Národní galerie strana 5 z 5

V Národní galerii Praha (NGP) se na podzim neuskuteční výstava, která měla představit umělecké poklady z královské sbírky v severoindickém Rádžasthánu. Unikátní měla být především tím, že se poprvé v evropské galerii mělo ukázat indické umění přímo z těchto sbírek, nikoli exponáty vlastněné americkými či evropskými muzei. Zahraniční partneři ale výstavu odřekli, řekl bývalý šéf NGP Jiří Fajt, který projekt připravoval. Výstava se podle něj pravděpodobně uskuteční v některé jiné zemi, neboť zájem o ni je velký.

Zástupci kulturních institucí a umělci sepsali petici za odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a adresovali ji premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a předsedovi sociální demokracie Janu Hamáčkovi. Důvodem je odvolání ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa.

Ve dvacátých letech stál Josef Šíma u zrodu francouzské skupiny Vysoká hra, která ho ovlivnila na celý život. Nyní jeho ranou tvorbu představuje Národní galerie na jedné z největších výstav letošní sezony. V pražské Valdštejnské jízdárně jsou pohromadě díla zapůjčená od českých sběratelů, ale i z francouzských soukromých sbírek nebo galerií v Paříži a Remeši.

Zástupci dvanácti zahraničních muzeí a galerií napsali dopis premiéru Andreji Babišovi (ANO), ve kterém vyjádřili svůj „údiv a ohromení“ nad odvoláním ředitele Národní galerie v Praze (NGP) Jiřího Fajta. Uvedli, že se zasloužil o vzájemnou spolupráci mezi uměleckými institucemi a pozvedl pražskou Národní galerii. Dokument, na který upozornil server Aktuálně.cz, podepsali ředitelé světoznámých institucí z Evropy, USA či Singapuru.

Důvody odvolání Jiřího Fajta z čela Národní galerie jsou podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) jednak autorská smlouva, kterou uzavřela galerie s Fajtem samotným, jednak další smlouvy, které galerie uzavírala, a také hospodaření Národní galerie. Ministr to řekl v Událostech, komentářích, Jiří Fajt ale jeho argumenty odmítl. NG je podle něj v dobré ekonomické kondici a uzavření své smlouvy konzultoval přímo s ministerstvem, tvrdí.

Bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) vidí za odvoláním generálního ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta vliv Pražského hradu. Na sociálních sítích napsal, že prezident Miloš Zeman ho před pěti lety žádal, aby Fajta do funkce neuváděl. Upozornil, že ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD), který Fajta odvolal, letí se Zemanem do Číny. „Změna kurzu ministerstva je očividná,“ míní lidovec, který byl s prezidentem ve sporu mimo jiné kvůli podpoře Tibetu.

Odvolaný ředitel Muzea umění v Olomouci Michal Soukup odmítl, že by se dopustil chyb v hospodaření muzea. Právě tím pro jeho odvolání argumentoval ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Ministrův krok pobouřil řadu zaměstnanců muzea, kteří už před časem požadovali Staňkovu rezignaci, teď zvažují další protesty.

Jako dílo jarní sezony se Národní galerie rozhodla vyzdvihnout mimořádnou památku z jižních Čech. Po několika letech náročného restaurování veřejnosti poprvé představuje pozdně gotickou pietu z Bílska. Zájemci si sochu mohou prohlédnout v klášteře sv. Anežky České, kde je umístěna stálá expozice středověkého umění z Čech a střední Evropy.

Národní galerie (NGP) v pondělí podepsala memorandum o spolupráci s Centre Pompidou a první díla z věhlasné pařížské výstavní síně by měla vystavovat na začátku roku 2021. Informoval o tom ředitel galerie Jiří Fajt. Osud pražské pobočky francouzského muzea, o níž v minulosti jevil zájem premiér Andrej Babiš, je nicméně v tuto chvíli mlhavý.

Vláda už neplánuje novou budovu Národní galerie v Praze u stanice metra Hradčanská. Pozemky jsou zatížené spornou smlouvou, o které opakovaně informovali Reportéři ČT. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek uvedl, že s pozemky se pro toto využití už nepočítá a nepočítá se ani s případnou stavbou nové budovy galerie.

Národní galerie Praha ve čtvrtek večer zahájí novou výstavní sezonu. Veletržní palác představí vloni založený fotografický spolek 400 ASA. Ze současného umění ukáže práce Adély Babanové nebo třeba britského dokumentaristy Adama Curtise. V dubnu začne výstava Josefa Šímy a květen bude patřit výstavě Sasko-Čechy: Jak blízko, tak daleko. Od června pak bude palác Kinských hostit sbírku francouzského impresionismu dánského muzea Ordrupgaard.

Národní galerie Praha ve čtvrtek vyhlásila mezinárodní architektonickou soutěž na rekonstrukci Veletržního paláce. Vítěze chceme znát do konce letošního roku, oznámil ředitel Jiří Fajt. Přestavbou funkcionalistického paláce chce galerie mimo jiné získat lepší výstavní prostory. Peníze na rekonstrukci by měly jít z nového připravovaného vládního investičního programu určeného pro kulturní instituce, podle dřívějších informací by mohlo jít o přibližně tři miliardy korun.

Ministerstvo kultury vloni za nákupy historicky cenných a mimořádně významných předmětů vyplatilo na dotacích přes 20 milionů korun. Národní galerii ale resort v současnosti vrátil žádost o 65 milionů korun na pořízení středověké malby. Žádá posudky na obhajobu ceny obrazu, který pochází z dílny Mistra vyšebrodského oltáře.

Univerzita Karlova nevedla podle prezidenta Miloše Zemana řízení ke jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem řádně. V dopise ministrovi školství, který Hrad zveřejnil na svém webu, prezident argumentuje etickým kodexem školy a docentovou „morální degradací“. Vyvozuje ji z Ošťádalových kontaktů s komunistickou Státní bezpečností. Ředitel Národní galerie Jiří Fajt zas předložil podle Zemana k řízení o jmenování profesorem některé podklady a informace přímo nepravdivé a další zavádějící.

Odpověď na to, co nás v novém roce čeká, celkem přesně znají galerie, muzea a výstavní síně. Výstavy totiž mnohé z nich plánují na dlouho dopředu. Co některé pro zájemce o výtvarné umění chystají, prozrazuje následující fotogalerijní přehled.

Dvě nové stálé sbírkové expozice otevře Národní galerie v roce 2019. Chystá také retrospektivu jednoho z nejvýznamnějších sochařů minulého století Alberta Giacomettiho nebo velkou přehlídku francouzského impresionismu. Na samostatných výstavách představí řadu českých tvůrců, například Milana Grygara nebo Josefa Bolfa. V plánu jsou také dvě fotografické instalace, jedna z nich k výročí sametové revoluce. Podrobněji chystaným programem Národní galerie provede následující fotogalerie.

V podstavci bývalého Stalinova pomníku na Letné nakonec galerie nebude. Praha odstoupila od popisu memoranda s Národní galerií. Veřejnou zakázku na využití opuštěného prostoru plánovala vypsat ještě pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Záměr kritizovalo vedení Prahy 7 i architekti. Podle vyjádření současných radních bude podstavec opraven a využíván jen pro dočasné akce.

Rozbouřeným mořem, drsnou krajinou a lidovými zvyky přitahovala Bretaň až do konce druhé světové války umělce z celého světa. Národní galerie v Praze připomíná díla, na nichž přímořskou provincii zachytili v letech 1850 až 1950 především čeští umělci jako Jan Zrzavý nebo František Kupka. Jejich obrazy doplnila malbami zahraničních tvůrců, mimo jiné Paula Gaugina, jehož obraz dal název i celé výstavě.

Premiér Andrej Babiš (ANO) by chtěl, aby Česko „konečně od revoluce postavilo něco významného“. Pozornost zaměřil na Národní galerii, které by chtěl zbudovat zcela nové a vysoké sídlo, z jehož oken by byl vidět Pražský hrad. Budova by měla vyrůst na lukrativním pozemku u nádraží Praha-Dejvice poblíž stanice metra Hradčanská. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) uvedl, že by tak zřejmě padl připravovaný projekt rekonstrukce Veletržního paláce za tři miliardy korun.

Národní galerie v Praze (NGP) zahájila podzimní sezonu a ve Veletržním paláci nabízí několik nových výstavních projektů najednou. Tím hlavním je výstava První republika, která ukazuje umělecký svět dvou dekád mladého Československa. Její součástí je i jedinečná sbírka francouzského umění s díly Paula Gauguina, Vincenta van Gogha nebo Pabla Picassa.

Jak už se stalo zvykem, Národní galerie v Praze zahajuje novou výstavní „sezonu“ vernisáží pro veřejnost. Aktuální Opening načasovala na 21. srpen – a nové výstavy se také tohoto data a jeho odkazu částečně tematicky týkají. K padesátému výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se pojí slavný cyklus fotografií Josefa Koudelky Invaze 68. Pohled na historii lze nalézt i v malbách Jiřího Petrboka. Trojici doplňuje Záhada Čapkova koberce, která se točí kolem sběratelské vášně spisovatele Karla Čapka.

Díla výtvarníka a básníka Jiřího Koláře byla často i jeho komentářem ke světu. Od poloviny čtyřicátých let až do závěru svého života v roce 2002 tak svými kolážemi vytvořil jakýsi „orbis pictus“ - svět v obrazech - tehdejší doby. Národní galerie nyní o ní podává zprávu prostřednictvím více než dvou stovek Kolářových děl. Základem výstavy Úšklebek století je cyklus Týdeník 1968, v němž výtvarník komentoval srpnovou okupaci.

Před sto lety zemřeli výtvarníci Gustav Klimt a Egon Schiele a jejich smrtí nastal „konec zlatých časů“. Výstavou se stejným názvem připomíná Národní galerie v Praze ukončení jedné éry. Komorní výstavu sestavila ze svých sbírek. K vidění jsou vedle děl Klimta a Schieleho také další práce vídeňské moderny.

Národní galerie v Praze mění svoji „podobu“. Nový vizuální styl, nové označení a nové logo mají více odpovídat současnosti. Změny se chystá významná galerijní instituce zavádět během roku. Vítězný návrh studia Najbrt, stejně jako další soutěžní návrhy si zájemci mohou do 3. června prohlédnout v Café Jedna ve Veletržním paláci.