Warholův portrét Marilyn Monroe je nejdražším vydraženým dílem z 20. století

Slavný portrét herečky Marilyn Monroe od Andyho Warhola se prodal v aukční síni Christie's v New Yorku za 195 milionů dolarů (4,63 miliardy korun). Jedná se o nejvyšší cenu, za níž se dosud vydražilo jakékoliv dílo z 20. století. Dílo bylo součástí sbírky sourozenců Thomase a Doris Ammannových, z níž bylo k dispozici celkem 36 kusů od význačných malířů minulého století, například od Roberta Rymana, Cy Twomblyho nebo Francesca Clementeho. Výtěžek aukce putuje na charitativní účely.

Slavný Warholův obraz pojmenovaný „Shot Sage Blue Marilyn“ překonal svou prodejní cenou obraz španělského mistra Pabla Picassa Alžírské ženy (Les femmes d'Alger), který se v roce 2015 prodal za 179,4 milionu dolarů (v současnosti 4,25 miliardy korun).

Nejdražším veřejně prodaným obrazem je kus Salvator Mundi (Spasitel světa) od Leonarda Da Vinciho, jenž kupec získal za 450 milionů dolarů (10,67 miliardy korun) v roce 2017.

Podle agentury DPA není jasné, kdo si Warholovo dílo zakoupil. Aukční síň pouze uvedla, že nejvyšší nabídka přišla od člověka, jenž seděl přímo v sálu, a ne přes telefonní linku.

Specialista na umění 20. století z aukční síně Christie's Alex Rotter označil prodávaný portrét Marilyn Monroe za „nejvýznačnější obraz 20. století, který jde do aukce za poslední generaci“. Předlohou serigrafie je fotografie herečky pořízená k propagaci filmu Niagara z roku 1953.

Obraz unikl kulce

Obraz je součástí pětidílné série, k níž se váže zvláštní historie. V roce 1964 vstoupila do Warholova ateliéru zvaného Factory (továrna) žena s pistolí, která vystřelila na čtyři přítomné portréty Marilyn Monroe. Jeden z nich kulce unikl, což je ten, který se nyní vydražil. Zbylé kusy jsou v soukromých sbírkách.

Portrét, na němž je herečka vyvedena ve výrazných barvách s modrými stíny, žlutými vlasy a červenými rty, byl v minulosti vystavován v největších světových galeriích, například v muzeu Guggenheim v New Yorku, v Centre Pompidou v Paříži nebo Tate Modern v Londýně.

Sourozenci Ammannovi byli obchodníci s uměním původem ze Švýcarska. Ve druhé polovině 20. století zajišťovali nákup soudobých uměleckých děl pro širokou mezinárodní klientelu, přičemž některé kusy kupovali i do vlastní sbírky. V roce 1977 si otevřeli galerii v Curychu. Thomas Ammann zemřel v roce 1993 a jeho sestra Doris loni.

Veškerý výtěžek z dražby směřuje charitativním organizacím, které podporuje nadace Ammannových, jež se zaměřuje na pomoc dětem v obtížných životních situacích.

Marilyn Monroe byla svého času jednou z nejvýznamnějších hollywoodských hereček. Zemřela na předávkování ve svém domově v Los Angeles v roce 1962. Warhol zemřel v roce 1987.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 6 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 7 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...