Warholův portrét Marilyn Monroe je nejdražším vydraženým dílem z 20. století

Slavný portrét herečky Marilyn Monroe od Andyho Warhola se prodal v aukční síni Christie's v New Yorku za 195 milionů dolarů (4,63 miliardy korun). Jedná se o nejvyšší cenu, za níž se dosud vydražilo jakékoliv dílo z 20. století. Dílo bylo součástí sbírky sourozenců Thomase a Doris Ammannových, z níž bylo k dispozici celkem 36 kusů od význačných malířů minulého století, například od Roberta Rymana, Cy Twomblyho nebo Francesca Clementeho. Výtěžek aukce putuje na charitativní účely.

Slavný Warholův obraz pojmenovaný „Shot Sage Blue Marilyn“ překonal svou prodejní cenou obraz španělského mistra Pabla Picassa Alžírské ženy (Les femmes d'Alger), který se v roce 2015 prodal za 179,4 milionu dolarů (v současnosti 4,25 miliardy korun).

Nejdražším veřejně prodaným obrazem je kus Salvator Mundi (Spasitel světa) od Leonarda Da Vinciho, jenž kupec získal za 450 milionů dolarů (10,67 miliardy korun) v roce 2017.

Podle agentury DPA není jasné, kdo si Warholovo dílo zakoupil. Aukční síň pouze uvedla, že nejvyšší nabídka přišla od člověka, jenž seděl přímo v sálu, a ne přes telefonní linku.

Specialista na umění 20. století z aukční síně Christie's Alex Rotter označil prodávaný portrét Marilyn Monroe za „nejvýznačnější obraz 20. století, který jde do aukce za poslední generaci“. Předlohou serigrafie je fotografie herečky pořízená k propagaci filmu Niagara z roku 1953.

Obraz unikl kulce

Obraz je součástí pětidílné série, k níž se váže zvláštní historie. V roce 1964 vstoupila do Warholova ateliéru zvaného Factory (továrna) žena s pistolí, která vystřelila na čtyři přítomné portréty Marilyn Monroe. Jeden z nich kulce unikl, což je ten, který se nyní vydražil. Zbylé kusy jsou v soukromých sbírkách.

Portrét, na němž je herečka vyvedena ve výrazných barvách s modrými stíny, žlutými vlasy a červenými rty, byl v minulosti vystavován v největších světových galeriích, například v muzeu Guggenheim v New Yorku, v Centre Pompidou v Paříži nebo Tate Modern v Londýně.

Sourozenci Ammannovi byli obchodníci s uměním původem ze Švýcarska. Ve druhé polovině 20. století zajišťovali nákup soudobých uměleckých děl pro širokou mezinárodní klientelu, přičemž některé kusy kupovali i do vlastní sbírky. V roce 1977 si otevřeli galerii v Curychu. Thomas Ammann zemřel v roce 1993 a jeho sestra Doris loni.

Veškerý výtěžek z dražby směřuje charitativním organizacím, které podporuje nadace Ammannových, jež se zaměřuje na pomoc dětem v obtížných životních situacích.

Marilyn Monroe byla svého času jednou z nejvýznamnějších hollywoodských hereček. Zemřela na předávkování ve svém domově v Los Angeles v roce 1962. Warhol zemřel v roce 1987.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 9 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 16 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
včera v 16:04‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
včeraAktualizovánovčera v 15:28‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.