Před sto lety zemřeli výtvarníci Gustav Klimt a Egon Schiele a jejich smrtí nastal „konec zlatých časů“. Výstavou se stejným názvem připomíná Národní galerie v Praze ukončení jedné éry. Komorní výstavu sestavila ze svých sbírek. K vidění jsou vedle děl Klimta a Schieleho také další práce vídeňské moderny.
Klimt a Schiele vzpomínají v Národní galerii na vídeňské zlaté časy
Vedle souboru kreseb vlastní Národní galerie pouze dva obrazy od Gustava Klimta: Vodní zámek a Panna. Druhý z nich je jedním z mála velkoformátových děl tohoto nejvýznamnějšího představitele vídeňské secese. Zkoumá vztah krásy a pomíjivosti, mládí a smrtelnosti. Národní galerie, tehdy ještě pod jménem Moderní galerie, zakoupila Pannu do svých sbírek v roce 1914, rok po vzniku obrazu.
Děl Egona Schieleho by se ve sbírkách NG našlo více. Vystaveno je například Mrtvé město z roku 1911, jeden z prvních Schieleho obrazů, na nichž zobrazil Český Krumlov. Rodné město jeho matky a místo, kde sám několik let působil. „Jakkoli je formátově menší, předznamenává díla, která jsou dnes rozptýlena po světových galeriích,“ upozorňuje v souvislosti s tímto obrazem kurátor Otto M. Urban.
Mrtvé město, stejně jako Schieleho známé Zátiší s květinami, se do galerijních sbírek dostalo z pozůstalosti po sochaři Janu Štursovi, který oba obrazy zakoupil přímo od autora. Součástí výstavy je mimo jiné i notoricky známá Schieleho kresba a zároveň jedno z nejčastěji reprodukovaných děl - Edith z roku 1917.
Atmosféra vídeňské moderny
Národní galerie uvádí výstavou návštěvníky do umělecké a společenské atmosféry přelomu devatenáctého a dvacátého století. Z vídeňské moderny představuje třeba také studie klíčových staveb architekta Josefa Hoffmanna a především pak kresby a grafiky dalších výtvarníků: Alfreda Kubina, Oskara Kokoschky či Richarda Teschnera. „Jedním - můžeme dokonce říct - z objevů pro širší veřejnost i řadu odborníků jsou práce Karla Otto Czeschky,“ upozorňuje kurátor.
Národní galerie vystavuje díla Schieleho a Klimta (zdroj: ČT24)
Konec zlatých časů potrvá jen do poloviny července s ohledem na množství prací na papíře, jejich vystavení je kvůli zvláštním požadavkům na světlo a vlhkost časově omezeno.
Komorní soubor sto padesáti prací dočasně ve Veletržním paláci nahrazuje obrazy Františka Kupky, které Národní galerie zapůjčila na Kupkovu aktuální retrospektivu do pařížského Grand Palais. Na podzim se pak přesune do pražské Valdštejnské jízdárny.