Bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák se nechce omlouvat svému nástupci Jiřímu Fajtovi za tvrzení, že Fajt instituci v minulosti zruinoval. Knížáka sice k omluvě v listopadu pravomocně odsoudil soud, někdejší správce českého výtvarného dědictví ale nyní proti rozsudku podal dovolání.
Knížákův sporný výrok zazněl v roce 2010 v pořadu České televize Kontexty a týkal se Fajtova působení na postu ředitele Sbírky starého umění. Knížák řekl, že kunsthistorici, kteří před ním Národní galerii řídili, ji dovedli „do naprosto dezolátního stavu. A nejhorší byl pan ředitel Fajt, který ji zcela ekonomicky zruinoval“.
Fajt, který má za sebou dvě úspěšné lucemburské výstavy a do Národní galerie přivedl i světové umění Aj Wej-Weje a celníka Rousseaua, výrok odmítá a poukazuje mimo jiné na to, že jako šéf jedné ze sbírek neměl na finanční chod instituce vliv.
Knížákův advokát: Vytrženo z kontextu
Případem se naposledy zabýval Vrchní soud v Praze, který v listopadu rozhodl o Knížákově omluvě. Původně stanovil, že Fajt na omluvu nárok nemá, kunsthistorika se však tehdy zastal Nejvyšší soud s tím, že verdikt nebyl dostatečně odůvodněný. Nyní bude Nejvyšší soud případ přezkoumávat podruhé, tentokrát z Knížákova podnětu. Městský soud v Praze, který kauzu řešil jako první instance, už dovolání spolu se spisem odeslal Nejvyššímu soudu do Brna.
Podle dřívějšího vyjádření Knížákova advokáta Jaroslava Hostinského je výrok vytržený z kontextu. „Jde o kritiku kunsthistoriků jako ředitelů Národní galerie, ne o kritiku žalobce jako osoby,“ řekl loni u soudu. Podle Fajtovy obhájkyně Štěpánky Vincencové byl výrok „nepřiměřený a navíc věcně nesprávný“. Knížák podle ní zasáhl do Fajtovy profesní cti a pověsti.
