V podstavci bývalého Stalinova pomníku na Letné nakonec galerie nebude. Praha odstoupila od popisu memoranda s Národní galerií. Veřejnou zakázku na využití opuštěného prostoru plánovala vypsat ještě pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Záměr kritizovalo vedení Prahy 7 i architekti. Podle vyjádření současných radních bude podstavec opraven a využíván jen pro dočasné akce.
„Je to jen podstavec.“ Praha zrušila plány na galerii pod bývalým Stalinovým pomníkem
„Zrušili jsme rozhodnutí bývalého vedení Prahy a upustili od memoranda na základě koaličního programového prohlášení. Všechny tři strany (Piráti, Praha sobě a Spojené síly pro Prahu) se usnesly, že tam nechceme žádnou stálou stavbu. Nejedná se o budovu, stále je to jen podstavec,“ uvedla k rozhodnutí města radní Hana Třeštíková (Praha sobě).
Národní galerii podle ředitele Jiřího Fajta změna nepřekvapila. Galerie je prý nadále připravena městu s kulturními akcemi pomoci. „S novým vedením Prahy jsme se o tom bavili. Vůbec netrvám na tom, že tam bude Národní galerie. My jsme podávali pomocnou ruku k tomu, aby v té části byl adekvátní kulturní program, a budeme samozřejmě podporovat jakoukoliv aktivitu, se kterou přijde nové vedení Prahy. Pro galerii to není vůbec žádný problém,“ uvedl.
Pomník „pod Stalinem“, nebo pro primátorku?
Memorandum schválili bývalí radní pod vedením tehdejší primátorky Adriany Krnáčové. Ta chtěla nechat udělat za 50 milionů Kč studii na využití podstavce a následně vybudovat galerii.
V podzemí mělo vzniknout kulturně-vzdělávací centrum rozdělené do čtyř částí. V jedné z nich měl být hlavní výstavní sál, pak prostor pro prezentaci historie místa včetně nerealizovaných návrhů úpravy Letné, další sál měl představit komunistický totalitní režim. Poslední by sloužil street art komunitě. Česká komora architektů nápad označila za nevhodný, starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha sobě) postup tehdejšího vedení města označil za snahu postavit primátorce pomník.
Prostor spíš pro skateboardisty než umění
Krnáčová svůj postup zdůvodňovala havarijním stavem pomníku, letos v srpnu se tu například propadla do šachty dívka. „Zaměříme se na to, aby byl podstavec opraven, aby to nespadlo,“ přislíbila Třeštíková. Podle ní by ale měl prostor „pod Stalinem“ zůstat volně přístupný, navíc se obává, že vybudování galerie by významně změnilo charakter parku na Letné, což koaliční strany nechtějí. Dnes se k pomníku, na jehož podstavci stojí místo sovětského státníka metronom, vydávají Pražané i cizinci na procházku. Je také oblíbeným místem skateboardistů.
V současnosti je „ve Stalinovi“ umístěna audiovizuální výstava, kterou připravila společnost Post Bellum. Instalace Paměť národa do 9. prosince prostřednictvím moderních technologií připomíná dvě totality, jimiž si Československo v minulém století prošlo. Post Bellum se už dříve vyjádřilo, že by podzemí pomníku rádo proměnilo na trvalejší muzeum totality.
- Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázely spory o jeho umístění.
- V roce 1949 uspěl velkolepý návrh architekta Jiřího Štursy a sochaře Otakara Švece.
- Za postavou Stalina stálo ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. Socha získala přezdívku „fronta na maso“.
- Monumentální pomník sovětského vůdce byl slavnostně odhalen prvního května 1955 na Svátek práce.
- Stalin se pomníku nedožil, zemřel v březnu 1953. V únoru 1956 odsoudil jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov kult osobnosti. Pomník se pár měsíců po vzniku stal pro Prahu přítěží.
- Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let, odstřelen byl na podzim 1962.
- Odhalení pomníku se nedožil ani jeho tvůrce Otakar Švec, který v dubnu 1955 spáchal sebevraždu. Jeho manželka Vlasta spáchala sebevraždu již na jaře 1954.
- Podstavec pomníku zůstal na místě dodnes. Od začátku devadesátých let na něm stojí pohyblivý metronom.