Klimt a Schiele vzpomínají v Národní galerii na vídeňské zlaté časy

Před sto lety zemřeli výtvarníci Gustav Klimt a Egon Schiele a jejich smrtí nastal „konec zlatých časů“. Výstavou se stejným názvem připomíná Národní galerie v Praze ukončení jedné éry. Komorní výstavu sestavila ze svých sbírek. K vidění jsou vedle děl Klimta a Schieleho také další práce vídeňské moderny.

Vedle souboru kreseb vlastní Národní galerie pouze dva obrazy od Gustava Klimta: Vodní zámek a Panna. Druhý z nich je jedním z mála velkoformátových děl tohoto nejvýznamnějšího představitele vídeňské secese. Zkoumá vztah krásy a pomíjivosti, mládí a smrtelnosti. Národní galerie, tehdy ještě pod jménem Moderní galerie, zakoupila Pannu do svých sbírek v roce 1914, rok po vzniku obrazu.  

Děl Egona Schieleho by se ve sbírkách NG našlo více. Vystaveno je například Mrtvé město z roku 1911, jeden z prvních Schieleho obrazů, na nichž zobrazil Český Krumlov. Rodné město jeho matky a místo, kde sám několik let působil. „Jakkoli je formátově menší, předznamenává díla, která jsou dnes rozptýlena po světových galeriích,“ upozorňuje v souvislosti s tímto obrazem kurátor Otto M. Urban.  

Mrtvé město, stejně jako Schieleho známé Zátiší s květinami, se do galerijních sbírek dostalo z pozůstalosti po sochaři Janu Štursovi, který oba obrazy zakoupil přímo od autora. Součástí výstavy je mimo jiné i notoricky známá Schieleho kresba a zároveň jedno z nejčastěji reprodukovaných děl - Edith z roku 1917.

Atmosféra vídeňské moderny

Národní galerie uvádí výstavou návštěvníky do umělecké a společenské atmosféry přelomu devatenáctého a dvacátého století. Z vídeňské moderny představuje třeba také studie klíčových staveb architekta Josefa Hoffmanna a především pak kresby a grafiky dalších výtvarníků: Alfreda Kubina, Oskara Kokoschky či Richarda Teschnera. „Jedním - můžeme dokonce říct - z objevů pro širší veřejnost i řadu odborníků jsou práce Karla Otto Czeschky,“ upozorňuje kurátor.

3 minuty
Národní galerie vystavuje díla Schieleho a Klimta
Zdroj: ČT24

Konec zlatých časů potrvá jen do poloviny července s ohledem na množství prací na papíře, jejich vystavení je kvůli zvláštním požadavkům na světlo a vlhkost časově omezeno. 

Komorní soubor sto padesáti prací dočasně ve Veletržním paláci nahrazuje obrazy Františka Kupky, které Národní galerie zapůjčila na Kupkovu aktuální retrospektivu do pařížského Grand Palais. Na podzim se pak přesune do pražské Valdštejnské jízdárny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...