V zaplavených tůních se probudili komáři. Útočí hlavně na východní a jižní Moravě

Na Moravě letos hrozí přemnožení komárů. Lokálně zatopené tůně se staly útočištěm pro larvy na Břeclavsku a Hodonínsku. Na Litovelsku a v Poodří zase obce začaly instalovat speciální lapače nebo aplikovat postřiky, které mají komáry vyhubit. V nejpostiženějších lokalitách je odborníci počítají na desetitisíce.

Pole a louky na Novojičínsku zatopené po vydatných deštích jsou ideální líhní pro komáří larvy. Lidé v okolních obcích se při pohybu venku snaží chránit repelenty, přesto mají někteří kůži posetou desítkami štípanců. Ve Studénce tak teď využili speciální postřik. „Přípravek hubí larvy, aplikuje se tam, kde je nějaká stojatá voda, která už po rozlivu odpadává, a zároveň tam jsou larvy komárů,“ popsal starosta Libor Slavík (Studeňáci pro Studénku).

Po obci jezdí také auto, které aplikuje plošný postřik, takzvané termické dýmování. S ním ale někteří odborníci nesouhlasí. Používat by se podle nich měl jen v případě kalamity, která zatím nenastala.

S tím souhlasí i Oldřich Šebesta z Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje. Za kalamitní stav považuje situaci, kdy by se člověk postavil v lese a v minutě by ho bodlo 30 komárů. „Záleží ale na místě a čase. Pokud to bude uprostřed lesa, může to být až 100 komárů. Špatně se to ale měří a mění se to také podle počasí,“ řekl Šebesta.

Východní a jižní Morava je výskytem velkého množství komárů často postižena, letos zamořili i lužní lesy okolo soutoku Moravy a Dyje. „Poslední vysoký kalamitní výskyt byl v roce 2014, poslední roky to kvůli suchu nebylo tak vysoké. Dá se říct, že jsme se letos vrátili k normálu z těch let 2011 až 2014,“ uvedl Šebesta.

Hygienik sčítá komáry už 25 let. Ke zjištění jejich aktuální populace rozvěšuje speciální pasti. „Je v ní umístěný suchý led, který se dírkami uvolňuje a vyletuje ven. Oxid uhličitý komáry přitahuje, protože mu to připomíná hostitele,“ popsal. Do jedné pasti po pěti hodinách nachytal 10 tisíc jedinců. Stejných počtů dosahoval naposledy před třemi lety.

Komáří vajíčka vydrží čekat na déšť i několik let. Když potom tůně zaplaví voda, vyvinou se během několika dní. Pokud se tak lidé budou vydávat do lesa v dotčených oblastech, doporučuje Šebesta použít repelent. „Neměli by počítat s tím, že si tam někde sednou na půl hodiny do trávy na svačinu. V těchto místech se dá vydržet, ale není to na dlouhodobý pobyt,“ řekl Šebesta.