Klimt a Schiele vzpomínají v Národní galerii na vídeňské zlaté časy

Před sto lety zemřeli výtvarníci Gustav Klimt a Egon Schiele a jejich smrtí nastal „konec zlatých časů“. Výstavou se stejným názvem připomíná Národní galerie v Praze ukončení jedné éry. Komorní výstavu sestavila ze svých sbírek. K vidění jsou vedle děl Klimta a Schieleho také další práce vídeňské moderny.

Vedle souboru kreseb vlastní Národní galerie pouze dva obrazy od Gustava Klimta: Vodní zámek a Panna. Druhý z nich je jedním z mála velkoformátových děl tohoto nejvýznamnějšího představitele vídeňské secese. Zkoumá vztah krásy a pomíjivosti, mládí a smrtelnosti. Národní galerie, tehdy ještě pod jménem Moderní galerie, zakoupila Pannu do svých sbírek v roce 1914, rok po vzniku obrazu.  

Děl Egona Schieleho by se ve sbírkách NG našlo více. Vystaveno je například Mrtvé město z roku 1911, jeden z prvních Schieleho obrazů, na nichž zobrazil Český Krumlov. Rodné město jeho matky a místo, kde sám několik let působil. „Jakkoli je formátově menší, předznamenává díla, která jsou dnes rozptýlena po světových galeriích,“ upozorňuje v souvislosti s tímto obrazem kurátor Otto M. Urban.  

Mrtvé město, stejně jako Schieleho známé Zátiší s květinami, se do galerijních sbírek dostalo z pozůstalosti po sochaři Janu Štursovi, který oba obrazy zakoupil přímo od autora. Součástí výstavy je mimo jiné i notoricky známá Schieleho kresba a zároveň jedno z nejčastěji reprodukovaných děl - Edith z roku 1917.

Atmosféra vídeňské moderny

Národní galerie uvádí výstavou návštěvníky do umělecké a společenské atmosféry přelomu devatenáctého a dvacátého století. Z vídeňské moderny představuje třeba také studie klíčových staveb architekta Josefa Hoffmanna a především pak kresby a grafiky dalších výtvarníků: Alfreda Kubina, Oskara Kokoschky či Richarda Teschnera. „Jedním - můžeme dokonce říct - z objevů pro širší veřejnost i řadu odborníků jsou práce Karla Otto Czeschky,“ upozorňuje kurátor.

Nahrávám video

Konec zlatých časů potrvá jen do poloviny července s ohledem na množství prací na papíře, jejich vystavení je kvůli zvláštním požadavkům na světlo a vlhkost časově omezeno. 

Komorní soubor sto padesáti prací dočasně ve Veletržním paláci nahrazuje obrazy Františka Kupky, které Národní galerie zapůjčila na Kupkovu aktuální retrospektivu do pařížského Grand Palais. Na podzim se pak přesune do pražské Valdštejnské jízdárny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 7 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 8 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 12 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 19 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled