Národní galerie strana 5 z 5

Dvě nové stálé sbírkové expozice otevře Národní galerie v roce 2019. Chystá také retrospektivu jednoho z nejvýznamnějších sochařů minulého století Alberta Giacomettiho nebo velkou přehlídku francouzského impresionismu. Na samostatných výstavách představí řadu českých tvůrců, například Milana Grygara nebo Josefa Bolfa. V plánu jsou také dvě fotografické instalace, jedna z nich k výročí sametové revoluce. Podrobněji chystaným programem Národní galerie provede následující fotogalerie.

V podstavci bývalého Stalinova pomníku na Letné nakonec galerie nebude. Praha odstoupila od popisu memoranda s Národní galerií. Veřejnou zakázku na využití opuštěného prostoru plánovala vypsat ještě pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Záměr kritizovalo vedení Prahy 7 i architekti. Podle vyjádření současných radních bude podstavec opraven a využíván jen pro dočasné akce.

Rozbouřeným mořem, drsnou krajinou a lidovými zvyky přitahovala Bretaň až do konce druhé světové války umělce z celého světa. Národní galerie v Praze připomíná díla, na nichž přímořskou provincii zachytili v letech 1850 až 1950 především čeští umělci jako Jan Zrzavý nebo František Kupka. Jejich obrazy doplnila malbami zahraničních tvůrců, mimo jiné Paula Gaugina, jehož obraz dal název i celé výstavě.

Premiér Andrej Babiš (ANO) by chtěl, aby Česko „konečně od revoluce postavilo něco významného“. Pozornost zaměřil na Národní galerii, které by chtěl zbudovat zcela nové a vysoké sídlo, z jehož oken by byl vidět Pražský hrad. Budova by měla vyrůst na lukrativním pozemku u nádraží Praha-Dejvice poblíž stanice metra Hradčanská. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) uvedl, že by tak zřejmě padl připravovaný projekt rekonstrukce Veletržního paláce za tři miliardy korun.

Národní galerie v Praze (NGP) zahájila podzimní sezonu a ve Veletržním paláci nabízí několik nových výstavních projektů najednou. Tím hlavním je výstava První republika, která ukazuje umělecký svět dvou dekád mladého Československa. Její součástí je i jedinečná sbírka francouzského umění s díly Paula Gauguina, Vincenta van Gogha nebo Pabla Picassa.

Jak už se stalo zvykem, Národní galerie v Praze zahajuje novou výstavní „sezonu“ vernisáží pro veřejnost. Aktuální Opening načasovala na 21. srpen – a nové výstavy se také tohoto data a jeho odkazu částečně tematicky týkají. K padesátému výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se pojí slavný cyklus fotografií Josefa Koudelky Invaze 68. Pohled na historii lze nalézt i v malbách Jiřího Petrboka. Trojici doplňuje Záhada Čapkova koberce, která se točí kolem sběratelské vášně spisovatele Karla Čapka.

Díla výtvarníka a básníka Jiřího Koláře byla často i jeho komentářem ke světu. Od poloviny čtyřicátých let až do závěru svého života v roce 2002 tak svými kolážemi vytvořil jakýsi „orbis pictus“ - svět v obrazech - tehdejší doby. Národní galerie nyní o ní podává zprávu prostřednictvím více než dvou stovek Kolářových děl. Základem výstavy Úšklebek století je cyklus Týdeník 1968, v němž výtvarník komentoval srpnovou okupaci.

Před sto lety zemřeli výtvarníci Gustav Klimt a Egon Schiele a jejich smrtí nastal „konec zlatých časů“. Výstavou se stejným názvem připomíná Národní galerie v Praze ukončení jedné éry. Komorní výstavu sestavila ze svých sbírek. K vidění jsou vedle děl Klimta a Schieleho také další práce vídeňské moderny.

Národní galerie v Praze mění svoji „podobu“. Nový vizuální styl, nové označení a nové logo mají více odpovídat současnosti. Změny se chystá významná galerijní instituce zavádět během roku. Vítězný návrh studia Najbrt, stejně jako další soutěžní návrhy si zájemci mohou do 3. června prohlédnout v Café Jedna ve Veletržním paláci.

Rekonstruovaná historická budova Národního muzea, stejně jako opravená Státní opera se veřejnosti plně otevřou během příštího roku. Potvrdil to premiér v demisi Andrej Babiš, který se v pondělí vydal na kontrolní den v příspěvkových organizacích ministerstva kultury. Kromě Národního muzea a Státní opery společně se šéfem resortu Iljou Šmídem navštívil i Novou scénu Národního divadla. Tu rekonstrukce teprve čeká. Oba politici zjišťovali také plány Národní galerie a Národního památkového ústavu, do jehož užívání nově přejde opuštěný komplex Invalidovny.  Podle Babiše není s investicemi do těchto kulturních institucí důvod otálet.

V Londýně v úterý na aukční výstavě představili uměleckou sbírku Peggy a Davida Rockefellerových, která by v květnové dražbě mohla vynést v přepočtu více než 10 miliard korun. Už na konci února se budou za desítky milionů korun dražit také obrazy českého malíře Františka Kupky.

Národní galerie v Praze se nebude znovu dovolávat k Nejvyššímu soudu v případě sporu o gotický obraz Madony z Veveří. Kauza, která začala v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi, by tak měla definitivně skončit. V březnu rozhodl odvolací soud o tom, že desková malba ze 14. století patří církvi.

Bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák se nechce omlouvat svému nástupci Jiřímu Fajtovi za tvrzení, že Fajt instituci v minulosti zruinoval. Knížáka sice k omluvě v listopadu pravomocně odsoudil soud, někdejší správce českého výtvarného dědictví ale nyní proti rozsudku podal dovolání.

Deskový gotický obraz Madony z Veveří patří katolické církvi. Pravomocně o tom rozhodl pražský městský soud, ke kterému se spor o sakrální malbu vrátil po dovolání Národní galerie. Ta obraz držela ve sbírkách českého středověkého umění až do majetkového vypořádání mezi státem a církvemi.

Na sbírky Národní galerie bude opět možné jít se podívat až v úterý. Informaci přinesl Český rozhlas Plus. Trvá spor mezi vedením galerie a bezpečnostní agenturou ABAS, která vypověděla smlouvu na hlídání objektů NG, načež galerie uzavřela všechny své objekty. Podle bývalého ředitele galerie Milana Knížáka by kvůli tomu měl skončit jak současný ředitel Jiří Fajt, tak i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák se musí omluvit svému nástupci Jiřímu Fajtovi za tvrzení, že Fajt instituci v minulosti zruinoval. Pravomocně tak rozhodl pražský vrchní soud. Původně stanovil, že Fajt na omluvu nárok nemá, kunsthistorika se však následně zastal Nejvyšší soud s tím, že verdikt nebyl dostatečně odůvodněný.