V Londýně v úterý na aukční výstavě představili uměleckou sbírku Peggy a Davida Rockefellerových, která by v květnové dražbě mohla vynést v přepočtu více než 10 miliard korun. Už na konci února se budou za desítky milionů korun dražit také obrazy českého malíře Františka Kupky.
Trh s uměním čeká zemětřesení. Po smrti Davida Rockefellera je na prodej jeho sbírka
Ve slavné sbírce Rockefellerových jsou zastoupena díla Clauda Moneta, Pabla Picassa nebo Paula Gauguina. Některé obrazy byly veřejnosti skryté desítky let. Po loňské smrti amerického bankéře, průmyslníka a filantropa Davida Rockefellera ale bohatí kupci dostali jedinečnou příležitost.
Muž, který prodal Spasitele
„Světový trh s uměním nemluví o ničem jiném než o sbírce Peggy a Davida Rockefellerových. Na 2000 předmětů má v dražbě vynést historicky rekordní sumu, která půjde na charitu,“ informuje z Londýna zahraniční zpravodaj České televize Bohumil Vostal.
Unikátní sbírka, která by v květnové aukci mohla vynést v přepočtu více než 10 miliard korun, bude dražit stejný licitátor, který v loňském roce za 9,8 miliardy korun prodal zatím nejdražší umělecké dílo v dějinách, obraz Spasitel světa od Leonarda da Vinciho.
„Očekávám, že v květnu budu mít znovu příležitost prodat nejdražší sbírku, jaká kdy byla na aukčním trhu. Spím docela dobře. Aukce už dělám dlouho. Je to vážně vzrušující a opravdovým vrcholem kariéry pro každého specialistu na umění,“ těší se na rekordní dražbu globální prezident aukční síně Christie's Jussi Pylkkänen.
Docela jiný příběh
„Je smutné vidět, že tyto věci půjdou pryč. Máte k nim po nějaké době osobní vztah. Ale David Rockeffeller vždy říkal, že on byl jen dočasným správcem,“ uvedl Peter Johnson, rodinný archivář Rockefellerových, který s americkým miliardářem pracoval po třicet let. Kromě psaní projevů pro něj sestavoval právě katalog uměleckých předmětů.
Jméno Rockefeller se stalo jakýmsi symbolem amerického kapitalismu, odkazuje také na slavný mrakodrap v New Yorku. Příběh sbírky ale ukazuje, že od počátku byla určena k tomu, aby po smrti manželů sloužila dobročinným účelům. „Rockefellerova rodina má a měla za to, že s obřím bohatstvím přichází také určité povinnosti,“ říká kurátor Jonathan Rendell.
„Obrázek, který jsem měl v hlavě předtím, než jsem pro Rockefellerovy začal pracovat, byl ten, že jsou to zlí kapitalisté, nebezpeční lidé, před kterými se musíme chránit. Ten příběh je ale, jak víte, mnohem komplikovanější a docela jiný,“ doplňuje rodinný archivář Peter Johnson.
Londýn bude dražit i Kupku
V Londýně byla v úterý představena také díla českého malíře Františka Kupky (1871 až 1957), která půjdou vůbec poprvé do dražby už na konci února. Aukce zřejmě potvrdí pozici proslulého průkopníka abstrakce coby nejdražšího českého umělce.
Do dražby, naplánované na 27. a 28. února, půjdou celkem čtyři Kupkova díla, z toho dva oleje z období, kdy se umělec dal na cestu zcela abstraktní malby. Podle odborníků jsou právě za tyto obrazy sběratelé a investoři ochotni zaplatit nejvyšší ceny.
Nejvyšší ceny dosáhne patrně Kupkův obraz Série C III, Elevace (1935 až 1938), jehož hodnotu aukční dům odhaduje na 14 až 20 milionů korun. „Já samozřejmě jako Češka věřím tomu, že Kupka je pořád nedoceněný umělec, takže doufám, že vynese více, než jsou ty odhadní ceny,“ říká specialistka na impresionismus a modernu Anna Povejšilová, která má v Londýně na starost oceňování děl nebo přípravu katalogů.
Zatímco globální rekord patří zmíněnému Spasiteli světa, rekord českých aukcí výtvarného umění drží od roku 2016 právě Kupka, jeho abstraktní obraz Serie C I. (Protihodnoty) se na aukci společnosti Adolf Loos Apartment and Gallery prodal za 62 milionů korun.
Druhé místo patří jinému Kupkovu dílu Tvar modré, které stejná společnost prodala v roce 2012 za 57,4 milionu korun. Třetí místo drží s cenou 37,7 milionu korun olej Oskara Kokoschky s názvem Žáby. Na čtvrtém místě se pak nachází obraz Šero v pralese od Toyen.
Největší retrospektiva
Kromě londýnské aukce čekají letos obrazy Františka Kupky také významné výstavy. První začíná 21. března v Paříži. Retrospektivu tam připravují skoro třicet let od té poslední, tehdy se konala v pařížském muzeu moderního umění. Letos ji hostí Grand Palais a podílí se na ní pražská Národní galerie, pařížské Centrum Pompidou nebo Ateneum v Helsinkách.
Výstava potrvá do konce července. Expozice se pak v září přestěhuje do Prahy a ve Valdštejnské jízdárně představí Kupku od jeho raných děl z konce devatenáctého století až po klíčová pozdní abstraktní díla. „František Kupka tady bude prezentován na asi 150 pracích, takže to bude největší retrospektiva Františka Kupky, jaká se vůbec kdy konala,“ upozorňuje ředitel Národní galerie Jiří Fajt.