Jeho díla se prodávají za desítky milionů korun, často boří české aukční rekordy. Ve Francii, kde František Kupka strávil většinu života, je ale relativně neznámý. Změnit by to mohla rozsáhlá pařížská retrospektiva jeho díla, která představuje na tři sta pláten vizionáře moderního umění. Na podzim se výstava z galerie Grand Palais přesune do pražské Valdštejnské jízdárny.
V roce 1912 jako první umělec v historii představil pařížskému publiku zcela nefigurativní malbu. Teď se obraz Amorfa nebo též Dvoubarevná fuga do Paříže dočasně vrátil z pražské Národní galerie, aby František Kupka našel ve Francii místo, které mu podle kurátorů po právu náleží. Přestože byl první, zatím ho zastiňují jiní podobně založení malíři.
Průkopník ve stínu
„Stalo se, že František Kupka je méně známý než ostatní průkopníci nefigurativního umění Vasilij Kandinskij nebo Kazimir Malevič,“ říká kurátorka Markéta Theinhardt.
Změnit to má výstava s podtitulem „průkopník abstrakce“, která je od středy až do konce července k vidění v pařížské galerii Grand Palais. Na 300 exponátů má „vrátit umělci život a poodhalit jeho angažovanou a jedinečnou osobnost“, uvádí autoři expozice.
Na sestavení retrospektivní výstavy spolupracovaly Národní galerie v Praze, francouzské Centre Pompidou a Ateneum Art Museum v Helsinkách. Figurují v ní kromě děl z českých a francouzských sbírek také práce z newyorského Guggenheimova muzea nebo vídeňské Albertiny.
V září se pařížská výstava přesune do pražské Valdštejnské jízdárny. V obměněné podobě tam bude k vidění do 20. ledna, načež se přestěhuje do Helsinek, kde ji budou zájemci moci zhlédnout příští jaro.
Současně konceptuální
Retrospektiva je rozdělená do pěti sekcí, které mapují Kupkovu dráhu od počátků ovlivněných symbolismem přes přechod k abstrakci v roce 1912 až k posledním obrazům z padesátých let. Práce na papíře mají zase představit Kupku jako satirického kreslíře a znamenitého ilustrátora, umělce se zájmem o filozofii, antiku, náboženství i vědu.
Podle autorky výstavy Kupka své dílo vždy intenzivně promýšlel. „Všechno vycházelo z hlubokých úvah o umění a myslím, že právě ta konceptuálnost může dnes na Kupkovi přitahovat,“ uvažuje Markéta Theinhardt. Podle kurátorky je takový postoj blízký řadě současných malířů a výstava by tedy mohla vyvolat nový zájem o umělce, který měl rád obě své vlasti.
Bojoval po boku Francouzů, uniformy navrhl pro Československo
František Kupka se narodil roku 1871 v Opočnu na severovýchodě Čech, ale převážnou část života strávil ve Francii, kde také v roce 1957 zemřel. Za to, že po boku Francouzů bojoval v první světové válce, obdržel Řád čestné legie. Ve stejné době navrhl i uniformy pro vojáky nově vznikajícího Československa. Po návratu z fronty v Paříži založil takzvanou Českou kolonii a přednášel tam československým stipendistům.
Po válce byl také jmenován profesorem pražské Akademie výtvarných umění (AVU), na níž přednášel v roce 1920. Většinu života ale strávil na pařížském předměstí Puteaux, pochován je na hřbitově Pere-Lachaise.
Dnes František Kupka platí za nejlépe prodávaného českého umělce. Nejdráže se zatím prodal jeho obraz Vzlet, a to v roce 2016 ve Stockholmu za v přepočtu 68,7 milionu korun. Série C I. (Protihodnoty) a Tvar modré prodané za 62, respektive 57,4 milionu pak drží první dvě místa v historických tabulkách aukcí konaných v Česku.
