V prostorách pod bývalým Stalinovým pomníkem na pražské Letné by mohlo vzniknout muzeum totality. O jeho zřízení usiluje společnost Post Bellum, která dokumentuje české dějiny před rokem 1989. Příběhy dvacátého století, v němž Češi zažili dva totalitní režimy, však připomene nejprve dočasná výstava. Multimediální instalace se otevře u příležitosti stého výročí vzniku Československa.
Co zbylo po Stalinovi: výstava v podzemí připomínající totality 20. století
Výstava, která chce totalitní režimy připomenout, tak vzniká na místě, kde měl stát monument věnovaný totalitnímu vůdci.
- Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázely spory o jeho umístění.
- V roce 1949 uspěl velkolepý návrh architekta Jiřího Štursy a sochaře Otakara Švece.
- Za postavou Stalina stálo ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. Socha získala přezdívku „fronta na maso“.
- Monumentální pomník sovětského vůdce byl slavnostně odhalen prvního května 1955 na Svátek práce.
- Stalin se pomníku nedožil, zemřel v březnu 1953. V únoru 1956 odsoudil jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov kult osobnosti. Pomník se pár měsíců po vzniku stal pro Prahu přítěží.
- Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let, odstřelen byl na podzim 1962.
- Odhalení pomníku se nedožil ani jeho tvůrce Otakar Švec, který v dubnu 1955 spáchal sebevraždu. Jeho manželka Vlasta spáchala sebevraždu již na jaře 1954.
- Podstavec pomníku zůstal na místě dodnes. Od začátku devadesátých let na něm stojí pohyblivý metronom.
Návštěvník výstavy „zažije“ desítky zlomových okamžiků minulého století: například drama legionářů na Sibiři, poválečné vyhnání Němců nebo padesátá léta. K jejich vykreslení poslouží materiály z archivů České televize, Českého rozhlasu a také výpovědi pamětníků shromážděné v projektu Paměť národa.
„Přijdete do tohoto prostoru a ocitnete se v roce 1917 někde v Rusku, a když pak budete procházet například rokem 1939, uslyšíte skandující davy, které vítají Hitlerova vojska,“ měla by podle ředitele a zakladatele Post Bellum Mikuláše Kroupy výstava vzbudit v návštěvníkovi dojem, že události spoluprožívá.
Tento pocit pomůže navodit videomapping, videoprojekce nebo audiozáznamy. Mrazivá atmosféra místa podle pořadatelů přispěje k tomu, aby se paměť národa nevytratila.
Stalinův pomník jako muzeum totality?
V opuštěných prostorách pod Stalinovým pomníkem našel v devadesátých letech místo rockový klub a také první soukromá rozhlasová stanice Rádio Stalin. Od té doby bunkr chátrá. Vzniknout by v něm v budoucnu mohlo muzeum totality, Post Bellum o této možnosti jedná s pražským magistrátem.
Magistrát se také podílí na přípravě dočasné výstavy, spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem. Vstup do dvacátého století se veřejnosti otevře v říjnu 2018, přístupný bude do léta následujícího roku. Náklady na výstavu Kroupa odhaduje na deset milionů korun. 3,5 milionu se společnosti Post Bellum už podařilo shromáždit, nyní žádá o příspěvky i veřejnost.