Warholův portrét Marilyn Monroe je nejdražším vydraženým dílem z 20. století

Slavný portrét herečky Marilyn Monroe od Andyho Warhola se prodal v aukční síni Christie's v New Yorku za 195 milionů dolarů (4,63 miliardy korun). Jedná se o nejvyšší cenu, za níž se dosud vydražilo jakékoliv dílo z 20. století. Dílo bylo součástí sbírky sourozenců Thomase a Doris Ammannových, z níž bylo k dispozici celkem 36 kusů od význačných malířů minulého století, například od Roberta Rymana, Cy Twomblyho nebo Francesca Clementeho. Výtěžek aukce putuje na charitativní účely.

Slavný Warholův obraz pojmenovaný „Shot Sage Blue Marilyn“ překonal svou prodejní cenou obraz španělského mistra Pabla Picassa Alžírské ženy (Les femmes d'Alger), který se v roce 2015 prodal za 179,4 milionu dolarů (v současnosti 4,25 miliardy korun).

Nejdražším veřejně prodaným obrazem je kus Salvator Mundi (Spasitel světa) od Leonarda Da Vinciho, jenž kupec získal za 450 milionů dolarů (10,67 miliardy korun) v roce 2017.

Podle agentury DPA není jasné, kdo si Warholovo dílo zakoupil. Aukční síň pouze uvedla, že nejvyšší nabídka přišla od člověka, jenž seděl přímo v sálu, a ne přes telefonní linku.

Specialista na umění 20. století z aukční síně Christie's Alex Rotter označil prodávaný portrét Marilyn Monroe za „nejvýznačnější obraz 20. století, který jde do aukce za poslední generaci“. Předlohou serigrafie je fotografie herečky pořízená k propagaci filmu Niagara z roku 1953.

Obraz unikl kulce

Obraz je součástí pětidílné série, k níž se váže zvláštní historie. V roce 1964 vstoupila do Warholova ateliéru zvaného Factory (továrna) žena s pistolí, která vystřelila na čtyři přítomné portréty Marilyn Monroe. Jeden z nich kulce unikl, což je ten, který se nyní vydražil. Zbylé kusy jsou v soukromých sbírkách.

Portrét, na němž je herečka vyvedena ve výrazných barvách s modrými stíny, žlutými vlasy a červenými rty, byl v minulosti vystavován v největších světových galeriích, například v muzeu Guggenheim v New Yorku, v Centre Pompidou v Paříži nebo Tate Modern v Londýně.

Sourozenci Ammannovi byli obchodníci s uměním původem ze Švýcarska. Ve druhé polovině 20. století zajišťovali nákup soudobých uměleckých děl pro širokou mezinárodní klientelu, přičemž některé kusy kupovali i do vlastní sbírky. V roce 1977 si otevřeli galerii v Curychu. Thomas Ammann zemřel v roce 1993 a jeho sestra Doris loni.

Veškerý výtěžek z dražby směřuje charitativním organizacím, které podporuje nadace Ammannových, jež se zaměřuje na pomoc dětem v obtížných životních situacích.

Marilyn Monroe byla svého času jednou z nejvýznamnějších hollywoodských hereček. Zemřela na předávkování ve svém domově v Los Angeles v roce 1962. Warhol zemřel v roce 1987.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...