Nová budova Národní galerie nebude. Babiš už na sporném pozemku pod Hradem stavět nechce

Vláda už neplánuje novou budovu Národní galerie v Praze u stanice metra Hradčanská. Pozemky jsou zatížené spornou smlouvou, o které opakovaně informovali Reportéři ČT. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek uvedl, že s pozemky se pro toto využití už nepočítá a nepočítá se ani s případnou stavbou nové budovy galerie.

Jako možné místo pro novou budovu Národní galerie pozemek u stanice metra Hradčanská a poblíž dejvického nádraží zmiňovali premiér Babiš, ředitel galerie Jiří Fajt i ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Babiš však nyní oznámil, že tento projekt už není v plánu.

„Jediný projekt, který je na stole, je rekonstrukce Národního galerie (Veletržního paláce), protože je to taky památka. S žádnou jinou alternativou se nepočítá,“ řekl Babiš po jednání v Národní galerii, které se týkalo její spolupráce s pařížským Centre Pompidou.

„Nejsou to pozemkové problémy,“ odpověděl Babiš na dotaz, zda komplikovaná situace na pozemcích u stanice Hradčanská vedla k rozhodnutí od záměru stavby pro Národní galerii ustoupit. Rekonstrukce Veletržního paláce má podle něj přednost, protože budova je významnou památkou a opravy potřebuje.

Pozemek v Dejvicích patří z velké části Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), která podepsala smlouvu o budoucím prodeji pozemků s developerskou společností Amádeus Real. V registru smluv je uvedena cena 283 milionů korun, podle některých expertů se však cena pozemků pohybuje až kolem miliardy korun. SŽDC říká, že smlouva byla uzavřena předčasně a hledá cestu, jak od ní odstoupit.

Babiš chce pro Prahu pobočku Centre Pompidou

Premiér současně uvedl, že chce pro Prahu získat licenci jedné z nejslavnějších světových galerijních institucí, pařížského Centre Pompidou. O spolupráci této instituce s Národní galerií jednal s prezidentem Centre Pompidou Sergem Lasvignesem a také ředitelem Národní galerie Fajtem. Prvním krokem je podle Babiše memorandum o spolupráci, které by mohlo být uzavřeno do května.

Lasvignes si v pátek prohlédl Veletržní palác, který by po plánované rekonstrukci měl být hlavním sídlem Národní galerie. Lidé z vedení galerie ho provedli především sbírkami moderního českého umění a představili mu také francouzskou sbírku s díly slavných francouzských modernistů zakoupenou českým státem za první republiky.

Nahrávám video
Andrej Babiš a Jiří Fajt o spolupráci se Centre Pompidou
Zdroj: ČT24

„Pokračujeme v projektu, který vznikl při návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona 26. října 2018 v rámci oslav stého výročí vzniku Československa,“ připomněl Babiš. Tehdy podle něj vznikla myšlenka spolupráce s Centre Pompidou.

„Centre Pompidou je dneska značka a veškerá muzea na světě usilují o spolupráci a získání té značky,“ zdůraznil Babiš. Se Sergem Lasvignesem jednal už loni v listopadu v Paříži. 

Projekt spolupráce s Centre Pompidou je podle Babiše důležitý pro Národní galerii i pro českou kulturu a její zviditelnění ve světě. „Chceme spolupracovat dlouhodobě. Praha by se mohla stát, když to dobře dopadne, centrem a propojením mezi zeměmi V4 a Francií,“ uvedl.

Národní galerie pod vedením Fajta s Centre Pompidou již spolupracuje, jedním z výsledků byla například loňská výstava Františka Kupky. Partnerství, které se nyní vyjednává, zakotvuje ještě užší spolupráci. Mělo by umožnit prezentaci pařížských sbírek v Praze i možnost vystavování českého umění ve Francii. První prezentací sbírek Centre Pompidou v Národní galerii bude podle Fajta výstava v Salmovském paláci v roce 2021, která představí asi šest desítek pařížských „highlightů“.

„Přistoupili jsme k tomu – a je to i v intencích vize Národní galerie – že se nebudeme soustřeďovat jen na území České republiky, ale budeme se snažit stát se referenční institucí pro celý region středovýchodní Evropy. To ostatně od nás francouzská strana očekává,“ komentoval to Fajt.

Pobočka Centre Pompidou, o jejímž možném zřízení v Praze Babiš mluví, je od roku 2010 ve francouzských Metách jako Centre Pompidou-Metz, od roku 2015 je pobočka také ve španělské Malaze. Ta za licenci slavné značky platí francouzské centrále přes milion eur ročně.

Zájem o úzkou spolupráci s Centre Pompidou je ve světě značný. Během své loňské návštěvy Číny oznámil Macron, že se letos otevře další pobočka v Šanghaji. Projektu předcházelo pětileté vyjednávání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
před 5 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 13 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...