Andy Warhol

První tištěná zmínka o hamburgeru se podle Oxfordského slovníku objevila v lednu 1889. O plátku mletého masa vloženém do žemle jako o jídle poprvé psaly noviny v americkém městě Walla Walla. Původem hamburský steak přivezli za oceán námořníci a vystěhovalci, kvůli pohodlnější konzumaci ho začali vkládat mezi dva chleby, později housky. Odkaz na německý přístav je už pozapomenut, hamburger je dnes symbolem popkultury a Ameriky. I proto inspiroval nejednoho umělce.

Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce (NAZK) vytvořila databázi, kde eviduje obrazy nebo sochy, o nichž předpokládá, že je vlastní nebo v posledních letech vlastnili Rusové, na něž Západ uvalil sankce v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Podle úřadu je účelem projektu nazvaného Válka a umění napomoci sledovat porušování sankcí na mezinárodním trhu s uměním, usnadnit obchodníkům s ním provádět vlastní „sankční“ kontroly a ztížit ruským oligarchům prodej takového majetku.

Mick Jagger, jeden z nejslavnějších hudebníků planety, slaví osmdesátiny. Jeho The Rolling Stones byli svého času populárnější než The Beatles. Od britské královny obdržel šlechtický titul. Dodnes se udržuje ve skvělé fyzické kondici, je známý svým humorem a má vřelý vztah k Česku.

V češtině vycházejí paměti čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje, kritika nehumánních projevů nejen v Číně. V knize Tisíc let radostí a smutků líčí svůj dosavadní život i vzpomínky na svého otce.

Ve vídeňské galerii Albertina je do 8. ledna k vidění velká retrospektiva Jeana-Michela Basquiata. Jde o první představením tohoto významného amerického umělce v Rakousku. Návštěvníky vystavuje frontálnímu útoku Basquitovy vizuální smrště.

Královna Alžběta II., která zemřela ve čtvrtek ve věku 96 let, zanechala svůj odkaz i v populární kultuře. Především jako inspirace pro výtvarné umění či písně, nebo postava ve filmech a seriálech. Coby svého druhu celebrita vždy přitahovala pozornost tvůrců. V posledních letech si dokonce, možná překvapivě, v zábavných scénkách zahrála samu sebe.

Přestože historicky patří italský – ale i ruský – futurismus do počátku 20. století, jeho vliv nepolevuje a setkáváme se s ním v mnoha oblastech umění. Připomíná to i publikace Futuristické manifesty, která vyšla letos v češtině. Svazek přináší hned šestatřicet manifestů italských futuristů dotýkajících se nejen literatury a výtvarného umění, ale také architektury, hudby, kinematografie a fotografie.

Multimediální výstava Kinetismus v nedávno otevřené pražské síni Kunsthalle přibližuje nejen tento stále aktuální směr, zároveň tak činí na pozadí sta let elektřiny v umění, jak zní i podtitul celé expozice.

Slavný portrét herečky Marilyn Monroe od Andyho Warhola se prodal v aukční síni Christie's v New Yorku za 195 milionů dolarů (4,63 miliardy korun). Jedná se o nejvyšší cenu, za níž se dosud vydražilo jakékoliv dílo z 20. století. Dílo bylo součástí sbírky sourozenců Thomase a Doris Ammannových, z níž bylo k dispozici celkem 36 kusů od význačných malířů minulého století, například od Roberta Rymana, Cy Twomblyho nebo Francesca Clementeho. Výtěžek aukce putuje na charitativní účely.

Výstava Munch v dialogu, jež byla otevřena ve vídeňské Albertině, nenabízí jenom díla slavného norského malíře, zároveň je promyšleně konfrontuje s díly současných umělců – Andy Warhol, Georg Baselitz a další tak prokazují nejen to, jak významný pro ně Munch byl, ale také, jak se s jeho odkazem vyrovnávají.

Treťjakovská galerie v Moskvě zve návštěvníky na rozsáhlý výběr z tvorby Andyho Warhola. Výstava obsahuje obrazy, fotografie i filmy a připomíná vliv ikony pop-artu na světovou popkulturu.

Valerie Solanasová, jediná členka Společnosti na likvidaci mužů, vyjela 3. června 1968 do pátého patra budovy v Midtown Manhattanu, aby jednoho muže opravdu zlikvidovala. Vystřelila třikrát, jenže její terč, známý avantgardní umělec, atentát přežil. Na rozdíl od o dva dny později střeleného Bobbyho Kennedyho. Na koho tehdy Valerie Solanasová mířila?