Dyje strana 2 z 2

Podyjí a Šumava. První je svou rozlohou 62,6 kilometru čtverečních vůbec nejmenším národním parkem v Česku, druhý naopak největším – rozprostírá se na 680 kilometrech čtverečních. A oba tyto parky spojuje nejen jejich vznik záhy po sametové revoluci a to, že vznikly v místech bývalé železné opony, ale také fakt, že „jim předcházel sen o národním parku, který byl u regionální i odborné veřejnosti poměrně zakořeněn“, podotkl ředitel národního parku Šumava Pavel Hubený. A společná je jim především „ochrana přírodního a kulturního dědictví společnosti, které spočívají v neopakovatelnosti obou typů krajin a jejich jedinečné přírody“, doplnil ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Loňský rok byl podle stavu mělkých podzemních vrtů a pramenů druhý nejsušší od roku 1971. Horší to bylo jen předloni. V případě hlubokých vrtů pak nastalo nejsušší období od počátku 90. let. Pokračovalo mírné zhoršování jakosti podzemních vod. Odtoky na všech hlavních sledovaných povodích byly podprůměrné. Průměrná roční teplota vzduchu naopak výrazně nad normálem. Vyplývá to ze zprávy o stavu vodního hospodářství. Materiál v pondělí projedná vláda. Předloží ho ministři zemědělství a životního prostředí.

Jak se měnila četnost a intenzita povodní v Evropě za posledních pět set let, zkoumal mezinárodní tým vědců, včetně českých. Analyzovali období zvýšené povodňové aktivity, kterých popsali celkem devět. Poslední takové se odehrálo v uplynulých třech desetiletích a bylo na povodně vůbec nejbohatší. Záplavy se navíc v těchto letech vyskytovaly častěji v letním období. Podle vědců je to třeba vzít v úvahu při přípravě strategií a řízení povodňových rizik. Rozsáhlý historický přehled o záplavách v Evropě zveřejnil časopis Nature.

Díky upouštění vodních nádrží letos přeje sezona vodákům i na jižní Moravě, která většinou tolik možností nenabízí. Letos už ale mohli po letech sjet celou Svratku nebo Oslavu. Nové úseky nabízí i Dyje. Instruktoři ale nabádají začátečníky k opatrnosti.

Na Moravě letos hrozí přemnožení komárů. Lokálně zatopené tůně se staly útočištěm pro larvy na Břeclavsku a Hodonínsku. Na Litovelsku a v Poodří zase obce začaly instalovat speciální lapače nebo aplikovat postřiky, které mají komáry vyhubit. V nejpostiženějších lokalitách je odborníci počítají na desetitisíce.

Voda začala znovu protékat několika starými a dříve odstavenými meandry Dyje. Po čtyřiceti letech od umělého narovnání toku je s hlavním korytem řeky propojilo Povodí Moravy. V krajině tak zůstane více vody, která poskytne nová útočiště zvířatům.

Před 75 lety se Rudé armádě podařilo dobýt Brno, které v té době představovalo jednu z největších překážek v postupu sovětských jednotek při osvobozování Československa. Město s velkou německou menšinou bylo už od zimy opevňováno. Vojáci 2. ukrajinského frontu moravskou metropoli dobyli necelé tři týdny poté, co padesát kilometrů jihovýchodně od Brna u Lanžhota poprvé překročili hraniční řeku Moravu.

Vodohospodáři začali na žádost lesníků zaplavovat lužní les v oboře Soutok u Břeclavi. Voda z Novomlýnských nádrží má nahradit jarní záplavy, doplnit drobné toky, mokřady a tůně a zlepšit v místě podmínky pro rostliny i živočichy.

Oprava mostu přes Dyji, který spojuje ve Znojmě Koželužskou a Mlýnskou ulici, nabírá zpoždění. Stavbaři zjistili, že je v horším stavu, než ukazoval původní posudek statika. Kvůli tomu jeho oprava neskončila, ale potrvá až do jara. Pro auta bude platit uzavírka i v příštím roce, chodcům se v pátek otevře provizorní lávka.

Ve Znojmě začala rekonstrukce mostu přes řeku Dyji, který spojuje Koželužskou a Mlýnskou ulici. Práce pod mostem zahájili stavbaři na začátku září, teď začínají opravovat konstrukci. Most se uzavřel pro veškerý provoz na tři měsíce.

Déšť zmírnil půdní sucho, nyní je jím zasaženo čtyřicet procent území. Na konci července to přitom bylo pětasedmdesát procent. Nízké vlhkosti půdy však přetrvávají hlavně v severozápadních a východních Čechách. Vláha pomáhá především vegetaci, stavy hladin podzemních vod jsou i nadále silně či mimořádně podnormální, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Například v některých rybnících na Českobudějovicku chybí až dvě třetiny vody.

O šest kilometrů čtverečních se zvětšila rozloha chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Jde o první změny území po více než 60 letech. Nařízení vláda schválila už letos v dubnu, teď přechází do praxe. Nová chráněná krajinná oblast (CHKO) by také mohla vzniknout na jižní Moravě u soutoku řek Dyje a Morava.

Obce na Břeclavsku budou znovu jednat o možném vyhlášení chráněné krajinné oblasti na soutoku Moravy a Dyje. Unikátní lokalita s lužními lesy patří do soustavy Natura 2000. Jednání o CHKO v roce 2010 zkrachovala právě kvůli nedohodě obcí v okolí oblasti. Ministerstvo životního prostředí tak plán shodilo ze stolu.

Nejnovější data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, jak se vyvíjí sucho v České republice. Ani vydatné deště zatím studny nenaplnily, ačkoliv došlo ke zlepšení zejména na severovýchodní Moravě a ve východních Čechách. Nejhorší situace zůstává na jihovýchodní Moravě.

V minulosti budilo vášně, předmětem sporů někdy bývá i dnes. V nížině pod Pavlovskými vrchy, kde se stékaly řeky Dyje, Jihlava a Svratka, vzniklo vodní dílo Nové Mlýny zejména proti povodním a jako vodní zdroj. Celé dílo bylo s poslední a největší dolní nádrží (Novomlýnskou) uvedeno do provozu před 30 lety, 3. března 1989.

Čechy v neděli zavál sníh. Nejvíce ho napadlo na Šumavě, místy přibylo až čtvrt metru. Velké komplikace způsobil sníh na dálnicích, ale i ve městěch. Kladno odpoledne vyhlásilo kalamitní stav. Železničáři se zase potýkají s množstvím popadaných stromů. Sníh nepadal na Moravě, přes den však pršelo a hrozí povodně. Podle výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav, bude sněžení pokračovat na většině území Česka v noci na pondělí a na řadě míst hrozí i náledí.