Národní galerie strana 2 z 5

Národní galerie Praha (NG) otevírá ve Veletržním paláci dvě nové výstavy. Digitální blízkost si všímá propojení intimity a odcizení, které vyplývá z všudypřítomných komunikačních technologií. Cena Empatie přibližuje práce laureátek nově vzniklého ocenění Romany Drdové a Lenky Záhorkové. Sezonní otevírání více výstav je zvykem NG, obě nové instalace může veřejnost zhlédnout od 11. listopadu. Začátkem měsíce také ředitelka galerie Alicja Knastová zveřejnila, čeho by přední tuzemská výtvarná instituce pod jejím vedením měla dosáhnout. Přilákat chce ročně milion lidí.

Bývalý prezident Václav Klaus se omluví někdejšímu řediteli Národní galerie Praha Jiřímu Fajtovi za výrok, že kvůli němu zdědil Pražský hrad milionové dluhy. Muži uzavřeli smír, který ve čtvrtek pravomocně schválil pražský městský soud. Spor se týkal výstavy o umění v době Karla IV.

Část výtvarníků kritizuje Národní galerii. Podle nich se snižuje její kvalita a nová ředitelka Alicja Knastová, která dříve působila jako šéfka Slezského muzea v Katovicích, nekomunikuje s umělci. Nedávno do pražského Veletržního paláce přinesly dvě desítky umělců vlastní díla a vystavily je tam. Vedení galerie kritiku odmítá. V Událostech, komentářích o situaci debatovali Knastová a vedoucí kulturni redakce týdeníku Respekt Jan H. Vitvar.

Rozsáhlou retrospektivní výstavu děl Viktora Pivovarova nabízí Národní galerie, v DOXu zase můžete vidět tvorbu Siegfrieda Herze, jenž žije více než deset let v izolaci, či Epose 257, který se vyjadřuje k informační přesycenosti. Čím vším chtějí aktuálně pražské galerie zaujmout?

Rovných pět set padesát let uplynulo 21. května od narození Albrechta Dürera. Mistr německé renesance vytvořil stovky rytin, kreseb i maleb a mimo jiné patřil v Německu k prvním tvůrcům, kteří se pustili do aktů podle živých modelů. Jeden z jeho nejhodnotnějších obrazů – Růžencová slavnost – visí v Národní galerii v Praze. Sám Dürer o něm po dokončení v roce 1506 napsal, že lepšího obrazu podle něho v celé zemi není.

Vzácný portrét od italského renesančního malíře Sandra Botticelliho se v dražbě aukční síně Sotheby’s v New Yorku prodal za 92,2 milionu dolarů (více než 1,9 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je to dosud nejvyšší částka, za kterou bylo kdy dílo tohoto umělce vydraženo. Botticelli je jednou z klíčových postav florentské renesance. Krása, šarm a elegance jeho obrazů s melancholickým nádechem z něj udělaly ikonu zlatého věku vlády šlechtického rodu Medicejů.

Umění a kultura mohou být mocnou zbraní diplomacie. Česká centra spouští osvětový projekt s názvem Jazzman versus špioni, který představuje opomíjenou, ale důležitou roli umění ve 20. století, zejména během studené války. Kultura jako diplomatická zbraň se ale používá dodnes.

Theodor van Gogh měl dobrý čich na umění. Obchodník s obrazy hrál zásadní roli v představení moderních impresionistů dnes už zvučných jmen. K tvorbě řady mistrovských děl však sám nepřímo přispěl. Byl to totiž právě on, kdo poradil svému staršímu bratrovi, aby opustil dráhu kazatele a věnoval se umění. Vincenta odjakživa obdivoval a byl jedním z mála lidí, kteří jeho složité osobnosti skutečně rozuměli. Přes řadu excesů se mohl rozervaný malíř vždy spolehnout na jeho podporu, často vyjadřovanou v dopisech, do kterých kromě řádků nezřídka vkládal také peníze. Po bratru pojmenoval i svého syna. Když Vincent tragicky zemřel, Theo jej nedlouho poté, 25. ledna 1891, následoval.

Kvůli výroku, že když byl Jiří Fajt ředitelem Národní galerie, uzavřel smlouvu sám se sebou, se předseda KSČM Vojtěch Filip nemusí omluvit. Pravomocně tak rozhodl pražský městský soud, ke kterému se Filip odvolal po původním rozhodnutí obvodního soudu. Kunsthistorik žaloval předsedu komunistů i kvůli dalším jeho výrokům. Ty vrátil městský soud k novému projednání.

Národní galerie prodlouží výstavu Rembrandt: Portrét člověka. Expozice v paláci Kinských se měla původně uzavřít na konci ledna. Národní galerii se nyní ale podařilo vyjednat, že díla v Praze zůstanou až do 21. března.

Národní galerie v Praze představila podobu nového depozitáře. Moderní areál by měl vyrůst postupně v průběhu sedmi let v pražských Jinonicích. Budova za 1,3 miliardy nebude fungovat jen jako sklad, ale také jako dílna a prostor pro veřejnost.

Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bezprecedentní čin studenta Jana Palacha, který se před 52 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 52. výročí jeho činu Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.

Čtvrtý stupeň protiepidemického systému, do něhož Česko úderem pátku vstoupilo, znamená mimo jiné uzavření galerií a muzeí. Vybrané výstavy s unikátními zahraničními výpůjčkami ale dostaly výjimku. To považují někteří jiní galeristé a ředitelé muzeí za nespravedlivé. Ozvala se například Alšova jihočeská galerie.

Výstavy s unikátními zahraničními zápůjčkami bude možné navštívit i poté, co se v pátek z rozhodnutí vlády znovu uzavřou muzea a galerie. Na Facebooku o tom informoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Díla Tiziana, van Dycka, Veroneseho, von Aachena a dalších slavných jmen z kroměřížské obrazárny jsou k vidění v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Výstava nazvaná 1673 / Kabinet pro biskupa vedle dvou desítek obrazů starých mistrů zároveň přiblíží, jak fungovalo sběratelství v sedmnáctém století. Prezentaci starých mistrů otevřela v těchto dnech také Národní galerie Praha. Navazuje tak na už existující expozici na Hradčanech. Více než šest stovek maleb a soch připomíná někdejší hlavní evropská umělecká centra.

Kvůli opatřením proti koronaviru je už sedmý týden zavřená výstava Rembrandtových děl v pražském paláci Kinských. Kurátoři Národní galerie proto výstavu Rembrandt: Portrét člověka zpřístupnili on-line. Obrazy nizozemského malíře komentují prostřednictvím videí na sociálních sítích.

Stejně jako na jaře se muzea a galerie pokouší vymyslet náhradní způsoby, jak dostat návštěvníky za zavřené dveře výstavních síní. Virtuální prohlídky a on-line prezentace sbírek připravují například v Národní galerii, Muzeu umění v Olomouci či pražské Galerii Rudolfinum.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) si od nové ředitelky Národní galerie slibuje, že přední českou výstavní instituci promění v silnou moderní značku, o které je slyšet i na mezinárodní úrovni. Polská muzeoložka a muzikoložka Alicja Knastová vzešla z výběrového řízení, funkce se ujme v lednu. Mimo jiné chce Národní galerii lépe zpřístupnit mladým lidem a přizpůsobit digitální době. „Je třeba se na to podívat čerstvým pohledem,“ uvedla v rozhovoru pro Události, komentáře.

V čele Národní galerie Praha (NGP) stane Alicja Knastová, jež byla do letošního roku ředitelkou Slezského muzea v polských Katovicích. Vzešla z výběrového řízení, které ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) vyhlásil v dubnu. Ve finále se rozhodovalo o třech možných kandidátech, kromě Knastové se uvažovalo také o řediteli ostravské galerie Plato Markovi Pokorném a Jiřím Fajtovi, který už na pozici ředitele NGP pět let působil.

Národní galerie připravila malíři Mikuláši Medkovi retrospektivu příznačně nazvanou Nahý v trní. Je poctou vskutku důstojnou, a to nejen počtem vystavených děl, ale také svým záběrem.

Jmenoval se Rembrandt Harmenszoon van Rijn, ale i tři sta padesát let po jeho smrti ho stačí představit jen křestním jménem. Je totiž jedním z nejslavnějších umělců zlatého věku holandské malby i celé historie výtvarného umění vůbec. Díky mezinárodnímu výstavnímu projektu se Rembrandtovi věnuje i nejnovější výstava Národní galerie Praha s podtitulem Portrét člověka. Mezi více než stovkou prezentovaných děl nechybí jeho jediná malba v Česku.

Na jaře roku 2019 tehdejší ministr kultury Antonín Staněk sesadil nečekaně Jiřího Fajta z šéfovského křesla Národní galerie. Svůj krok odůvodnil chybami v hospodaření. O rok později se odvolaný ředitel do výběrového řízení – vypsaného už novým ministrem Lubomírem Zaorálkem – na tuto pozici hlásí znovu. Co si od případného návratu do vedení slibuje a jak ho může ovlivnit neúspěch, rozebíral v Událostech, komentářích.

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že se šéf komunistů a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip musí omluvit bývalému řediteli Národní galerie Praha (NGP) Jiřímu Fajtovi za výroky, které o něm uveřejnil v souvislosti s Fajtovým koncem v čele galerie. Rozsudek není pravomocný.

Praha už zná podobu tří stanic budoucího metra D – Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory. Vizualizace zveřejnil na Facebooku náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (za Praha sobě). Podle něj se magistrát zaměřil na jejich umělecké ztvárnění, architektonicky už do nich údajně nebylo možné zasáhnout, aby se stavba nezdržela. Tři stanice metra D navrhli Vladimír Kopecký, Jiří Černický a Stanislav Kolíbal.