Loňský rok byl podle stavu mělkých podzemních vrtů a pramenů druhý nejsušší od roku 1971. Horší to bylo jen předloni. V případě hlubokých vrtů pak nastalo nejsušší období od počátku 90. let. Pokračovalo mírné zhoršování jakosti podzemních vod. Odtoky na všech hlavních sledovaných povodích byly podprůměrné. Průměrná roční teplota vzduchu naopak výrazně nad normálem. Vyplývá to ze zprávy o stavu vodního hospodářství. Materiál v pondělí projedná vláda. Předloží ho ministři zemědělství a životního prostředí.
Zhoršila se jakost podzemních vod. Loni byly také skoro nejníž za půlstoletí
Úhrn srážek byl loni podle materiálu normální, mění se však jejich rozdělení. Bezsrážková období se střídají s častějším výskytem přívalových srážek, což vede k rozkolísanosti průtoku toků. Nízké průtoky pak přispívají k horší jakosti vody kvůli nedostatečnému naředění vypouštěných odpadních vod.
Zrychlený povrchový odtok z přívalových dešťů má naopak negativní dopad právě na hladiny mělkých podzemních vod. U mělkých vrtů se podle zprávy hladina po většinu roku pohybovala na mírně nebo silně podnormální úrovni. U pramenů to bylo podobné, normálně vydatné byly jen v únoru a v březnu.
„Z hlediska hlubokých zvodní byla hladina podzemních vod u mnoha skupin hydrogeologických rajonů po celý rok silně nebo mimořádně podnormální,“ uvádí pak zpráva. I loni pokračoval trend mírného zhoršení jakosti podzemních vod. Nejvýraznějšími ukazateli znečištění, porovnáním s limitními hodnotami, jsou pesticidy – herbicidy užívané k ošetření řepky, kukuřice či řepy.
Čtyři miliony hektarů zemědělské půdy jsou ohroženy erozí
Dále jsou to také například anorganické látky, konkrétně dusičnany, fosforečnany a amonné ionty či kovy jako arsen, kobalt nebo mangan. V Česku je také z celkové plochy 4,15 milionu hektaru zemědělské půdy více než polovina ohrožena vodní erozí. Finančně vyčíslená ztráta 21 milionů tun ornice ročně může dosáhnout až deseti miliard korun.
Z hlediska odtokových poměrů bylo toto období dalším podprůměrným rokem v řadě od roku 2014. Celkově nejmenší průtoky pak byly především v povodí Dyje, středního Labe a na přítocích střední Vltavy.
Loňský rok byl také druhým nejteplejším od roku 1961 v Česku. Průměrná roční teplota vzduchu byla 9,5 stupně. To je podle odborníků mimořádně nadnormální, vyšší zaznamenali jen v roce 2018, kdy dosáhla 9,6 stupně. Zvýšila se také denní spotřeba vody na osobu – o 1,4 litru na 90,6 litru. Počty objektů s překročením limitů pro podzemní vodu minimálně v jednom ukazateli za rok 2019, srovnání s roky 2018 a 2017
