Klimt a Schiele vzpomínají v Národní galerii na vídeňské zlaté časy

Před sto lety zemřeli výtvarníci Gustav Klimt a Egon Schiele a jejich smrtí nastal „konec zlatých časů“. Výstavou se stejným názvem připomíná Národní galerie v Praze ukončení jedné éry. Komorní výstavu sestavila ze svých sbírek. K vidění jsou vedle děl Klimta a Schieleho také další práce vídeňské moderny.

Vedle souboru kreseb vlastní Národní galerie pouze dva obrazy od Gustava Klimta: Vodní zámek a Panna. Druhý z nich je jedním z mála velkoformátových děl tohoto nejvýznamnějšího představitele vídeňské secese. Zkoumá vztah krásy a pomíjivosti, mládí a smrtelnosti. Národní galerie, tehdy ještě pod jménem Moderní galerie, zakoupila Pannu do svých sbírek v roce 1914, rok po vzniku obrazu.  

Děl Egona Schieleho by se ve sbírkách NG našlo více. Vystaveno je například Mrtvé město z roku 1911, jeden z prvních Schieleho obrazů, na nichž zobrazil Český Krumlov. Rodné město jeho matky a místo, kde sám několik let působil. „Jakkoli je formátově menší, předznamenává díla, která jsou dnes rozptýlena po světových galeriích,“ upozorňuje v souvislosti s tímto obrazem kurátor Otto M. Urban.  

Mrtvé město, stejně jako Schieleho známé Zátiší s květinami, se do galerijních sbírek dostalo z pozůstalosti po sochaři Janu Štursovi, který oba obrazy zakoupil přímo od autora. Součástí výstavy je mimo jiné i notoricky známá Schieleho kresba a zároveň jedno z nejčastěji reprodukovaných děl - Edith z roku 1917.

Atmosféra vídeňské moderny

Národní galerie uvádí výstavou návštěvníky do umělecké a společenské atmosféry přelomu devatenáctého a dvacátého století. Z vídeňské moderny představuje třeba také studie klíčových staveb architekta Josefa Hoffmanna a především pak kresby a grafiky dalších výtvarníků: Alfreda Kubina, Oskara Kokoschky či Richarda Teschnera. „Jedním - můžeme dokonce říct - z objevů pro širší veřejnost i řadu odborníků jsou práce Karla Otto Czeschky,“ upozorňuje kurátor.

Nahrávám video
Národní galerie vystavuje díla Schieleho a Klimta
Zdroj: ČT24

Konec zlatých časů potrvá jen do poloviny července s ohledem na množství prací na papíře, jejich vystavení je kvůli zvláštním požadavkům na světlo a vlhkost časově omezeno. 

Komorní soubor sto padesáti prací dočasně ve Veletržním paláci nahrazuje obrazy Františka Kupky, které Národní galerie zapůjčila na Kupkovu aktuální retrospektivu do pařížského Grand Palais. Na podzim se pak přesune do pražské Valdštejnské jízdárny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
před 4 hhodinami

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 7 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 9 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
včera v 11:49

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
včera v 11:06

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...