Nová budova Národní galerie nebude. Babiš už na sporném pozemku pod Hradem stavět nechce

Vláda už neplánuje novou budovu Národní galerie v Praze u stanice metra Hradčanská. Pozemky jsou zatížené spornou smlouvou, o které opakovaně informovali Reportéři ČT. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek uvedl, že s pozemky se pro toto využití už nepočítá a nepočítá se ani s případnou stavbou nové budovy galerie.

Jako možné místo pro novou budovu Národní galerie pozemek u stanice metra Hradčanská a poblíž dejvického nádraží zmiňovali premiér Babiš, ředitel galerie Jiří Fajt i ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Babiš však nyní oznámil, že tento projekt už není v plánu.

„Jediný projekt, který je na stole, je rekonstrukce Národního galerie (Veletržního paláce), protože je to taky památka. S žádnou jinou alternativou se nepočítá,“ řekl Babiš po jednání v Národní galerii, které se týkalo její spolupráce s pařížským Centre Pompidou.

„Nejsou to pozemkové problémy,“ odpověděl Babiš na dotaz, zda komplikovaná situace na pozemcích u stanice Hradčanská vedla k rozhodnutí od záměru stavby pro Národní galerii ustoupit. Rekonstrukce Veletržního paláce má podle něj přednost, protože budova je významnou památkou a opravy potřebuje.

Pozemek v Dejvicích patří z velké části Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), která podepsala smlouvu o budoucím prodeji pozemků s developerskou společností Amádeus Real. V registru smluv je uvedena cena 283 milionů korun, podle některých expertů se však cena pozemků pohybuje až kolem miliardy korun. SŽDC říká, že smlouva byla uzavřena předčasně a hledá cestu, jak od ní odstoupit.

Babiš chce pro Prahu pobočku Centre Pompidou

Premiér současně uvedl, že chce pro Prahu získat licenci jedné z nejslavnějších světových galerijních institucí, pařížského Centre Pompidou. O spolupráci této instituce s Národní galerií jednal s prezidentem Centre Pompidou Sergem Lasvignesem a také ředitelem Národní galerie Fajtem. Prvním krokem je podle Babiše memorandum o spolupráci, které by mohlo být uzavřeno do května.

Lasvignes si v pátek prohlédl Veletržní palác, který by po plánované rekonstrukci měl být hlavním sídlem Národní galerie. Lidé z vedení galerie ho provedli především sbírkami moderního českého umění a představili mu také francouzskou sbírku s díly slavných francouzských modernistů zakoupenou českým státem za první republiky.

Nahrávám video

„Pokračujeme v projektu, který vznikl při návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona 26. října 2018 v rámci oslav stého výročí vzniku Československa,“ připomněl Babiš. Tehdy podle něj vznikla myšlenka spolupráce s Centre Pompidou.

„Centre Pompidou je dneska značka a veškerá muzea na světě usilují o spolupráci a získání té značky,“ zdůraznil Babiš. Se Sergem Lasvignesem jednal už loni v listopadu v Paříži. 

Projekt spolupráce s Centre Pompidou je podle Babiše důležitý pro Národní galerii i pro českou kulturu a její zviditelnění ve světě. „Chceme spolupracovat dlouhodobě. Praha by se mohla stát, když to dobře dopadne, centrem a propojením mezi zeměmi V4 a Francií,“ uvedl.

Národní galerie pod vedením Fajta s Centre Pompidou již spolupracuje, jedním z výsledků byla například loňská výstava Františka Kupky. Partnerství, které se nyní vyjednává, zakotvuje ještě užší spolupráci. Mělo by umožnit prezentaci pařížských sbírek v Praze i možnost vystavování českého umění ve Francii. První prezentací sbírek Centre Pompidou v Národní galerii bude podle Fajta výstava v Salmovském paláci v roce 2021, která představí asi šest desítek pařížských „highlightů“.

„Přistoupili jsme k tomu – a je to i v intencích vize Národní galerie – že se nebudeme soustřeďovat jen na území České republiky, ale budeme se snažit stát se referenční institucí pro celý region středovýchodní Evropy. To ostatně od nás francouzská strana očekává,“ komentoval to Fajt.

Pobočka Centre Pompidou, o jejímž možném zřízení v Praze Babiš mluví, je od roku 2010 ve francouzských Metách jako Centre Pompidou-Metz, od roku 2015 je pobočka také ve španělské Malaze. Ta za licenci slavné značky platí francouzské centrále přes milion eur ročně.

Zájem o úzkou spolupráci s Centre Pompidou je ve světě značný. Během své loňské návštěvy Číny oznámil Macron, že se letos otevře další pobočka v Šanghaji. Projektu předcházelo pětileté vyjednávání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 13 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled