulace zdražuje hlavně nafta

Ceny pohonných hmot na některých čerpacích stanicích v Čechách a na Vysočině oproti pátku vzrostly. Nafta někde zdražila i o víc než tři koruny na litru. Na některých jihočeských pumpách se ceny od pátku nezměnily a v Liberci zůstaly stejné jako v neděli. Také v Karlovarském kraji se ceny paliv po skončení státní regulace měnily jen minimálně, zjistili zpravodajové ČT a agentury ČTK. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) zatím dopad konce regulace není tak silný, jak se očekávalo.
10:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Teploty v troskách shořelé zlínské budovy klesly, zásah pokračuje

Teploty na požářišti výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně klesají. Přispělo k tomu i počasí v uplynulých dnech, které do regionu přineslo bouřky a přeháňky. Hasiči rozsáhlý požár dál likvidují. Jak dlouho ještě jejich zásah potrvá, nechtěla mluvčí sboru v pondělí předjímat.
před 5 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 7 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 10 hhodinami

Hasiče zaměstnávaly silné bouřky, některé domácnosti přišly o proud

Během nedělního odpoledne se jihovýchod a východ Česka potýkal s bouřkami. V těchto oblastech platila zpřísněná výstraha. Na jihu Moravy vyjížděli hasiči k desítkám událostí. Silný vítr lámal stromy a poničil střechu školy. Bouřka zasáhla rovněž Zlínský kraj a Vysočinu. Během odpoledne přišlo v důsledku počasí o elektřinu přes 26 200 domácností, uvedli distributoři.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoKapacita popelnic přestává stačit. Ve městech u nich roste nepořádek

Ve městech roste nepořádek u popelnic a sběrných kontejnerů. V Česku každý člověk minulý rok vytřídil přes devadesát kilogramů odpadu, přesto kapacita některých popelnic přestává stačit. Typicky například v české metropoli. „Ne všechno se dá vyřešit s pomocí těch častých svozů, problém je v tom, že lidé často na ty stanoviště dávají to, co tam vůbec nepatří,“ říká mluvčí Prahy 3 Petr Habáň. Praha se snaží svozy odpadu zefektivnit i pomocí technologií. Plnou popelnici nově může hlásit speciální čidlo. Systém se zatím testuje na Praze 11 u kontejnerů na sklo. Podle radnic ale záleží hlavně na tom, jak lidé s odpadem zacházejí.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.