Nová budova Národní galerie nebude. Babiš už na sporném pozemku pod Hradem stavět nechce

Vláda už neplánuje novou budovu Národní galerie v Praze u stanice metra Hradčanská. Pozemky jsou zatížené spornou smlouvou, o které opakovaně informovali Reportéři ČT. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek uvedl, že s pozemky se pro toto využití už nepočítá a nepočítá se ani s případnou stavbou nové budovy galerie.

Jako možné místo pro novou budovu Národní galerie pozemek u stanice metra Hradčanská a poblíž dejvického nádraží zmiňovali premiér Babiš, ředitel galerie Jiří Fajt i ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Babiš však nyní oznámil, že tento projekt už není v plánu.

„Jediný projekt, který je na stole, je rekonstrukce Národního galerie (Veletržního paláce), protože je to taky památka. S žádnou jinou alternativou se nepočítá,“ řekl Babiš po jednání v Národní galerii, které se týkalo její spolupráce s pařížským Centre Pompidou.

„Nejsou to pozemkové problémy,“ odpověděl Babiš na dotaz, zda komplikovaná situace na pozemcích u stanice Hradčanská vedla k rozhodnutí od záměru stavby pro Národní galerii ustoupit. Rekonstrukce Veletržního paláce má podle něj přednost, protože budova je významnou památkou a opravy potřebuje.

Pozemek v Dejvicích patří z velké části Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), která podepsala smlouvu o budoucím prodeji pozemků s developerskou společností Amádeus Real. V registru smluv je uvedena cena 283 milionů korun, podle některých expertů se však cena pozemků pohybuje až kolem miliardy korun. SŽDC říká, že smlouva byla uzavřena předčasně a hledá cestu, jak od ní odstoupit.

Babiš chce pro Prahu pobočku Centre Pompidou

Premiér současně uvedl, že chce pro Prahu získat licenci jedné z nejslavnějších světových galerijních institucí, pařížského Centre Pompidou. O spolupráci této instituce s Národní galerií jednal s prezidentem Centre Pompidou Sergem Lasvignesem a také ředitelem Národní galerie Fajtem. Prvním krokem je podle Babiše memorandum o spolupráci, které by mohlo být uzavřeno do května.

Lasvignes si v pátek prohlédl Veletržní palác, který by po plánované rekonstrukci měl být hlavním sídlem Národní galerie. Lidé z vedení galerie ho provedli především sbírkami moderního českého umění a představili mu také francouzskou sbírku s díly slavných francouzských modernistů zakoupenou českým státem za první republiky.

Nahrávám video

„Pokračujeme v projektu, který vznikl při návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona 26. října 2018 v rámci oslav stého výročí vzniku Československa,“ připomněl Babiš. Tehdy podle něj vznikla myšlenka spolupráce s Centre Pompidou.

„Centre Pompidou je dneska značka a veškerá muzea na světě usilují o spolupráci a získání té značky,“ zdůraznil Babiš. Se Sergem Lasvignesem jednal už loni v listopadu v Paříži. 

Projekt spolupráce s Centre Pompidou je podle Babiše důležitý pro Národní galerii i pro českou kulturu a její zviditelnění ve světě. „Chceme spolupracovat dlouhodobě. Praha by se mohla stát, když to dobře dopadne, centrem a propojením mezi zeměmi V4 a Francií,“ uvedl.

Národní galerie pod vedením Fajta s Centre Pompidou již spolupracuje, jedním z výsledků byla například loňská výstava Františka Kupky. Partnerství, které se nyní vyjednává, zakotvuje ještě užší spolupráci. Mělo by umožnit prezentaci pařížských sbírek v Praze i možnost vystavování českého umění ve Francii. První prezentací sbírek Centre Pompidou v Národní galerii bude podle Fajta výstava v Salmovském paláci v roce 2021, která představí asi šest desítek pařížských „highlightů“.

„Přistoupili jsme k tomu – a je to i v intencích vize Národní galerie – že se nebudeme soustřeďovat jen na území České republiky, ale budeme se snažit stát se referenční institucí pro celý region středovýchodní Evropy. To ostatně od nás francouzská strana očekává,“ komentoval to Fajt.

Pobočka Centre Pompidou, o jejímž možném zřízení v Praze Babiš mluví, je od roku 2010 ve francouzských Metách jako Centre Pompidou-Metz, od roku 2015 je pobočka také ve španělské Malaze. Ta za licenci slavné značky platí francouzské centrále přes milion eur ročně.

Zájem o úzkou spolupráci s Centre Pompidou je ve světě značný. Během své loňské návštěvy Číny oznámil Macron, že se letos otevře další pobočka v Šanghaji. Projektu předcházelo pětileté vyjednávání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 12 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 18 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 21 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...