Už nic nebrání tomu, aby byla Invalidovna v Karlíně převedena na Národní památkový ústav (NPÚ), k tomu také v nejbližších dnech dojde. Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) stát najde zhruba jednu miliardu potřebnou na rekonstrukci památky.
Chátrající Invalidovna se převede památkářům. Dáme na ni miliardu, přitáhneme lidi, slibuje Babiš
Ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková řekla, že ústav plánuje otevření velké části objektu veřejnosti, mělo by to být až 80 procent. Rekonstrukce si podle odhadů vyžádá přibližně miliardu korun. V případě, že se převod zdaří, byla by Invalidovna otevřena veřejnosti letos v létě.
Ministr kultury v demisi Ilja Šmíd uvedl, že v nejbližší době, možná již v úterý, odešle dopis s tímto požadavkem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu sdělila, že od obdržení tohoto dopisu je převod záležitostí několika dnů. „V průběhu příštího týdne to můžeme udělat,“ řekla. „Počítám s tím, že pokud budovu v průběhu měsíce dostaneme do správy, tak na léto už bychom připravili program a otevřeli prostory pro veřejnost,“ uvedla Goryczková.
Babiš: Bude tu živo
Podle Babiše je stát připraven začít „masivně investovat“, což se netýká jen kulturních památek. „Je to i efekt menšinové vlády, že resortismus končí a jsme schopni se nějakým způsobem domluvit,“ řekl Babiš. Peníze na opravu podle něj stát „najde“. „Jsem přesvědčen, že Invalidovna za pět, šest let bude skvělá památka, přitáhne turisty a naše lidi, bude tady život, a to je, myslím, to, co potřebujeme,“ uvedl.
GALERIE
Interiéry pražské Invalidovny jsou impozantní připomínkou zašlé slávy
ÚZSVM chtěl v minulosti barokní budovu vydražit. Její vyvolávací cena přesahovala 630 milionů korun, rekonstrukce byla odhadnuta na více než 940 milionů. Žádný zájemce se ale v srpnu 2016 do dražby nepřihlásil. Poté o Invalidovnu projevil zájem Národní památkový ústav, podle ÚZSVM však nepředložil dostatečně podrobné podklady k budoucímu využití stavby.
Karlínská Invalidovna byla postavena v letech 1731 až 1737 podle plánů slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Patří k významným barokním stavbám. Později patřila armádě, byly v ní i archivy dalších institucí, ale po poničení povodní a přestěhování archivů armáda objekt označila za nepotřebný.
