V Itálii ožívá zájem o velká díla renesance, zejména díky cizincům. Čtyři roky stará reforma umožnila, aby se do čela uměleckých institucí směli hlásit i zahraniční odborníci. Sedm jich prošlo konkurzy a mnohdy zkostnatělé kulturní instituce modernizovalo. Současná pravicová vláda ale chystá změnu: nově chce všechno řídit z Říma.
Díla renesančních mistrů zažívají v Itálii renesanci. Muzea se obávají, že reforma přinese temno
Eike Schmidt je vůbec prvním cizincem, který stanul v čele světoznámé galerie Uffizi – a v italské Florencii si německého historika chválí. I když muzeum překypuje slavnými díly, zájem veřejnosti tomu před jeho příchodem neodpovídal.
Podobně na tom byla i další italská muzea – ani jedno před rokem 2015 nepatřilo mezi deset nejnavštěvovanějších na světě.
Očistec
„Dříve byli návštěvníci často považováni za nepříjemnost, která brání učencům studovat umělecká díla,“ vysvětluje někdejší nízký zájem o renesanční mistry Schmidt, jenž se stal symbolem razantních změn.
Za stejnou dobu, jako jinde úřady vyřizovaly žádost o povolení k otevření knihkupectví, zvládl německý historik zrekonstruovat třináctku výstavních hal, získal padesátku nových obrazů a zorganizoval dvě desítky sezonních expozic. Přilákal také bohaté filantropy, kupříkladu značku Gucci, jež galerii věnovala dva miliony eur, a také otevřel cenné sbírky digitálnímu světu.
Nebe
Návštěva galerie se stala atraktivní záležitostí. Dříve si návštěvníci mohli prohlížet slavná plátna pouze z dálky, dnes je v Uffizi mají díky téměř neviditelnému dvojsklu doslova u nosu. Že správci pokaždé při ranním čištění skel otisky nosů skutečně najdou, potvrzuje i sám Schmidt.
Jeho přístup k řízení instituce je patrný i na každoročním nárůstu návštěvnosti. Například Botticelliho Zrození Venuše si loni vůbec poprvé v historii prohlédly více než čtyři miliony lidí. Umělecký svět se ovšem nyní obává, že renesanci zájmu o umění vystřídá doba temna.
Peklo?
Důvody k obavám dává chystaná vládní reforma, podle níž by instituce měly přijít o celou řadu kompetencí. Rozhodovalo by za ně ministerstvo kultury. „Domnívám se, že celý systém bude zkostnatělejší a rozhodování bude trvat déle,“ obává se Federico Giannini, šéfredaktor webového magazínu finestresullarte.info.
Změn se bojí i Národní etruské muzeum ve Villa Giulia v Římě. Jeho ředitel Valentino Nizzo považuje chystanou reformu za hrubý zásah do činnosti galerie, již chce přeměnit v otevřený a živý prostor. „Převládají obavy, že muzea zásadně přijdou o svou nezávislost, zejména ta, jež mají národní význam,“ uvedl.
Italské ministerstvo kultury se hájí tím, že chce mít lepší dozor nad hospodařením muzeí. Odlivu zahraničních ředitelů ale resort uklidňováním nezabránil. Svůj odchod z Apeninského poloostrova oznámili už tři ze sedmi.