Za poslední týdny se stav podzemních vod zlepšil. Polovina vrtů je ale stále pod normálem

Nejnovější data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, jak se vyvíjí sucho v České republice. Ani vydatné deště zatím studny nenaplnily, ačkoliv došlo ke zlepšení zejména na severovýchodní Moravě a ve východních Čechách. Nejhorší situace zůstává na jihovýchodní Moravě.

„Stav podzemních vod se ve srovnání s předchozím týdnem při porovnání s dlouhodobými hodnotami v celkovém průměru zlepšil. I nadále však zůstává podnormální, i když jen mírně,“ uvedl Martin Zrzavecký z Českého hydrometeorologického ústavu.

Ke zlepšení podle něj došlo zejména na severovýchodní Moravě a východních Čechách. „Největší zlepšení ze silně podnormálního stavu na normální bylo v povodí Labe od Orlice po Doubravu a v povodí Opavy. V povodí Odry se stav hladin zlepšil až na mírně nadnormální hodnoty, které byly již od minulého týdne rovněž v povodí Olše a Ostravice,“ komentoval výsledky nejnovějších měření.

Stav podzemních vod ve 20. týdnu
Zdroj: CHMI
Stav podzemních vod ve 21. týdnu
Zdroj: CHMI

Jak je vidět na mapách porovnávající sucho v jednotlivých týdnech, po silných deštích výrazně ubylo sytě červených ploch, které značí mimořádně podnormální stav. Ten už zůstává pouze v oblasti soutoku Dyje a Moravy na jižní Moravě.

Ve většině oblastí středních a západních Čech hladina v mělkých vrtech ve srovnání s předchozím týdnem v celkovém průměru stagnovala. K mírnému zlepšení došlo pouze v povodí horní Vltavy a také horní i dolní Sázavy. Mimořádně nadnormální až silně nadnormální povodí se v České republice nevyskytují.

Nahrávám video
Zrzavecký: Stav podzemních vod se zlepšil, ale pořád jsou pod normálem
Zdroj: ČT24

Příliš vody není téměř nikde

„Výskyt mělkých vrtů s mimořádně nadnormální hladinou je ojedinělý a činí 2 % objektů, a to zejména na severovýchodní Moravě. Počet mělkých vrtů se silně až mírně nadnormální hladinou se zvýšil ze 4 % na 12 % s výskytem po celé republice. Počet vrtů, u nichž je hladina v mezích normálu, se zvýšil jen mírně (min. týden 24 %) a tvoří 33 % všech objektů,“ doplnil Zrzavecký. 

Odhadované dopady sucha na zemědělství
Zdroj: Intersucho

Podle něj tak v Česku stále zůstává víc než polovina vrtů, kde je hladina vody pod normálem. „Přičemž silně až mimořádně podnormální úrovně hladiny, tj. silného či mimořádného sucha má 44 % vrtů hlásné sítě s převážným výskytem v severovýchodních Čechách a na jihovýchodní Moravě,“ dodal.  Podle předpovědi meteorologů má však i tento týden v Česku pršet. 

Počasí 29. 5.–4. 6.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 17 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 18 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...