Ministr kultury navštívil s premiérem „své“ budovy. Investovat do nich chtějí miliardy

Nahrávám video
Tisková konference Ilji Šmída a Andreje Babiše k investicím do kultury
Zdroj: ČT24

Rekonstruovaná historická budova Národního muzea, stejně jako opravená Státní opera se veřejnosti plně otevřou během příštího roku. Potvrdil to premiér v demisi Andrej Babiš, který se v pondělí vydal na kontrolní den v příspěvkových organizacích ministerstva kultury. Kromě Národního muzea a Státní opery společně se šéfem resortu Iljou Šmídem navštívil i Novou scénu Národního divadla. Tu rekonstrukce teprve čeká. Oba politici zjišťovali také plány Národní galerie a Národního památkového ústavu, do jehož užívání nově přejde opuštěný komplex Invalidovny.  Podle Babiše není s investicemi do těchto kulturních institucí důvod otálet.

„Držíme termín, nic mimořádného se od posledního kontrolního dne nestalo. Návštěvníkům se muzeum otevře 28. října u příležitosti oslav 100 let od vzniku Československa a 200 let od založení Národního muzea,“ uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš. 

K tomuto dni bude historická budova otevřena částečně, v únoru a březnu příštího roku by měly být pro veřejnost otevřeny všechny prostory. V současné době jsou hotovy veškeré těžké práce a rozvody a stavbaře nyní čeká práce na povrchu. Nejsložitější podle Lukeše bude sladit štukatérské a truhlářské práce. Uvedl také, že částka z tendru na obnovení budovy ve výši 1,6 miliardy korun v podstatě platí.

Opravy Státní opery rozšíří zřejmě točna

Generální oprava Národního muzea začala v roce 2015. Z příspěvkových organizací ministerstva kultury se od loňského března rekonstruuje také Státní opera. Dokončení, po němž budou v budově nové zkušebny i opravené prostory pro diváky i jeviště, je plánováno na červen 2019.

Nahrávám video
Události v kultuře: Rekonstrukce státní opery se prodraží
Zdroj: ČT

V řešení je ještě pořízení nové moderní točny místo repasování té stávající. „Řekli jsme si, že chceme-li inscenovat moderní divadlo, měla by se dohodnout ta poslední částka, která je zhruba 150 až 200 milonů korun, aby rekonstrukce nezůstala na poloviční cestě,“ domnívá se Ilja Šmíd.

Nová scéna – konečně moderní divadlo?

Nová scéna Národního divadla rekonstrukci teprve připravuje. Ředitel ND Jan Burian plány na opravy představil Andreji Babišovi a Iljovi Šmídovi. Obnova nejmladší budovy první scény by měla stát zhruba 700 milionů korun, vybudování centrálního skladu a dílen v pražském Karlíně pak zhruba miliardu. 

Rekonstrukce by se neměla týkat architektonické podoby, neboť ta je památkově chráněná, ale provozního využití. „Mělo by se zásadně změnit jeviště i hlediště Nové scény, tak aby tam vznikl nový moderní multifunkční divadelní prostor s použitím technologií, které jsou dnes dostupné,“ přeje si Jan Burian.

Prostor by se tak stal variabilní a umožnil by zde uvádět představení pro 150 i 500 diváků. Zároveň by nová zkušebna mohlou sloužit jako komorní divadelní scéna, která by nahradila scénu v Paláci Kolowrat, již divadlo už nadále nedostalo k využívání.

Nová scéna Národního divadla
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Podotkl, že potřebné částky nejsou tak závratné, aby je nenašel, je ale třeba projekty naplánovat. Vedle rekonstrukcí a oprav hovoří premiér v demisi i o novostavbě na zelené louce, jakési obdobě proslulé budovy opery v Sydney. Je podle něj na místě, aby do takového projektu investovalo hlavní město.

„V budoucnu bychom rádi stavěli i nové objekty, ale v tutu chvíli budeme rádi, když historické objekty budou opraveny tak, aby zářily novotou,“ uvedl k výhledu Ilja Šmíd.

Další na řadě: Invalidovna a Veletržní palác

Plány chtěli politici slyšet i od Národního památkového ústavu, především představy o využití Invalidovny, o jejíž správu projevil NPÚ už dříve zájem. Oznámili, že Invalidovna bude na tuto instituci v nejbližších dnech převedena, podle Andreje Babiše stát najde zhruba jednu miliardu potřebnou na rekonstrukci této památky. NPÚ by rádo většinu budovy postavené v první polovině 18. století zpřístupnil veřejnosti.

Premiér s  ministrem stihli ještě návštěvu Veletržního paláce, který je sídlem Národní galerie. „Už delší dobu chystáme jeho transformaci, kterým by Praha i republika získala důstojného reprezentanta současného a moderního umění,“ připomněl generální ředitel Jiří Fajt. Premiér odhaduje, že přípravy potrvají až dva roky. Ministr Šmíd by si přál, aby nový Veletržní palác přivítal první návštěvníky nejdéle v roce 2028.

Součást investičního plánu

„Národní galerie má projekt zhruba za tři miliardy,“ doplnil Babiš. Podle něj NG, stejně jako Invalidovna a Nová scéna, včetně zázemí v Karlíně, patří k investicím, které je třeba „okamžitě spustit“.

 Seznámení se s plány kulturních institucí je podle premiéra Babiše součástí většího záměru. „Chceme sepsat veškeré investice, nejen státu a různých institucí, ale i krajů a obcí, takový národní investiční plán, a potom se na to budeme dívat a budeme přemýšlet, kde jsou priority. Měl by to být dlouhodobý investiční plán naší země. Není to jen o památkách a infrastruktuře, hlavně nám chybí byty,“ uvedl Babiš, podle něhož „jsme trošku zaspali dobu“. Prostředky na investice je prý připraven vyčlenit už v rozpočtu na rok 2019. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 11 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 16 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 17 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 22 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
18. 3. 2026

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
18. 3. 2026Aktualizováno18. 3. 2026
Načítání...